Článek
Jak uvedl web novinky.cz na konci září, Česká republika z kohezních fondů EU 50 miliard korun navíc nezíská. Vláda proto v minulém týdnu, ve stínu nedůstojného handrkování o odchodu Pirátů z vlády, rozhodla o uvolnění peněz ze státního rozpočtu. 30 miliard korun z toho letošního, dalších 10 miliard v příštím roce. Znamená to, že vláda své astronomické schodky rozpočtu ještě navýší. Mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj navíc uvedla, že aktivity na obnovu území nelze financovat minimálně do doby, než Ministerstvo financí vyčíslí škody.
Co to znamená pro rozpočty krajů a obcí? Jak přiznal ministr financí Stanjura, peníze na odstraňování protipovodňových škod jdou právě z jejich rezerv. Až po jejich vyčerpání se mohou samosprávy obrátit na Ministerstvo financí. Samosprávy se vedle toho budou obracet na pojišťovny. To vše jsou ale takříkajíc věci na „dlouhé lokte“. Obce, regiony i celé kraje potřebují pomoc hned.
Díky připravenosti většiny obcí nedopadly povodně tak ničivě jako v letech 1997 a 2002. Přičiněním vlád Sociální demokracie byl v roce 2001 přijat krizový zákon, který se v dalších letech dočkal úprav. Při přípravě preventivních opatření, pomoci na místě, rekonstrukci i poskytování peněžních náhrad lze nyní postupovat mnohem efektivněji.
Pozitivní je, že vláda odpovědně přistoupila k varování meteorologické služby. Detailnější modely a výkonnější počítače umožňují přesnější předpověď. Systém zabezpečení před povodněmi i záchranné složky proto byly připravené ještě před tím, než záplavy způsobily vážné škody.
Ne vše ale funguje na jedničku. Aktuální přírodní katastrofa nejsilněji postihla regiony, které jsou dlouhodobě pod průměrem České republiky ve většině socioekonomických ukazatelů. Je to Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj a Ústecko.
Součástí řešení musí být i proměna daňového systému a zodpovědnější hospodaření. Současná pravicové vláda nejsilněji zatěžuje zaměstnance a střední třídu. To se výrazně dotýká obyvatel takzvaně strukturálně postižených regionů. Proto nestačí jen uklidit a provizorně opravit. Investice do obnovy musí dlouhodobě posunout znevýhodněné části republiky vpřed.
Co by měla vláda dělat, aby vybředla z rozpočtové šlamastyky, které napomohla svou ledabylostí? Vláda ignorovala zákonnou povinnost udržovat rozpočtovou rezervu. Ta měla být pro letošní rok ve výši 6,5 miliardy korun, ale ukázalo se, že ministr Stanjura dokázal zajistit pouhou jednu miliardu. Přitom během poslední vlády Sociální demokracie, za Bohuslava Sobotky v roce 2014, bylo v rezervě 9 miliard korun. Při přepočtu inflace by to odpovídalo dnešním asi 14 miliardám. To by znamenalo významnou okamžitou pomoc bez nutnosti navyšování schodku rozpočtu.
Vláda musí urychleně podat žádost o čerpání z evropského Fondu solidarity, včetně předfinancování, zrychlit čerpání evropských peněz z operačního programu Spravedlivá transformace a operačního programu Technologie a konkurenceschopnost. Zde vláda trvale zaostává. A v rámci domácího rozpočtu bude na obnovu třeba vynaložit mnohem víc než plánovaných 10 miliard korun v příštím roce.
Přírodní katastrofa ukázala, že vláda musí přestat strkat hlavu do písku. Úprava daňového systému tak, aby se oligarchové a velké korporace více podíleli na obnově a rozvoji ČR, je nezbytná. Jsme na vrcholných příčkách klientelistického kapitalismu. Vinou Fialovy inflace nemůže třetina domácností uspořit měsíčně ani korunu už třetím rokem.
Každá další pohroma může uvrhnout desítky tisíc lidí do chudoby a bezdomovectví.
