Článek
3. října 2023
Pokles deficitu v příštím roce o 97 miliard a v tom následujícím o 150 miliard Kč, jak předpokládá ministr financí Stanjura, je optimistický odhad. Podívejme se na hlavní problémy detailně.
Sliby o škrtech dotací pro miliardáře stále zůstávají i po dvou letech na papíře. Dotační byznys nesnižuje nerovnosti, ale naopak pokřivuje tržní prostředí ve prospěch velkých firem. Dosavadní kroky vlády zasáhly ty nejslabší – zaměstnance, drobné živnostníky, seniory a samoživitelky. Zrušení superhrubé mzdy prosazené ANO, ODS a SPD v roce 2020 připravilo rozpočet o 130 miliard ročně. Vláda tuto díru sanuje z kapes těch nejzranitelnějších. A další škrty čekají. Vláda ale sotva ušetří pár desítek miliard korun ročně.
Pohádce ODS, kterak na dani z mimořádného zisku v roce 2023 vybere 100 miliard korun, nemohli věřit ani jejich vlastní ekonomové. Banky i energetické firmy využily avízo ministra Stanjury o zdanění mimořádných zisků za rok 2022. Měly proto čas zisky převést, investovat a daňově optimalizovat.
Vláda proto hledá, koho ještě obrat. Osekání rozpočtů zdravotnictví, investice do dopravní infrastruktury a regionů budou brzdit domácí ekonomiku. Ta se přitom ještě ani nevzpamatovala z několikaleté krize.
Sociální demokracie v reakci na diletantský přístup koaličních stran sestavila návrh úsporných opatření. Ta se nedotknou těch, kteří krizi nezavinili, ale zaplatili za ni již příliš. Úpravou zdanění lze do rozpočtu získat 180 až 200 miliard korun ročně. A to, aniž by se sahalo do kapes pracujících, drobných živnostníků, seniorů nebo samoživitelek.
Naše návrhy nejsou novinkou. Velkou část z nich dokonce před volbami podporovaly strany současné koalice: Například progresivní korporátní daň pro firmy se stamilionovými a miliardovými zisky nebo zavedení progresivní bankovní daně. Ve světě se také běžně užívá daň z kapitálových výnosů. Obvykle je mezi 20 a 30 %. Další miliardy přinese zavedení digitální daně a zvýšení úhrad za vydobyté nerosty.
Zastáváme solidární přístup. Proto odmítáme plošné zvýšení daně z nemovitostí, ale chceme zavést daň až od určité výše, např. nad 100 milionů Kč. Chceme také zastavit dotování velkých firem se stamilionovými až miliardovými zisky. Nevratné dotace by měly dostávat pouze veřejné instituce a neziskový sektor, zvláště zdravotnictví a sociální služby.
Vláda zaspala při jednání s EU. Po dlouhých dvou letech aktualizovala Národní plán obnovy, kde je pro ČR k dispozici téměř 180 miliard korun v dotacích a dalších asi 315 miliard v úvěrech. Zvládne vláda při trestuhodném zpoždění takový objem vyčerpat?
Vláda Petra Fialy přicházela s nadějí, se slibem transparentní a férové politiky. Jenže nic nezklame člověka tolik, jako nesplněná očekávání. Po dvou letech jsme se dočkali jen chaosu a škrtů, které pamatujeme z Nečasovy éry. Česká republika potřebuje reformy a Sociální demokracie má návrhy, jak je provést.
