Článek
Pokud připouštíme, že stát má nějaké zájmy (a autor to připouští), pak by je mohl či přímo měl promítat do mediálního trhu.
Takže … Můžeme efektivně uvalit nějaké povinnosti na všechny hráče na trhu? Něco, co pokryje jakékoliv audio a video hráče? Počínaje puberťáka streamujícího Counter Strike na Twichi, přes „pár mužné“ internetové projekty a konče velkými mediálními domy? Nebo počínaje vesnickou komunitní videotékou, přes univerzity a velké národní portály až nadnárodní korporace?
Příslušné povinnosti musejí být nějak kontrolovatelné a vymahatelné. Protože nechceme vytvářet další Potěmkinovy vesnice. Takže – je něco takového?
Bezesporu budeme chtít, aby všichni dodržovali univerzální normy, jako živnostenský zákon nebo třeba zákon autorský. I když je jejich vymahatelnost v on-line světě složitější, není možné, aby tyto univerzální normy platily jen ve fyzickém světě.
Další pravděpodobně bezespornou oblastí regulace je správa a koordinace unikátních technických prostředků. Rádiové frekvence, fyzická infrastruktura, IP adresy nebo domény jsou zdroje, bez jejichž koordinace by distribuční systémy nefungovaly. Zároveň máme v této oblasti velmi dobré příklady samoregulace, které ukazují, že se konkurenční subjekty dokáží efektivně (a pro stát levně) domluvit. Příkladem budiž regulace přidělování IP adres skrz RIPE NCC (a vynucovaná i skrz MANRS) nebo domén (v ČR zajišťovaná sdružením CZ.NIC).
Jsou nějaké další povinnosti, které by stát mohl uvalit na všechny?
Popravdě … jediná další univerzálně uplatnitelná povinnost by měla být, aby se subjekt nevydával za někoho jiného. Tuto povinnost můžeme definovat pouze obecně, protože zatímco v lineárním vysílání můžeme požadovat například logo v obraze, v případě on-line platforem je to o dost složitější (i s ohledem na to, že jako autor/produkce nemáte vždy na cizí platformě vizuální podobu vysílání pod úplnou kontrolou).
Žádné další povinnosti vlastně nejsou vynutitelné, pokud si uvědomíme, že máme v ČR svobodu slova. Ta je sice v některých speciálních případech omezena (například v zákazu propagace zločinů komunismu a nacismu), na druhou stranu interpretace situace, kdy někdo streamoval hru World of Tanks, kde po sobě hráči pokřikovali nacistická hesla, může být různá.
Tudíž … ehm … zkusíte přihrát něco univerzálního do diskuse?
Protože pokud nic dalšího univerzálně aplikovatelného společně nenajdeme, budeme muset konstatovat, že široká a univerzální regulace elektronických médií NENÍ MOŽNÁ.
Pokud tedy nepřijdou nějaké vhodné podněty, podíváme se příště na to, zda můžeme ten trh nějak říznout s cílem dosáhnout nějaké regulace parciální.
