Článek
Archeologické naleziště v čínské provincii Šan-tung přineslo důkazy o existenci matrilineární společnosti datované do období 2750–2500 př. n. l., čímž vyvrací dosavadní předpoklady.
Čínští vědci objevili první komplexní genetické důkazy o existenci prehistorické matrilineární společnosti, což přináší nový pohled do probíhající debaty o tom, zda rané lidské civilizace vedli spíše otcové, nebo matky.
Ve středu zveřejnil prestižní časopis Nature studii, která se zaměřuje na archeologické naleziště Fujia ve východočínské provincii Šan-tung. Výzkumníci ze Šan-tungského provinčního institutu kulturních památek a archeologie a Pekingské univerzity zjistili, že komunity staré více než 4500 let byly organizovány podle mateřské linie.
„Dříve všechny dostupné studie starověké DNA naznačovaly, že prehistorické společnosti byly organizovány na základě patrilineárních principů,“ uvedl archeolog Ning Chao z Pekingské univerzity pro domácí média. „Genetické důkazy o matrilineárních společnostech bylo dosud možné vystopovat nejdále do doby železné v Evropě.“ Článek v Nature však uvádí, že i tyto důkazy byly spíše nepřímé, a dodává, že „téměř všechny dosavadní studie genomu z neolitu a doby bronzové důsledně podporovaly patrilokalitu a patrilinearitu, přičemž existence a rozšíření matrilinearity v dávné nebo prehistorické minulosti zůstávají z velké části neznámé.“
Jedinou starověkou matrilineární společností dříve potvrzenou prostřednictvím genomové analýzy byla elitní dynastie Chaco Canyon v Severní Americe, datovaná mezi lety 800 a 1300 n. l.
Naleziště Fujia je spojeno s neolitem a kulturou Dawenkou, která byla známá svým pokrokem ve výrobě keramiky, a datuje se přibližně do let 2750–2500 př. n. l.
Naleziště o rozloze více než 37 hektarů bylo zkoumáno v letech 1985, 1995 a naposledy v roce 2021. Výzkumníci odkryli dvě pohřebiště, označená jako Fujia_N na severu a Fujia_S na jihovýchodě lokality. Za použití kombinace analýzy DNA, radiokarbonového datování a dalších mezioborových metod tým zkoumal pozůstatky 60 jedinců, jejichž lebky a DNA byly dostatečně zachovalé pro rekonstrukci genetických vztahů.
Výsledky odhalily překvapivý vzorec: zatímco DNA chromozomu Y, děděná po otci, vykazovala v každém pohřebišti různorodost, mitochondriální DNA (mtDNA), která se dědí výhradně po matce, byla mezi jedinci pohřbenými na stejném pohřebišti téměř identická. „Mitochondriální DNA se dědí výhradně po matce,“ uvedla Huang Yanyi z Centra pro průkopnické biomedicínské inovace na Pekingské univerzitě. „Jednotnost mtDNA uvnitř každé skupiny silně naznačuje, že každé pohřebiště se soustředilo kolem jedné mateřské předkyně.“
Další analýza odhalila blízké genetické vazby mezi jednotlivci z obou pohřebišť – u jedné dvojice se například ukázalo, že jde o vztah strýce a synovce či neteře – což ukazuje, že i úzce příbuzní byli pohřbíváni podle matrilineárních pravidel, a nikoliv podle otcovské linie. „Existovala mimořádně hustá síť příbuzenských vztahů ve čtvrtém až šestém stupni, a to jak uvnitř, tak mezi oběma pohřebišti,“ uvedl Ning. „Skutečnost, že populace obou pohřebišť si dlouhodobě zachovávala sňatky a společné soužití, ukazuje, že matrilineární pohřební systém zůstal nezměněn po dobu nejméně 250 let, a to i přesto, že příbuzenské vazby slábly.“
Podle výzkumu více než polovina z celkových 644 analyzovaných dvojic na obou pohřebištích – konkrétně 392 – sdílela příbuzenské vztahy druhého až šestého stupně, které sahaly alespoň přes deset generací. Pohřební vzorce odpovídaly těm, které jsou známy u moderních matrilineárních společností, kde jednotlivci udržují celoživotní příslušnost k matčině klanu a jsou podle toho také pohřbíváni. Studie rovněž našla důkazy o endogamii, tedy o sňatcích uvnitř komunity. Muži se pravděpodobně ženili se ženami z blízkých skupin, aby si uchovali autoritu v rámci mateřské příbuzenské sítě.
Analýza stabilních izotopů odhalila další podrobnosti o populaci Fujia. Důkazy ukazují, že se spolehli na zemědělství založené na pěstování prosa a na chov zvířat v blízkosti pobřeží, což naznačuje geograficky stabilní životní styl s relativně jednotným způsobem obživy oproti jiným neolitickým komunitám v Číně.
Sun Bo, ředitel Šan-tungského provinčního institutu kulturních památek a archeologie, uvedl, že zjištění poskytují empirickou podporu teoriím 19. století o matrilineárních strukturách ve starověkých společnostech, které tehdy předkládali významní sociologové. „Tento objev poskytuje přímý empirický důkaz z východní Asie pro teorie, které navrhovali Lewis Henry Morgan a Friedrich Engels a má velký význam pro pochopení kořenů lidské civilizace.“
Zdroje:
