Článek
Dovolená, to má být čas odpočinku, relaxace a nabrání nových sil. Jenže v dnešní době se z ní stala spíše exhibice, kde se každý snaží předvést svůj dokonalý život. Ať už jste na pláži v Řecku, u bazénu v Egyptě nebo na horách ve Švýcarsku, všude narazíte na ty samé scénáře.
Hned první večer v hotelu se začíná tvořit nová komunita. U baru, u bazénu, při večeři – všude se lidé seznamují. Většinou jde o páry, které se snaží navzájem zaujmout. A jak? No přece vyprávěním o svém báječném životě. „My jezdíme každý rok na Maledivy,“ chlubí se paní Nováková. „A náš syn už dostal nabídku na stáž u Seznamu“ „No, my zase máme chalupu v Toskánsku,“ opáčí pan Novotný. „A letos jsme si pořídili nové Porsche.“ A tak se to sbíhá celý týden. Každý se snaží předčít toho druhého. Vyměňují si fotky z dovolené, chlubí se svými úspěchy a drahými nákupy. A samozřejmě nesmí chybět ani srovnávání dětí. Kdo má větší byt, lepší auto, vyšší plat.
Každý den je na dovolené jako představení. Ráno začínáte v hotelovém fitness centru, kde předvádíte své dokonalé tělo a snažíte se okolí přesvědčit, že cvičíte každý den. Po obědě se vydáváte na výlet, kde se fotíte na všech možných místech, aby vaše sociální sítě vypadaly jako z katalogu cestovní kanceláře. Večer pak zavítáte do luxusní restaurace, kde objednáváte jídla, která byste si doma nikdy nekoupili, a předstíráte, že víte, jak se správně drží sklenka vína.
V průběhu několika málo dní poznáte, že ta osoba, o které jste minulý týden ještě nevěděli že existuje, je vaše spřízněná duše. Před každým jídlem na sebe čekáte, abyste mohli společně posedět a zkritizovat ten pár u vedlejšího stolu. Během odpolední procházky si notujete a sdělujete si nejdůvěrnější zážitky, jako byste se znali celý život a sílu vašeho přátelství a vzájemnou důvěru nemohlo nikdy nic narušit. U večerního drinku se společně smějete historkám ze soukromí a možná si i zatančíte.
Na konci dovolené si všichni vymění kontakty a slíbí si, že se brzy zase uvidí. „Musíme se někdy sejít v Praze na večeři,“ „Určitě bychom mohli jet spolu na dovolenku třeba do Thajska,“ „Zavolej mi, až budeš mít cestu kolem,“ – tato a podobná slova se na konci dovolené rozléhají vzduchem jako melodie sirén. Zní tak upřímně a slibně, že je těžké jim neodolat. V hlavě se nám vynořují obrazy budoucích setkání, společných zážitků a přátelství, které vydrží celý život.
Jenže realita je většinou úplně jiná. Po návratu domů se každý z nás vrací do svého vlastního světa, plného každodenních povinností a starostí. Vzpomínky na dovolenkovou idylku postupně blednou a nové známosti se stávají pouhými jmény v telefonním seznamu. Proč se to tak často děje? Je to snad tím, že lidé na dovolené mají tendenci předstírat někoho, kým ve skutečnosti nejsou? Snaží se zapůsobit na ostatní, a tak vytvářejí idealizovaný obraz sebe sama. Vypouštějí do světa slibné informace o svém životě, které ale nemusí odpovídat skutečnosti. Samozřejmě hraje roli i fakt, že život každého z nás je nabitý tolika událostmi a povinnostmi, že na nové přátelství prostě nezbyde čas. Navíc, udržovat přátelství na dálku není vůbec jednoduché, zvláště když se lidé znají jen krátce.
Bylo by krásné, kdybychom se s lidmi, se kterými jsme si na poslední dovolené tolik rozuměli, znovu setkali a strávili s nimi další dovolenou. Bylo by to ale opravdu tak skvělé? Jste si jisti, že byste si měli o čem povídat, nebo by vaše konverzace po pár minutách uvízla na tématu počasí? Možná je dobře, že se s našimi lehce nabytými přáteli po společně strávené dovolené už nikdy neuvidíme. Alespoň nám zůstanou ty úžasné vzpomínky na naší výjimečnou a nezapomenutelnou dovolenou.
