Článek
Hrobka nese ostatky Čchina Š'-chuang-ti, který vládl v Číně v letech 221 př. n. l. až 210 př. n. l. a je střežena terakotovou armádou 8000 vojáků a koní. Objev našli farmáři již v roce 1974 v provincii Shaanxi v Číně. Zatímco archeologové prozkoumávali oblast, nikdy neotevřeli samotnou hrobku - a to z dobrého důvodu.
Čchin Š'-chuang-ti se narodil v roce 259 před naším letopočtem jako první syn krále Čuanga Sianga, jednoho ze šesti nezávislých království v moderní Číně. Tato království válčila více než 200 let, ale díky vojenské síle, strategii a kombinaci přírodních katastrof je všechna dobyl Čchin Š'-chuang-ti a prohlásil se nejen za krále, ale také za prvního císaře Číny. Učenci stále diskutují o podrobnostech, jak k tomu došlo, a jaká jedinečná taktika mu umožnila dosáhnout toho, co se nikomu předtím nepodařilo.
Objev byl učiněn v provincii Šen-si v Číně v roce 1974, když brigáda sedmi farmářů vrtajících poblíž studnu narazila na komoru. Čchin Š'-chuang-ti je známý tím, že je prvním čínským císařem, který sjednotil celý národ po dobytí válčících států, což vedlo ke stavbě první Velké zdi.
Když Čchin Š'-chuang-ti zemřel, byl pohřben v nejhonosnějším hrobovém komplexu, který byl kdy v Číně postaven, v rozlehlé městské sbírce podzemních jeskyní obsahujících vše, co císař potřeboval pro posmrtný život. Staří Číňané spolu s mnoha kultůrami včetně starých Egypťanů věřili, že předměty a dokonce i lidé pohřbení s člověkem mohou být odvezeni do posmrtného života.
Archeologové se však neodvážili nahlédnout do nejdůležitější místnosti ze všech a to té, která obsahuje hrobku a sarkofág samotného císaře. Podle IFL Science nejenže archeologové věří, že způsobí škody, ale kolují zvěsti o nastražených smrtelných pastech, které by mohly zabít zvědavé vetřelce.
Podle čínského historika jménem S'-ma Čchien je hrobka, která je velká zhruba jako fotbalové hřiště, posetá nástražnými zařízeními navrženými tak, aby udržely vetřelce pryč.
Existují také důkazy na podporu jeho teorie, přičemž studie publikovaná v časopise Nature, na místě zjistila nepřirozeně vysoké hladiny rtuti. Ve studii je uvedeno, že „vysoce těkavá rtuť může unikat prasklinami, které se ve struktuře časem vytvořily. Naše vyšetřování podporuje starověké záznamy v kronice o hrobce, o níž se věří, že nikdy nebyla otevřena či vyrabována.“
Starověké spisy říkají, že císař vytvořil celé podzemní království a palác, doplněný stropem napodobujícím noční oblohu, posázený perlami jako hvězdami. Terakotové konkubíny nebyly nikdy objeveny, ačkoli odborníci předpovídají, že někde v komplexu jsou.
A také se předpokládá, že hrobka Čchina Š'-chuang-ti je obklopena řekami kapalné rtuti, o které staří Číňané věřili, že může poskytnout nesmrtelnost. Během svého života byl Čchin údajně fascinován rtutí, dokonce ji pil ve snaze dosáhnout nesmrtelnosti. Není překvapením, že odborníci počítají s tím, že císařovu smrt ve 49 letech mohla způsobit otrava rtutí. Spolu s potenciální otravou rtutí se archeologové také zdráhají vstoupit do komory kvůli obavám, že by to poškodilo artefakty uvnitř.
Spisy čínského historika jménem S'-ma Čchien 100 let po smrti Čchina Š'-chuang-ti tvrdí: „Byly postaveny paláce a scénické věže pro sto úředníků a hrobka byla plná vzácných artefaktů a úžasných pokladů. Řemeslníci dostali rozkaz vyrobit kuše a šípy připravené ke střelbě na každého, kdo vstoupí do hrobky. Merkur byl použit k simulaci stovek řek a velkého moře a byl nastaven na mechanický tok.“
Důvodů, proč archeologové s otevřením hrobky otálejí, je celá řada a jsou to velmi dobré důvody. Když se v 70. letech začalo s vykopávkami vojáků, ve chvíli, kdy byli vystaveni vzduchu a slunečnímu záření, se pigment odlupoval a některé sochy terakotové armády začaly chátrat. Velmi náhlá změna atmosféry způsobila, že se barva na postavách začala odlupovat do takové míry, že většina z nich je nyní zcela holá. Existuje obava, že otevření císařské komnaty by mohlo mít stejný účinek na cokoli v ní. Dalším důvodem je to, že úřady čekají na další pokrok v archeologické vědě a technologii, který by umožnil získat co nejvíce informací, nebo dokonce zachovat komoru před jejím otevřením. Rozhodnutí, zda hrobku v brzké době prozkoumat je na vládě Číny. Toto rozhodnutí bude pravděpodobně ovlivněno tempem technologického pokroku. Podle vzorků půdy v okolí hrobky by to bylo pravděpodobně velmi nebezpečné, půda zde vykazuje extrémně vysoké úrovně kontaminace rtutí.
Archeologové uvažují o analýze hrobky pomocí neinvazivních metod. V této oblasti, ale zatím nebyly podniknuty zásadní kroky. Prozatím je tedy císaři dovoleno pokračovat ve svém odpočinku, jako to dělal posledních 2000 let.
Zdroje:
