Článek
Minulý pátek vejde do našich moderních dějin jako den, kdy se politická zvůle pokusila ohnout veškerá dosavadní psaná i nepsaná pravidla a po vzoru Slovenska a někdejšího Maďarska znásilnit obě naše tradiční veřejnoprávní média, jeden z pilířů demokratického systému vlády v České republice. A z trojice číslic 4:36 se už navždy stane symbol a zkratka pro něco, co je podloudné, odpudivé, podrazácké a opovrženíhodné.
Spolek Milion chvilek rychle zareagoval (tady se sluší organizátorům akce poděkovat a smeknout před jejich obrovským úsilím a také před osobním nasazením všech dobrovolníků) a svolal na nedělní odpoledne na Staroměstské náměstí v Praze demonstraci na podporu svobodných a nezávislých médií.
Mezi hosty jsme byli i já a můj partner Aleš Cibulka. Měli jsme možnost říct na pódiu několik vět (připomínám, že sami za sebe, nikoli za jakoukoli instituci nebo organizaci). Aleš moc hezky pohovořil o historii rozhlasu a o tom, jak si už za dobu své existence poradil s mnohem většími výzvami, než je tato. A já se obecně vyjádřil k tomu, že nám dnes vládnou estébáci, udavači, kolaboranti a bývalí veksláci, kteří se slušným občanům vysmívají do obličeje.
No a strhla se mela. Vedle obrovského množství pozitivních reakcí, za které děkujeme, a hejtů, které jsme čekali, se objevily také některé zvláštní pseudomoralistické poznámky o tom, že se takto nemluví, že jsme to přehnali a že bychom měli být vůči panu premiérovi a ministrům korektní a vážit slova…
Víte, je zajímavé, že když slušně vychovaný a věčně slušně hovořící člověk nazve zloducha zloduchem, začnou se někteří útlocitně ptát, zda to bylo nutné a zda to nebylo přes čáru. Zatímco když hulvát po celý život každý den všechny uráží, tak si ostatní zvyknou a říkají: „Vždyť víte, že on už je takový.“ A co víc: když takový sprosťák potom jednou výjimečně nadávku vynechá, okolí se shodne na tom, že to s ním vlastně vůbec není tak špatné – a ještě ho pochválí za to, jak správný je to chlapík.
Celé mi to připomíná situaci, jako kdyby stál Žid před koncentračním táborem, odplivl si před Němci a ostatní ho začali napomínat, že je to pietní místo a že se to nedělá. A že ne všichni nacisti byli stejní a že uplatňování principu kolektivní viny je nekorektní. No a co by nakonec dodal nějaký filuta? Jízlivě by si položil řečnickou otázku, zda si za to svým chováním stejně ti Židé tehdy tak trochu nemohli sami…
Nechutné? Ano. Podobně nechutné, jako když je pan Foldyna policií vykázán z domova kvůli podezření na možné násilí vůči vlastní ženě a dětem, nebo když se paktuje s ruskými Nočními vlky. Nebo když na pódiu vykřikuje, že je potřeba jim (rozuměj demokratům) „konečně dát do držky“. Stejně nechutné jsou i další věci. Když jakýsi Xaver uráží dámu, herečku a bývalou diplomatku a mluví zcela bez skrupulí do kamery o tom, co by se mělo stát s jejími útrobami. Nebo když Turek s Macinkou pod rouškou alkoholového opojení s tak dvěma promile nazývají veřejně svou kolegyni vulgárním označením dámského přirození. Když se agenti Bureš a Olda vysmívají občanům, kteří neměli na rozdíl od nich nikdy nic společného s StB a nikdy by je nenapadlo udávat své kamarády. Když bývalý vekslák a kamarád Krejčíře Chlad sponzoruje Motoristy a uveřejňuje na sítích videa o tom, jak by měly být manželky doma povolné svému muži, když bude mít chuť, a jak by měly obecně spíš mlčet, šoupat nohama a hlavně nebudovat kariéru. Když bývalý prezident pronesl před diktátorem Putinem, že by se novináři měli střílet. Když Rus vraždí babičky a děti na začátku 21. století ranou z pistole do týla…
Tohle je podle mého nechutné a mohli bychom takto pokračovat hodiny.
Podívejte se na naše instagramové účty a na některé výplody a reakce našich spoluobčanů. Kdybychom byli tak útlocitní jako někteří z těch, kteří mají pocit, že se nechováme korektně vůči lidem, jako jsou Okamura, Babiš nebo Klempíř, museli bychom si už najít svého psychologa.
Jak dlouho budeme my slušní ustupovat a uhýbat sprostotě, hulvátství, aroganci a nevychovanosti? Kde je hranice, kdy už řekneme, že takhle ne?
Takže opakuji: estébáky, udavače, kolaboranty a veksláky budu i napříště nazývat estébáky, udavači, kolaboranty a veksláky. Modrá je modrá, černá je černá a věci padají seshora dolů, nikoli nahoru k nebi. Tak jednoduché to je.
Zmetek u mě zůstane zmetkem, i kdyby se někteří stavěli na hlavu. Když je král nahý, je prostě nahý, s tím nic nenaděláte…
