Článek
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v uplynulých dnech snažil ospravedlnit fakt, že jeho vláda v letošním roce pravděpodobně nedosáhne na povinné výdaje 2 % HDP na obranu, útokem na své předchůdce. Tvrdil, že ani vláda Petra Fialy (ODS) loni své spojenecké závazky nesplnila. Čísla z ministerstva obrany i zprávy samotné Aliance ho však usvědčují z nepravdy.
Fiala 2 %, Babiš 1,78 %
Hlavním jablkem sváru se stalo hodnocení roku 2025, kdy byla u moci vláda Petra Fialy. Andrej Babiš se ve svých videích na sociálních sítích snažil veřejnost přesvědčit, že Fialův kabinet ve skutečnosti na obranu vynaložil pouze 1,85 % HDP. Podle premiéra měla tato čísla potvrdit samotná Aliance při multilaterálním jednání v Bruselu. Jak se však ukázalo, Babiš v rámci politického boje pracoval s neúplnými daty a odlišnou metodikou, která neodpovídala oficiálním závěrům loňského roku.
Realita zachycená v oficiálních dokumentech a výročních zprávách totiž Babišovu interpretaci vyvrací. Výroční zpráva generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za rok 2025 i čerstvě představený státní závěrečný účet kapitoly ministerstva obrany (MO) shodně potvrzují, že Česká republika své spojenecké závazky splnila. Podle zástupců ministerstva obrany dosáhly celkové obranné výdaje v loňském roce přesně 2,01 % HDP.
Rozbor loňského hospodaření ukazuje, že samotný resort obrany vyčerpal 156 miliard korun, což představuje 1,83 % HDP. K této částce se však podle pravidel NATO připočítávají i související výdaje z ostatních kapitol státního rozpočtu ve výši 0,18 % HDP. Celkový výsledek ve výši 2,01 % tak jednoznačně dokazuje, že loňský požadavek Aliance byl naplněn, což v hlasování potvrdilo i všech deset přítomných členů sněmovního výboru pro obranu.
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) reagovala na Babišova tvrzení velmi ostře a obvinila ho z přímé lži. Podle ní se premiér pouze snaží vytvořit kouřovou clonu, aby zakryl selhání své vlastní vlády v letošním roce, kdy podle predikcí NATO výdaje Česka klesnou na pouhých 1,78 % HDP. Černochová zdůraznila, že zatímco její tým i přes ekonomické výkyvy dokázal dvouprocentní hranici udržet, současný kabinet pod vedením ANO, Motoristů a SPD obranný rozpočet seškrtal a nyní čelí mezinárodní ostudě.
Zmocněnec jako záchranná brzda
Podle aktuálního hodnocení Aliance klesnou české obranné výdaje v roce 2026 na pouhých 1,78 % HDP. Tato prognóza staví Česko do role jednoho z mála spojenců, kteří po letech navyšování opět začali svůj závazek porušovat. Hlavním důvodem tohoto propadu je fakt, že NATO odmítlo uznat vládní strategii započítávání civilních infrastrukturních staveb do obranných výdajů. Aliance dala jasně najevo, že například dostavba dálnice D11 nebo nákup těžké techniky financovaný z unijních úvěrů SAFE nesplňují přísná kritéria pro „tvrdé“ vojenské investice.
Aby premiér otupil sílící kritiku opozice i prezidenta Petra Pavla, kteří varují, že se z Česka stává nespolehlivý partner a „černá ovce“ Aliance, vytvořil kabinet narychlo post vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO. Do této funkce byl jmenován zkušený diplomat a bývalý velvyslanec při Alianci Jakub Landovský. Jeho hlavním úkolem je nyní krizový management v Bruselu. Landovský má za cíl vyjednat uznání alespoň části sporných výdajů a vytvořit nový, transparentní systém reportování, který by zabránil dalším rozpočtovým propadům a metodickým rozporům.
Landovský k své nové roli přistupuje pragmaticky a zdůrazňuje, že klíčem k úspěchu bude precizní analytická práce. „Budu potřebovat systém, který pravidelně – a skutečně ne jen jednou za kvartál – odhaduje růst či pokles HDP,“ uvedl k technickým aspektům své mise. Jako zmocněnec bude muset působit napříč resorty a u každé sporné položky v Bruselu obhájit, jak konkrétně přispívá ke kolektivní obranyschopnosti. Andrej Babiš při jmenování Landovského zdůraznil, že nejde o žádnou politickou trafiku, ale o expertní pozici na ministerstvu obrany, za kterou Landovský nedostane ani korunu.
Snaha ministra Zůny o nápravu
Složitost situace potvrzují i slova ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který v České televizi vysvětlil, proč se letos české výdaje pohybují pod očekávanou hranicí. Nejde o nedostatek vůle, ale o důsledek zpřísněné metodiky, kterou Aliance zavedla po loňském summitu v Haagu. NATO totiž poprvé v historii začalo striktně oddělovat „tvrdé“ vojenské investice od souvisejících nevojenských projektů. To v praxi znamená, že přibližně 20 miliard korun, které česká vláda vyčlenila na strategické dopravní stavby, Aliance do přímých obranných výdajů prozatím nezapočítala.
Ministr Zůna zdůraznil, že vláda pracuje s daty z fiskálních období, zatímco NATO aplikuje svůj vlastní pohled vycházející ze statistik OECD. Podle ministra se Česko nad dvě procenta HDP dostane v momentě, kdy se podaří s Aliancí vyjednat uznání projektů realizovaných na jiných ministerstvech, které mají pro obranyschopnost státu klíčový význam. Zůna tak v rámci vládního týmu hledá cestu, jak trajektorii českého plánování sladit s novými požadavky Aliance, a potvrdil, že je připraven s premiérem otevřít diskusi o případném posílení rozpočtu, jakmile se stabilizují ekonomické dopady krize na Blízkém východě.
Zatímco opozice volí ostrou kritiku a mluví o hazardu s bezpečností, vládní kabinet se soustředí na hledání vnitřních rezerv. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v této souvislosti připomíná, že rozpočet je pod značným tlakem a každé další navýšení musí být podloženo jasnou strategií. Aktuální debata se tak netočí kolem toho, zda závazky plnit, ale jakým způsobem v novém a přísnějším mezinárodním prostředí co nejefektivněji skloubit investice do infrastruktury s nezbytnou modernizací armády.
