Článek
Přesně 2. srpna si lidé měli možnost připomenout takzvaný romský holocaust. Uplynulo přesně 79 let od masového zavraždění posledních Romů v plynových komorách. Nacisté vyhlazovali všechny rasy, které považovali za hrozbu pro nadřazenou árijskou. Věřili totiž, že intelektuální schopnosti, chování a morální hodnoty jsou dědičné po lidské rase, včetně rasy romské. Jejich vymyšlené zákony museli dodržovat a ti, kteří nesplňovali jejich kritéria, museli zemřít. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v koncentračním táboře Osvětim-Březinka tři tisíce romských žen a mužů, starců a dětí. Většinu obětí tvořili staří a nemocní lidé a matky s dětmi. Byli to především bezbranní lidé, kteří nebyli schopni vykonávat tvrdou práci, kterou nacisté v koncentračních táborech vyžadovali. Dalších téměř pět set žen bylo deportováno do táborů v Ravensbrücku a Buchenwaldu.
Kruté osudy
Adolf Hitler kromě Židů nechtěl ve svém novém světě ani Romy. Romové se proto dostali na seznam nepřátel rasově čistého státu, který byl přijat během norimberských zákonů v listopadu roku 1935. Tam se členové nacistické skupiny dohodli na tom, jací lidé mohou nadále zůstat v žít v tomto novém státě a kteří jsou pro novou zemi nebezpeční. Podle dostupných informací se hovoří o tom, že nacisté a jejich spolupracovníci zavraždili celkem až půl milionu Romů, což byla polovina všech Romů žijících v té době v Evropě. Kromě toho nacističtí úředníci prováděli sadistické pokusy na romských dětech a těhotných ženách.
Strach o rasu
Něco podobného si vytrpěli Romové z tehdejšího Československa, které měl Adolf Hitler v plánu zcela sprovodit ze světa. V dubnu 1941 vyšla vyhláška ministerstva vnitra o úpravě některých poměrů těchto lidí, která Romům nařizovala zrušit všechny kočovné listy, odstranit jejich obydlí z veřejných, státních a obecních míst. Romové byli nacisty donuceni zničit a zbourat své domovy. Následně se museli přestěhovat na okraje měst, kde žili v prasečím vagonu. Tehdy vymyšlené a oficiálně neplatné zákony dávaly důrazně najevo, že Romové jsou rození zločinci a zrádci státu. Tvrdili, že i když Rom ještě nespáchal trestný čin, dříve nebo později ho spáchá, protože je součástí jeho biologického dědictví. V zájmu prevence zatýkali nejen ty, kteří se trestného činu dopustili, ale i ty, kteří by se jednou mohli dopustit trestného činu. Hitler se obával toho, že by tito lidé mohli narušit jeho čistou rasu, kterou si sám vybudoval.
Stejně jako Židé byli i Romové označeni
Stejně tak jako Židé, museli i tehdejší Romové nosit na oblečení našitý velký černý trojúhelník, který měl označovat tyto lidi za asociály. Na předloktí jim bylo vytetováno číslo a písmeno Z - z německého Zigeuner. V letech 1941-1944 německé úřady zřídily pracovní tábory, v nichž pracovaly tisíce romských mužů. Romové byli využíváni na nejtěžší práce. Mezi ně patřila například stavba železnic, silnic i přehrady. Romové tuto práci často nebyli schopni vykonávat, protože množství jídla a pití, které dostávali, neodpovídalo základním lidským potřebám. Kdo jen na sekundu zaváhal, byl zastřelen. Podle dostupných informací tehdejší pohotovostní oddíly Hlinkovy gardy na přelomu let 1944 a 1945 zavraždili 747 osob, z toho nejméně 109 obětí bylo romského původu.
Jeden z historiků ve svém rozhovoru prozradil, že ačkoliv uplynulo několik let od druhé světové války, svět by nikdy neměl zapomenout na to, co se tehdy dělo. Mnoho nevinných a bezbranných lidí přišlo o život. A tak, jak se dnes máme my, se oni nikdo neměli a ani mít nemohli. Jeden krutý vládce jim vzal veškerou svobodu a důstojnost. „Stála za ní lidská krutost, nenávist a ideologie, která vylučuje a snaží se vymazat celé skupiny obyvatel. Není smutnějších kapitol v dějinách lidstva než období, kdy tento zvrácený imperativ vstoupil do hry. Bohužel jej nepohřbila minulost, nezničila porážka nacismu ani pád komunistické totality. Nenávist namířená proti celým komunitám nebyla dosud vymazána z lidské duše.“
Zdroje: HistoryLab, Holocaust.cz, Rozhlas.cz
