Babiš změnil názor. Před volbami sliboval mír, teď je prioritou zbrojení

Andrej Babiš v roli staronového premiéra předvádí politický manévr, který v moderní historii těžko hledá obdoby. Zatímco v kampani v roce 2025 byl jeho hlavním tématem mír a kritika zbrojení, po nástupu do úřadu se jeho rétorika pozvolna změnila v urputnou snahu splnit závazky NATO.

V srpnu 2025, kdy vrcholila kampaň před parlamentními volbami, Andrej Babiš naplno vsadil na kartu mírotvorce. Během svých výjezdů za voliči, například na Kolínsku, označoval svou rétoriku za nadčasovou a pochvaloval si, že po něm začali o míru mluvit i ostatní. Ostře se tehdy vymezoval proti kurzu vlády Petra Fialy, kterou označoval za aktivistickou a neschopnou diplomacie. Kritizoval zejména snahu Evropy rekordně utrácet za zbraně, což podle něj nedávalo smysl v kontextu Green Dealu, neboť samotná válka a výroba tanků z oceli generují obrovské emise.

Těsně po vítězných volbách, v lednu 2026, Andrej Babiš své sliby ještě přitvrdil a vzkázal voličům, že nová vláda svůj program splní přesně. Ve videu na sociálních sítích rezolutně prohlásil: „Na Ukrajinu nepošleme žádné vojáky a už ani koruna z českého rozpočtu nepůjde na zbraně na Ukrajinu“. Tímto krokem de facto oznámil konec přímého finančního zapojení státu do muniční iniciativy s argumentem, že státní pokladna je prázdná a Česko už nebude vyzbrojování země financovat.

V této fázi Babiš také zpochybňoval transparentnost předchozí pomoci. Tvrdil, že Fialova vláda „mlžila“ a peníze na munici skryté financovala z rozpočtu vojenské rozvědky. Slíbil dokonce prověrku zbrojařských firem, aby zjistil, zda jejich zisky z dodávek pro Ukrajinu nejsou výsledkem kartelových dohod. Svou tehdejší strategii opíral o přesvědčení, že klíč k míru drží v rukou Donald Trump, se kterým si telefonoval o vánočních svátcích, a nikoliv další dodávky materiálu ze strany České republiky.

V únoru 2026 pak premiér na dotazy novinářů ohledně navyšování obranných výdajů odpovídal s despektem: „My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí“.

O pouhých několik měsíců později se však rétorika změnila. Andrej Babiš před několika dny optimisticky prohlásil, že navyšování obranných výdajů vnímá jako výzvu, které hodlá podřídit naprosto vše. „Vždy když mě někdo k něčemu vyzývá, tak jdu po tom,“ uvedl premiér. Zatímco ještě v únoru popíral, že by jeho vláda měla závazek zvyšovat výdaje na obranu, v květnu již osobně dohlíží na to, aby Česko vykázalo alespoň minimálně požadovaná dvě procenta HDP.

Hlavním symbolem tohoto obratu se stalo jmenování Jakuba Landovského, bývalého velvyslance při NATO, do nově vytvořené funkce vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči Alianci. Landovský, kterého Babiš ocenil jako odborníka, který vidí do střev NATO, má za úkol koordinovat výdaje napříč všemi rezorty tak, aby byly pro Alianci uznatelné. Landovský sám potvrdil, že jeho cílem je zajistit, aby vládní výdaje na obranu překonaly dvouprocentní hranici, k čemuž bude potřebovat i nový systém pravidelného vyhodnocování HDP.

Změna postoje zasáhla i dříve odmítanou muniční iniciativu. Přestože premiér trvá na tom, že stát do ní nebude dávat přímé finanční prostředky, vláda se rozhodla v ní pokračovat v roli zprostředkovatele. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v této agendě stal klíčovou postavou – po svém vystoupení v USA a v OSN, kde ostře kritizoval ruskou strategii jako scestnou, ho Babiš označil za „americkou celebritu“. Macinka si u premiéra získal kredit tím, že v zahraničí vysvětluje český postoj: peníze budeme investovat hlavně do vlastních vojáků a modernizace, abychom naplnili alianční standardy.

