Článek
Pamatuji se na to ráno jakoby to bylo včera, jak tatínek, kterému po tvářích stékaly krokodýlí slzy neustále opakoval. „My, taková maličká zemička v srdci Evropy jsme porazili Sbornou, do níž sázkové kanceláře vkládaly naději. Kluci z naší maličké země, o které mnozí světa borci nemají nejmenší tušení, kde vůbec leží, získali zlato na olympiádě.“ Tým outsiderů, který každý odepsal hned v samém počátku. A oni mají zlato. Chápeš to, my máme zlato, to je naprosto neuvěřitelné. A pak mi to došlo. Bože, my, ta naše maličká zemička v srdci Evropy se tímto řadíme k hokejovým velikánům, jakými jsou Kanada, USA, Švédsko, Finsko, Rusko. A naši kluci porazili právě Rusko, Sbornou, na níž je tento národ nesmírně hrdý.
Vzpomínám s hřejivým pocitem v srdci, když hokejisté po svém malém velkém vítězství, které se navždy vepíše do dějin českého hokeje přijeli na střeše autobusu na zaplněné Staroměstské náměstí. Hokejové bohy přišly přivítat všechny generace od nemluvňat v kočárku, po babičky a dědy zahaleny v národní vlajce. Poté nás, co jsme stáli poblíž kluci pokropili šampaňským pro tu velkou slávu, která se samotných nebes dotýká, a na kterou se jen tak zapomenout nedá. Tisíce srdcí se spojilo v jedno jediné, hrdé srdce skandující heslo Hašek na Hrad. A každý klučina i tatínek, který nebyl ostříhán na Jágra, jakoby neexistoval.
Tento účes si nechaly vytvořit i některé dívky a tím tvořily legendární osmašedesátku nesmrtelnou ikonou. Kdo tohle kdy zopakoval a zopakuje. Právě loni jsme si připomněli neuvěřitelných 25 let od největšího hokejového úspěchu v Naganu z roku 1998. Hokejový turnaj na 18. zimních olympijských hrách probíhal od 7. do 22 února 1998. V Naganu se sešli ti nejlepší hokejisté ze zámořské soutěže doplnit své reprezentační výběry. Kvůli tomuto turnaji byla přerušena NHL. Největšími favority olympijského turnaje byly právě zámořské týmy USA a Kanada. Čekala se jejich jasná dominance a postup do finále.
Česká hokejová reprezentace patřila mezi outsidery, a přesto nakonec přepsala dějiny, když za sebou nechala oba hlavní favority, a v samém finále i Rusko. Už jen zvítězit nad Ruskem byla pro Česko vždy velká sláva, a ta se tentokrát zdvojnásobila. Díky obránci Petru Svobodovi, který z modré čáry propálil vše před ním, včetně ruského brankáře, získala Česká republika po výhře 1:0 zlatou medaili. Velkou zásluhu měli též brankář Dominik Hašek alias Dominátor, Jaromír Jágr, Roman Čechmánek, a především trenér Ivan Hlinka. A právě v dnes už tragicky zesnulém trenérovi měli kluci tu největší oporu a podporu. Byl pro ně hokejovým taťkou.
Každý malý klučina chtěl být slavným hokejistou jako Jaromír Jágr a legendární Nagano zároveň přivedlo spoustu nejen dětí ke sportu a rozhýbalo Česko. Na Nagano budu vzpomínat do konce svého života. Vítězství na této olympiádě se pro naši zemi stalo takovým menším svátkem. Oslavy hokejových bohů trvaly snad celý týden. Městy projížděla troubící auta s národními vlajkami, lidé se objímali, a jeden druhému plni emocí mávali, aniž se vůbec znali. Zaplněné ulice měst připomínaly listopad 1989 a vzduchem se neslo ono hoši děkujeme. I ona číslovka byla tak zvláště magická. 1989 a 1998 po prohození dvou zadních číslovek.
Jaromír Jágr narozen 15. února 1972 v Kladně. Český hokejový útočník hrající od roku 2018 za český extraligový klub Rytíři Kladno, jehož je zároveň majoritním vlastníkem. Je celosvětově respektovanou a uznávanou osobností v oblasti sportu a řadí se mezi nejlepší hokejové hráče všech dob. V NHL hrál Jágr v několika klubech a stal se jedním z nejúspěšnějších hokejistů této ligy. Jeho nejvýraznějším obdobím byla éra v Pitsburg Penguins čili Tučňáci. Jaromír Jágr se díky své skromnosti, pokoře, pracovitosti, houževnatosti a nezdolné cílevědomosti vepsal do srdcí fanoušků zlatým písmem a stal se legendou světového hokeje.
