Článek
Poslední dobou není snad den, kdy bychom se nedověděli o znásilnění nějaké ženy nebo dívky. Pořad 168 na ČT před pár týdny seznámil širokou veřejnost s příběhem dívenky, kterou znásilňoval otčím. Zatímco mladá slečna si ponese celoživotní trauma, on vyvázl pouze s podmínkou, což dívku poznamenalo natolik, že se pokusila o sebevraždu. Z řad veřejnosti se ozvala nespokojenost a mnozí vyrazili demonstrovat přímo před parlament. Zde viditelně byla porušena práva a svoboda nevinné oběti. A co víc, mladistvé ženy, která si prožité trauma a následky ponese po celý svůj život. Takovéto mladé ženy se později před muži třeba i zcela uzavřou, mají z nich strach, nikdy nezaloží rodinu a nepočnou děti. Jiné skončí jako prostitutky, nebo uzavřou partnerství se ženou. Takovýto přístup jim samozřejmě nelze klást za vinu.
Další případ je starý jen pár dní, z pražského Kunratického lesa. Zapáchající individuum s navlečenými latexovými rukavicemi, jinak tuto podivnou bytost, která nedokáže ovládat své zvířecí pudy ani nazvat nelze, znásilnilo nad ránem mladou ženu. Ať už se tato žena vracela odkudkoliv, ze zábavy, oslavy nebo práce, tento člověk neměl nejmenší právo si na ní ukojit své zvrácené choutky hodné přinejmenším lidoopa. Nežijeme v pralese, džungli, kde zákony neplatí nebo prvobytně pospolné společnosti, kdy ženy byly vzácné a jednotlivé kmeny si je kradly a unášely ve jménu pokračování rodu.
Ženy to nemají a nikdy neměly lehké. Na jedné straně jsou na ně kladeny požadavky být krásná, přitažlivá, příjemně navoněná a to za každé situace. Na té druhé, je třeba i elegantní mladá žena se sukní těsně nad nebo pod kolena považována za koketu, na kterou si může kdokoliv cokoliv dovolit. Zvláště, je-li osamělá, nemá manžela ani přítele a z oslavy narozenin se vrací sama domů, potemnělou ulicí bez mužské ochrany. A když je zatažena do křoví nějakým chlípníkem, většinou je okolím, zvláště na malém městě či vesnici souzena jako přinejmenším koketa, co si za svůj osud může sama. A žena samozřejmě buď ze studu nebo ze strachu svůj případ neohlásí, což pachateli dodá větší odvahu a přepadne třeba u školy malé dítě. Nebo zneužije svou vlastní dceru.
Ženy by měly mít především na paměti, že znásilnění je zvrhlý čin, za který ony samy nenesou nejmenší odpovědnost. Včetně žen, veřejně se prodávajících na ulici. I zde by měly platit domluvené podmínky mezi řekněme kurtizánou a zákazníkem. Zcela neomluvitelný je tento trestný čin spáchaný na dítěti nebo mladistvém. Dokonce jsou zaznamenány případy ukájení se, či dokonce znásilnění batolete. 64letému důchodci potvrdil nejvyšší soud 8,5 roku vězení za znásilnění čtrnáctiměsíčního batolete, a dlouhodobé pohlavní zneužívání jeho matky. A i když šlo u dítěte pouze o náznak pohlavního styku a orální sex, je tento čin naprosto neakceptovatelný a neomluvitelný.
Bohužel většina těchto trestných činů se odehrává mezi blízkými příbuznými. A ti je mnohdy ani nenahlásí. Není ojedinělý případ, kdy matka vyhrožuje dceři, pokud se zmíní o „hrátkách s tatínkem“ třeba ve škole, ztratí tím rodina živitele a ony skončí na ulici bez střechy nad hlavou. Zde matka omezuje práva dítěte, které si ponese na duši celoživotní následky. Později se mladá žena může snažit ukončit svůj život sebevraždou. Mějte dívky na paměti. Cokoliv, co vám chce někdo, i ten zcela nejbližší člověk, kterému jste bezmezně důvěřovaly provádět s vaším tělem, rozhodně to v pořádku není. Svěřte se třeba paní učitelce, své nejlepší kamarádce nebo zavolejte na linku bezpečí či rovnou na policii. V menší míře se to může týkat i chlapců.
