Článek
Žijeme v hektické době. Spousta lidí včetně dětí podléhá tlaku na výkon. Dospělí v práci, děti ve škole. Lidé chodí domů stále později, unavení, děti tráví hodně času na sociálních sítích, méně spí. Lidé jsou vynervovaní, vystresovaní, trápí je obavy z budoucnosti, finance, zdravotní neduhy s nimiž se nedokáží vyrovnat. Neví jak a kam dál. Jedni v rozrušení skočí pod metro, kdy přinesou psychické trauma strojvedoucímu a spoustu lidí oberou o drahocenný čas, kdy musí hledat náhradní dopravu. Je samotné ale na onom světě už nic nebolí. Jejich trápení skončilo. Řešit nic už nemusí. Ani to, kolik bolesti způsobili těm, kteří je milovali nebo měli alespoň rádi. Nebo naopak nikomu tito sebevrazi nechybí. Nikdo je nemiloval a i oni přestali milovat sami sebe. Na tomto světě jim bylo příliš těžko.
Ani pod metro není zcela lehké skočit. Člověk musí najít odvahu a to pěkně velkou. A pokud to ten člověk udělat chce, nikdo a nic mu v tom nezabrání. Ani rychlé zmáčknutí nouzového tlačítka ne, pokud skočí rovnou pod soupravu. Trasa metra B jakoby byla prokletá. Jen tento měsíc krátce po sobě pod vozy metra skočili tři lidé. Včetně sedmnáctiletého mladíka. Ten jako jediný přežil. Co se tomuto odrostlejšímu dítěti asi muselo honit hlavou předtím a hned po té. Mnohé dívky a mladí muži jsou v tomto věku možná vyspělejší než jejich rodiče. Dospělí ale ještě určitě ne. Tito sebevrazi chtěli dobrovolně takto ze světa odejít, tak odešli. Ze své svobodné vůle.
Sebevrazi a vrazi chodí mezi námi v maskách.
Nemusíme je hned poznat. Dokonce jim krátce můžeme pohlédnout do očí, a to naposledy na nástupišti metra nebo na ulici či v obchodě, kde si nás vyhlédli. Náhodnou obětí se dnes může stát takřka kdokoliv z nás. Právě v těchto dnech otřásá nejen Hradcem Králové obrovská tragédie, kdy šestnáctiletý mladík vešel do obchodu Action, kde ubodal dvě nevinné mladé prodavačky. Jedné z obětí bylo dokonce pouhých devatenáct let, druhá mohla být maminkou malých školáků, kteří ji potřebují. Nevím to, jen si to myslím. Případ se stále vyšetřuje a obou žen je mi nesmírně líto. Dvě ženy přišly tak jako vždy ráno do práce, z níž se už nikdy ke svým rodinám nevrátí. Byly to něčí dcery, možná studentka, která si přišla přivydělat, mladá maminka. Dva zcela zmařené životy. Tyto dvě prodavačky nejsou jediné oběti. V obchodním centru Letňany před sedmi lety ubodal muž v jednom z obchůdků s textilem dvaačtyřicetiletou prodavačku.
Převlékl se do nového oblečení a z pokladny ukradl hotovost. Bohužel, i profese prodavaček, v níž z větší části pracují především ženy, se začíná stávat rizikovou profesí. Proč jen to ten kluk udělal a co ho tolik trápilo. Nebo v něm dokonce dřímala nenávist, jakási odplata světu, že se v něm necítí zrovna nejlépe. Zhlédl se v hrdinech z počítačových her, kteří mají tři životy. Rozstřílí je na cedník, oni se zvednou a jdou dál. Mnohé děti včetně mladistvých se uzavírají do svého virtuálního světa a už nemusí tak pojmout rozdíl mezi virtuálním světem a tím skutečným. Násilí je nám presentováno na každém kroku. Negativní zprávy přebíjejí ty pozitivní. Mnozí rodiče příliš pracují a na své děti nemají čas. Škola je nezvládá a ani na sto procent rodinu suplovat nemůže. Bohužel s prodloužením hranice odchodu do důchodu pracují také babičky a dědečkové.