Poslední dobou si do hokejové šatny brával i Bibli a jak sám prohlásil do kamer, sílu nachází především ve víře v sebe i Boha. Za vše samozřejmě vděčí také svým rodičům a po tatínkově smrti především mamince Anně Jágrové alias mámě Džegr. Malý Jarda našel to nejlepší zázemí pro svou budoucí kariéru a vzestup na výslunní právě doma u svých rodičů, kteří ho podporovali v jeho snu. Vše ostatní už ale zůstalo na něm. Bohužel lidé často a velmi brzy zapomínají. Když je člověk vysoko, vzhlíží k němu jako k Bohu, klaní se mu, tleskají. Mnozí se nestydí na slavné osobnosti paratizovat. Když sláva začne pomalu opadat a přichází ústup z bájného Olympu, je bůh zapomenut. Stačí hokejový tým, do něhož fanoušci vkládali své naděje a on nezíská vysněnou medaili. Je proklet a zapomenut.
A těmi největšími kritiky jsou povětšinou ředitelé zeměkoule z gauče. Všeho znalí odborníci, kteří všude byli a všechno vědí nejlíp. Tatínek bral vše sportovně. I samotný život. Když hokejisté medaili nezískali anebo získali, vždy to okomentoval tím, že svět se nezblázní, chleba levnější nebude a život jde dál. MS světa v ledním hokeji v Praze. Dočkáme se už konečně vytoužené zlaté medaile, na níž už čekáme předlouhých 14 let? Smiluje se hokejový bůh nad tou maličkou zemičkou v srdci Evropy, jak říkával tatínek.
Zdá se mi, že český hokej, který spojoval lidská srdce a lidé byli v jediný okamžik hrdi na svou vlajku i rodnou půdu, začíná pozvolna upadat. Chybí mu impuls právě generace Jaromíra Jágra, kdy se český hokej hrál skutečně srdcem, dynamicky s cílem udělat radost fanouškům, a stát se hvězdou, která v srdci národa a možná i světa nikdy nepohasne. Stará garda odešla a osud českého hokeje má v rukách mladá krev. Zda nadějná, to už se dovíme za pár týdnů. Jágrova formace, jak jsem si náš hokejový tým pojmenovala nechala mladým hokejistům odkaz. Nikdy a za žádné situace se dopředu nevzdávat. Navždy prohrál jen ten, kdo ztratil víru, a to především v sebe.
Víc už udělat nemůže. Vždyť hokejová legenda Jarda Jágr alias Džegr oslavila půlstoletí, a to ještě stále na bruslích. Sama sportuji, a právě Jaromír je pro mě stále velkou motivací. 68, to je rok mého narození, takže mě osmašedesátka provází životem od kolébky k hrobu. Myslím, že dnešním dětem a mladým lidem začínají chybět vzory podobné těm, jaké jsme měli my z řad Husákových dětí, které nás dokázaly nakopnout. Spousta z nás měla před sebou nějaký cíl a jelikož jsme patřili k velmi silné generaci, toužili jsme v něčem vyniknout. Nějak se na tomto světě podepsat. A mnohým, jako právě Jaromíru Jágrovi se to podařilo. Jen bohužel zatím zůstal bezdětný a tím nebude mít pokračovatele. Syna, který by šel v jeho šlépějích a možná také ne. Scénář nám píše sám život. My jsme jen pouhými herci.
Sport je tvrdý a bolí. Stejně asi tak jako vše, co člověk dělá poctivě a srdcem. Zadarmo nic není a člověk si své místo pod sluncem musí vybojovat a mnohdy i vydřít.
Počet medailí samostatné Česko. zlato: 6, stříbro: 1, bronz 6, celkem 13
MS v ledním hokeji 10. - 26. května 2024 Praha, Ostrava. A tak držme palce. Já budu, včetně kočičích tlapiček.
Anketa
https://osobnosti.info/jaromir-jagr
https://hu.wikipedia.org./wiky/jaromir-jagr
seznamzpravy.cz ( únor 2023)
sport.cz