Vrátíme-li se k odsouzeníhodnému případu batolete, senior měl holčičku jednoho letního dne dva dny na hlídání, kdy však batole pohlavně zneužíval. Takovýto čin nemá sebemenší omluvy, ať už byl pachatel zdrogovaný, pod vlivem alkoholu, mladý nebo starý. Za tento zvrhlý čin by měl dostat ten nejtvrdší trest. A to doživotí či nejméně dvacet let odnětí svobody. Takováto zvrácenost je v dnešní humanitární společnosti neomluvitelná. Neumím se zcela vžít do člověka, co se ukájí na nevinném dítěti. Zvláště, jedná-li se o tatínka nebo dědečka.
Žena je svobodná bytost bez ohledu na věk a jen ona má právo říci jasně ANO nebo NE. Přesto prostě nejede vlak. Bohužel jsou případy, kdy pachatel dívku nebo ženu omámí, že jí třeba přidá něco do pití, aby byla povolnější, či lépe řečeno, o sobě vůbec nevěděla, on dokonal svůj čin a ukojil své ego na bezbranné oběti. Toto existovalo i v době socialismu. Ženy byly omámeny a pak unášeny třeba z diskoték. Je však mylné se domnívat, že tyto zvrácenosti se dějí jen v této době. Starší generace si jistě vzpomene na spartakiádního vraha Jiří Straku 1969, který byl postrachem především spartakiády a spousta žen měla strach se hromadného cvičení v Praze zúčastnit.
Tento mladý muž v rozmezí od února do května 1985 napadl na území Prahy postupně 11 žen, přičemž brutalita jeho útoků se postupně zvyšovala. Nakonec byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a tří krádeží. Po propuštění z výkonu trestu žije pod jinou identitou. Znásilnění a vraždy, především jako akty pomsty, páchané na nevinném člověku především členy rodiny a to otci, snoubenci nebo bratry, jsou známy především ze světa islámu, kdy je souzena pouze žena. Nevinná oběť, kterou znásilní i několik mužů současně proti její vůli, avšak odsouzena je pouze ona. Žena, nemá prakticky žádné slovo, ani právo na obhajobu. Rozsudek je obvykle vykonám ve jménu rodové tradice a to mnohdy ukamenováním. Rozhodující slovo má často otec, bratr nebo strýc, který klidně odsoudí k nemilosrdné smrti svou manželku nebo dceru.
V dnešním moderním a demokratickém světě je však žena lidská bytost se svými právy. A jen ona sama má právo, rozhodovat lidově řečeno s kým se vyspí a s kým ne. Znásilnění je neomluvitelné. Je to slabost mužství. Žádný hrdina si nevezme ženu násilím. Tento akt vykoná jen ubožák. Znásilnění by mělo být out. Znásilnění nemá nic společného s láskou. Muž se ženou pouze manipuluje a zneužívá ji. A ona je na něm buď finančně zcela závislá, zaslepena láskou, nebo nemá odvahu násilníka opustit ve jménu, co by tomu řekli lidé. Ti jí patrně nepomohou. Nanejvýš politují.
Nikdy se sebou, dívky a ženy, nenechejte manipulovat, nedejte při první facce a nedobrovolném pohlavním styku na usmiřování, zvláště, je-li partner pod vlivem omamných látek. Mějte vždy na paměti motto bojuj nebo uteč. Uvědomte si, jste lidské bytosti, matky, dárkyně života a nikdo, nikdo nemá sebemenší právo vás bít, znásilňovat, týrat či mrzačit. Máte svou cenu. Ať už jste blondýnky, zrzky, hubené či při těle, jste to stále vy. Můžete přijmout radu, pomoc rodiny, psychologa, ale ne první, druhou facku. To už je první signál, že něco je hodně špatně.
Čerpáno z:
Wikipedie
Wikipedie/zakon saria
https//info.cz/zpravodajstvi/svet/vrazda-ze-cti
https//novinky.cz/clanek/krimi-nejvyssisoud.
https//euroactiv.cz/section-v -eu/news
znásilnění §241 trestní zákon č.140/1961
Pomoc obětem trestného činu znásilnění:
Azylový dům Rosa, nezisková organizace/zachování naprosté anonymity
Residence Rosa, pro seniory
Fond ohrožených dětí
Linka bezpečí, z. s.
Policie ČR
www.domacinasili.cz/dalsi-mistapomoci
Tísňové volání 112, 150, 155, 158
Bezplatná linka bezpečí 116 111. Lze také použít e-mail nebo chat. Je určena převážně dětem a studentům do 26 let.(psychické problémy, problémy v rodině, rozvod rodičů, šikana, sebepoškozování, pohlavní zneužívání.
Krizová linka pro dospělé 774 334 539, pro lidi trpícími především úzkostmi
V nejhorším případě, lze podat prodavačce při placení krátký vztah s telefonním číslem, zanechat vzkaz na dámském WC.
A především mít na paměti, že to, co se mi právě děje, není má vina.