Ocitáme se stále více v sevření negativity.
A ze svého dětství i dospívání vím, že babičku nic nenahradí. Byla mou spřízněnou duší. Mnohé děti se se seniory třeba nesetkají vůbec nebo jen párkrát za rok. Není nikoho, kdo by pohladil jejich bolavou duši, pofoukal bolístku, předal moudré rady a zkušenosti do života tak, jak dělávala moje babička. Další ránu všemu dává příliš volná výchova. Děti nectí nikoho. Své rodiče ani starší lidi. Vše se točí jen kolem nich. Pak padnou jak se lidově říká na hubu, neunesou prohru a tragédie je na světě. Mnozí dospělí si snad ani příliš neuvědomují, že to, jak oni sami vnímají tento svět, stejně tak ho vnímají jejich děti. Schází dětští psychologové a psychiatři. Mnohé děti, ale i dospělí se začínají ztrácet v sobě samých i v tomto světě. Tlak na výkon je obrovský a mnozí tu obrovskou zátěž neunesou. Jedni si jdou zasportovat, další se nepředřou a jsou v pohodě, jiní se zblázní .
Vypuknou u nich psychosomatické potíže, kterým nerozumí. Takovýto člověk se buď svěří někomu blízkému, svému lékaři nebo už neví kudy kam a hupne pod metro nebo si s sebou na onen svět dokonce vezme někoho jiného. Tato společnost je nemocná. Lidé se vzájemně odcizili, soused v paneláku nezná souseda, spousta lidí, a to nejen seniorů, ale přibývá i mladších ročníků se cítí osamělá. Mladší generace je deprimovaná z klimatických změn a války takřka „za rohem“. Svět už dávno není tím čím býval. Poklidným místem k žití. Dnes žijeme ve stále větší nejistotě. Člověk si zkrátka nemůže být jistý ničím. Prací, bydlením, dokonce ani vlastním životem ne. Nemyslím, že se měl zcela zrušit trest smrti. Tento mladistvý by měl za dvojnásobnou vraždu dostat doživotí, dospělý trest smrti. Prostě zabil. Tento mladík dokonce dvojnásobně téměř jednou ranou.
Pracovníci z ochranky.
Při vstupu do některých obchodních center nebo obchodů třeba Billa a jiných objektů mě celkem zaráží, kdo vlastně tamní personál a zákazníky má chránit. Neumím si dost dobře představit vetchého dědu v důchodu nebo prošedivělou paní před důchodem menšího vzrůstu, kterak by se dokázala postavit pachateli s nožem, o střelné zbrani ani raději nemluvím. Na takovýchto místech by měli především převládat dobře zaplacení, vyškolení muži mladšího věku a postavou budící respekt. Pracovníci ochranky v důchodu, ať už starobním nebo invalidním toho až na naprosté výjimky asi příliš nezmohou. V jednom KFC děda v uniformě namísto sledování zákazníků dokonce lehce pospával.
Stále více mi připadá, jakoby z tohoto světa odešla radost. A také vděk. Třeba jen za to, že jsme se probudili do nového dne.
Rodině a pozůstalým těchto prodavaček projevuji hlubokou soustrast.
https://www.tydenikpolicie.cz/ muz-obvineny-z-vrazdy-prod…
https://týdeník policie.cz/mladistvy-chlapec-skocil-v-pr…
https://www.frekvence1.cz/v-letnanech-byla-zavrazdena-pr…
https://www.prazskypatriot.cz/metro-b-ze-zlicina-do-butovi…
https://www.idnes./wiky/obecně/nove-butovice.k5101198
deník Blesk tištěná verze dne: 21.2.2025
zpravodajstvi ČT1, TV Nova dne 20.2.2025