Největším paradoxem současné vlády je snaha vykázat rekordní výdaje na obranu a zároveň nezvyšovat schodek státního rozpočtu. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) kategoricky vyloučil, že by kabinet kvůli zbrojení zatížil státní kasu hlubším dluhem. Namísto reálného navyšování rozpočtu ministerstva obrany tak vláda začala v už schválených projektech jiných resortů doslova „preparovat“ položky, které by se daly s trochou snahy označit za obranné. Podle odhadů musí vláda tímto způsobem najít přibližně 20 miliard korun, aby se ze současných 1,78 % HDP (uznaných NATO) dostala na zákonem vyžadovaná dvě procenta.

Tato strategie sází na detaily v civilních stavbách. Jako modelový příklad uvádí Havlíček dopravní infrastrukturu: pokud se staví nový most a jeho nosnost se musí zvýšit, aby unesl těžkou armádní techniku, vláda chce jako obranný výdaj vykázat rozdíl v ceně mezi běžným a posíleným mostem. Stejným způsobem se kabinet snaží do kolonek pro NATO protlačit i investice do letectví. Armáda má převzít letiště v Karlových Varech, kam se plánuje investice 1,4 miliardy korun, a podobný osud čeká i letiště v Ostravě-Mošnově.

Babišův seznam „obranných“ projektů však sahá ještě dál, až do oblastí zdravotnictví a bydlení. Do dvouprocentního závazku chce premiér zahrnout výstavbu nové vojenské nemocnice v Praze nebo investice do obytných domů na pozemcích OKD, které by měly sloužit vojákům, policistům a hasičům. Vrcholem této snahy je pak pokus přesvědčit Alianci, aby jako přímý obranný výdaj uznala padesátimiliardovou evropskou půjčku z unijního programu SAFE na vojenské vybavení, přestože metodika NATO dosud půjčky do těchto výpočtů zahrnovat neumožňuje.

Babišův kabinet v návrhu státního rozpočtu seškrtal výdaje na obranu o citelných 21 miliard korun oproti plánům, které připravila předchozí vláda Petra Fialy. Zatímco Fialova strategie počítala s postupným růstem k hranici 3 % HDP do roku 2030, Babišova vláda se podle Národní rozpočtové rady (NRR) dostala do situace, kdy bez „účetních triků“ a započtení sporných civilních projektů (zejména z dopravy) vůbec není schopna naplnit literu zákona o dvouprocentním financování obrany.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) otevřeně obvinila Andreje Babiše ze lži a ze záměrného matení pojmů v metodice NATO. Podle ní premiér účelově využívá novou, přísnější metodiku Aliance přijatou na summitu v Haagu k tomu, aby očernil výsledky minulé vlády, zatímco sám v rozpočtu reálné prostředky na modernizaci armády škrtá. Černochová zdůrazňuje, že metodika nemůže platit zpětně a že za jejího působení Česko své závazky podle tehdy platných pravidel splnilo.

K varovným hlasům se přidal i prezident Petr Pavel, který na konferenci CNN Prima News upozornil, že zajišťování bezpečnosti není otázkou pohodlnosti, ale nutnosti. Varoval, že pokud Česko nebude plnit své závazky ke kolektivní obraně, mohlo by se mu to v budoucnu „velice vymstít“. Podle prezidenta i šéfa sněmovního výboru pro obranu Josefa Fleka (STAN) hrozí, že pokud vláda neupřednostní reálné „tvrdé“ výdaje na armádu před papírovým vykazováním staveb mostů či nemocnic, připravenost české armády bude stagnovat, což v důsledku oslabí celou Alianci.