Český Grand Canyon: Lom Amerika je romantické místo s temnou historií

U obce Mořina v Českém krasu, kam dorazíte přibližně za půl hodiny autem z Prahy, se nachází impozantní soustava vápencových lomů, které se souhrnně nazývají Amerika. Nejznámější a nejvelkorysejší z nich se nazývá Velká Amerika, který si právem vysloužil přezdívku český Grand Canyon.

Zatímco skutečný Grand Canyon v Arizoně by svou délkou 450 kilometrů mohl suplovat cestu z Aše do Ostravy a jeho hloubka, která je místy až 1 800 metrů, by spolkla naši nejhlubší propast Macochu třináctkrát, jeho menší český bráška měří na délku pouhých 750 metrů a jeho hloubka činí jen přibližně 80 metrů.

Přestože v porovnání s Grand Canyonem vypadá Velká Amerika jako mravenec vedle slona, na atraktivitě mu to neubírá. Při pohledu do hlubin kaňonu se tají dech nejednomu návštěvníkovi. Stěny lomu, které odkrývají vrstvy hornin, jsou v kombinaci s křišťálově průzračnou vodou na dně kaňonu pohled, který okouzlil i mnohé filmaře. Údajně se zde natočilo přes 25 filmů, mezi které patří například Bezpečné Místo, Zlatokopové z Arkansasu, Limonádový Joe, nebo Jan Žižka.

Oproti svému většímu bratrovi z Arizony je ale Lom Amerika odlišný také svým původem a stářím. Zatímco Grand Canyon vznikl vinou eroze přibližně před šesti miliony lety, ten český začal vznikat v roce 1900 našeho letopočtu, a to důsledkem těžby vápence. Hlad po oceli, hnací síle rozvíjejícího se průmyslu, hnal podnikatele k hledání nových zdrojů surovin a právě zde, v srdci Čech, se nacházely bohaté zásoby vápence, klíčové suroviny pro výrobu oceli.

V roce 1878 přišla Pražská železářská společnost se sídlem ve Vídni s revoluční novinkou – Thomasovým způsobem výroby oceli. Tato technologie umožnila zpracovávat i dříve obtížně využitelné železné rudy, což znamenalo pro region obrovský hospodářský rozmach. S rostoucí poptávkou po oceli rostla i potřeba vápence, který se v hutích používal jako struskotvorné a zásadité činidlo. Staré lomy u Tachlovic už nestačily pokrýt obrovskou spotřebu, a tak se začalo hledat jinde.

Klíčovou roli v rozvoji těžby právě na tomto místě sehrála Kladensko-nučická dráha. V roce 1891 byla prodloužena až do Trněného Újezdu, kde Pražská železářská společnost otevřela lom Čižovec. Ložisko se ale ukázalo být menší, než se očekávalo, a tak železnice pokračovala dál, až k Velké Mořině. A právě rok 1891, spojený s otevřením lomů u Trněného Újezda a Mořiny, se považuje za počátek těžby v této oblasti. Skutečný rozkvět lomů, které dnes známe pod jménem Amerika, ale nastal až v roce 1900. Železnice se protáhla k místu zvanému „V soudném“, kde vznikl hlavní závod Lomů Mořina. Toto místo získalo jméno „Amerika“ podle nedaleké usedlosti Kopanina, která se taktéž přezdívalo Amerika.

V roce 1944 se o lomy Ameriky začaly zajímat zbrojařské závody a plánovaly zde podzemní továrny na výrobu zbraní. K realizaci však nakonec z různých důvodů nedošlo. Během druhé světové války, ale také později v dobách komunismu, sloužila oblast (především Lom Mexiko) jako trestanecký tábor. nejprve jej spravovali nacisté a později spadl pod správu věznice Pankrác. Podmínky v tomto táboře byly natolik tvrdé, že zde vězni nevydrželi déle než několik týdnů. Často zde umírali, nebo putovali s těžce poškozeným zdravím přímo do nemocnice.

K lomům se váže řada pověstí a legend, z nichž nejznámější je ta o Hansi Hagenovi. Existuje několik verzí tohoto příběhu, ale ta nejrozšířenější vypráví, že Hans Hagen, který byl za druhé světové války příslušníkem německé armády, se po válce se měl ukrývat ve zdejších štolách před Rudou armádou. Podle legendy zde nakonec zahynul, když ho pronásledovali horníci, kterým kradl jídlo. Traduje se ale, že Hagenův duch dodnes přebývá ve štolách a že si do roka přijde pro každého, kdo třikrát zazvoní na hornický zvon, o který se otřela jeho smrtelná kulka. Zcela nečekaně se prý také objevuje během nocí a okrádá o jídlo a zabíjí spící trampy.

Lom si okamžitě po ukončení těžby zamilovali turisté a stal se vyhledávaným místem pro trampy a nudisty, kteří si přímo na dně lomu zřídili nudistickou pláž. V lomu nelegálně fungovalo také několik jeskyňářských a montanistických skupin, zabývajících se dokumentací krasových jevů i historického podzemí. Aktivity se však z důvodu poškozování majetku, a dokonce několika smrtelným úrazům nesetkaly s pochopením úřadů. V 90. letech se podařilo častými policejními zátahy zmírnit návaly turistů a dnes je přístup do lomu uzavřen zátarasy. Kolem roku 2000 byla v okolí vytyčena turistická trasa, která je dodnes hojně využívaná. Samotný lom Velká Amerika se dá snadno obejít kolem do kola za necelou hodinu.