Článek
Víkendový impuls a DNA test
Byl jsem s kamarádem a jeho rodinou na víkendu a bylo to moc fajn. Kamarád mě přemluvil ke koupi DNA testu, který se dá propojit s dalšími testy a přes vzdálené shody odhalit etnický původ i nové větve příbuzných.
Na podobné věci nejsem. Účet na MyHeritage mám už asi deset let a prakticky jsem ho nevyužíval. Podařilo se mi vyjednat cenu kolem 27 eur za test, tak jsem si řekl, že to zkusím.
Součástí testu byl měsíc předplatného zdarma na MyHeritage. Venku bylo o víkendu ošklivo, sedl jsem k rodokmenu a během pár hodin doplnil spoustu větví až do let 1800–1850. Čistě z pocitu „udělat si pořádek“, abych se konečně vyznal v pratetách a prastrýcích.
Mimochodem, v diskuzích na sociálních sítích se často říká, že kvůli hůře dostupnému bydlení lidé nebudou mít děti. Světe div se: můj praděda byl z osmi dětí (všichni kluci) a prababička ze sedmi. A to žili ve dvou místnostech.
Matriky: krátké obce, dlouhé hodiny
Strávil jsem i několik hodin v online matrikách. U malých obcí to jde, zápisů není tolik. Kněží psali různě, záznamy jsou někdy těžko čitelné. Zápisy před rokem 1800 existují taky, jejich čtení je už dost náročné.
Tady může dávat smysl investovat víc času a zapojit komunitu. Ve facebookových genealogických skupinách je spousta ochotných a zkušených lidí, kteří v tom umí chodit výborně.
Štěstí na vzdálené příbuzné
Měl jsem štěstí. MyHeritage používá spousta uživatelů a napojil jsem se na několik neuvěřitelně šikovných, hodně vzdálených příbuzných a na jejich rodokmeny.
Neznáme se osobně, přesto doplnili obrovskou část stromu, včetně skenů z matrik. Museli nad tím strávit přes sto hodin a přidali i věci, které nejsou dostupné online, takže evidentně chodili fyzicky do archivů.
AI jako parťák v genealogii
Fascinuje mě, co dnes člověk s trochou znalostí AI zvládne.
1) Komunikace s matrikami
Naučil jsem se, jak psát na matriky. Nechal jsem si přes AI připravit slušné a přesné žádosti, poslal je přes datovou schránku a dohledal asi deset osob, u kterých jsem potřeboval rodné listy nebo zápisy o sňatku.
Paní matrikářky reagují ochotně, když jim člověk napíše přes datovou schránku. Když jsem psal jen e-mailem, odpovědi se často nekonaly, a i po třech týdnech zůstaly bez reakce. Přes datovku to funguje svižně.
2) Příběh prapradědy z fronty
Pak přišel větší oříšek — příběh dědy mého dědy, který padl v první světové válce. Tady mě AI fakt překvapila.
Dokázala podle dne a místa úmrtí složit mozaiku detailů, které se daří nezávisle ověřovat. Děj poskládaný z deníků a historických pramenů ukázal, jak vypadaly jeho poslední týdny na frontě u Doberdò.
Četl jsem to se starším synem a měl jsem u toho vlhké oči. Děda mého dědy padl, když jeho synovi (otci mého dědy) byly čtyři roky. Otec v rodině chyběl celý život a rodina to nesla těžce — šest dětí bez táty si těžko umím představit.
Další krok: kde jsou jeho ostatky?
Rozhodl jsem se s pomocí AI posunout pátrání ještě dál — zjistit, kde mohou být prapradědovy ostatky. Není jisté, zda neleží v ossáriu mezi neznámými. Přesto se dá postupovat systematicky.
Co jsme konkrétně udělali
- Sepsal jsem vícejazyčné žádosti do archivů a institucí. AI mi pomohla s formulací v češtině, němčině a italštině, včetně správných názvů pluků a historických označení míst.
- Oslovil jsem Vojenský historický archiv v Praze s datem, místem úmrtí, variantami příjmení (Hardyn / Hardin / Hardy) a místem narození.
- Napsal jsem do Kriegsarchiv Wien kvůli ztrátovým seznamům a kartotékám padlých. Připravil jsem německou verzi s prosbou o skeny a signatury.
- Kontaktoval jsem italské Onorcaduti (Commissariato Generale Onoranze ai Caduti) se žádostí o prověření hřbitova Prosecco u Terstu a okolních ossarií.
- Oslovil jsem obec Doberdò del Lago a místní organizaci Pro Loco Fogliano Redipuglia kvůli dokumentům o exhumacích a přesunech ostatků. Z obce přišla užitečná informace, že ostatky z oblasti byly roku 1970 přesunuty do Prosecca a že lokální pamětní spis uvádí většinu padlých jako „ignoti“ — neznámé.
- Napsal jsem Österreichisches Schwarzes Kreuz, správce rakousko-uherských vojenských hřbitovů, s žádostí o kontrolu seznamů pro Prosecco a potvrzení, zda prapraděda není veden jako neznámý v ossariu.
Co z toho zatím plyne
- Pravděpodobným místem dnešního uložení jsou centrální vojenské hřbitovy v Proseccu nebo Palmanově. Oblast Doberdò prošla po válce konsolidací hrobů, v roce 1970 proběhl další přesun.
- Identifikace jménem je u mnoha padlých složitá. Klíč leží v kombinaci archivních záznamů: kartotéky padlých, ztrátové seznamy podle pluku a deníky jednotek z příslušného úseku fronty.
- Jakmile se potvrdí pluk a rota, půjde dotaz u Italů a ÖSK výrazně zpřesnit.
Co doporučím každému, kdo o tom přemýšlí
- Udělat si pořádek v rodných a oddacích listech v nejbližších dvou až třech generacích. Bez toho se člověk v matrikách rychle ztratí.
- Připravit si varianty příjmení a myslet na dobové přepisy: písmenko navíc, tvrdé „y“ vs. „i“, německá vs. česká verze jména.
- Nebát se zapojit komunitu. Genealogické skupiny mají obrovskou znalost.
- Využít AI jako parťáka. Umí sepsat žádosti, najít správné instituce i zkontrolovat historické souvislosti. Člověk pořád rozhoduje, AI šetří čas a hlídá konzistenci.
Kam to posouvám dál
- Čekám na odpovědi z Prahy a Vídně, kde by měla být klíčová kartotéka a ztrátové seznamy.
- Jakmile budu znát jednotku, pošlu doplnění Onorcaduti a ÖSK s přesnou identifikací pluku a datem.
- Projdu ještě jednou deníky příslušných regimentů kolem data 23. 10. 1915 u Doberdò a doplním časovou osu.
- Až dorazí výstupy z Itálie, zkusíme dohledat konkrétní sektor v Proseccu nebo potvrdit uložení v ossariu.
Pokud máte někoho v rodině ze sočské fronty (Kras) nebo zkušenosti s hřbitovem v Proseccu, budu rád za tipy.
A budu rád i za zpětnou vazbu: jaké máte zkušenosti s DNA testy, online matrikami, MyHeritage nebo dohledáváním rodinných příběhů? Máte taky aspoň základně zpracovaný rodokmen?
