Článek
Vláda se na sociálních sítích pochlubila novými týmovými mikinami a přidala k tomu text, který měl znít moderně a jednotně: „Dnes výjimečně bez sak a kostýmů! Členové vlády oblékli mikiny Jednotného vizuálního stylu státní správy, který už spojuje desítky úřadů pod jednu vizuální identitu.“
Když se ale člověk podívá na fotku srovnaného červeného šiku s národním lvem na prsou, hned ho napadne jedna logická otázka: Proč tam, kde se píše „členové vlády“, stojí i Filip Turek? Člověk, který má k ministerskému křeslu pořádně daleko.
Marketing versus realita
Když se vláda rozhodne ukázat jednotu a „lidštější tvář“, prostě všechny navlékne do stejných mikin, postaví je pod státní znak a doufá, že to bude působit kompaktně. Jenže pozorný člověk si hned všimne, že v sestavě někdo přebývá - čestný prezident Motoristů. A tak se nabízí otázka: Proč ho tam ten marketingový tým vlastně strčil? Možných důvodů je několik.
Premiér Andrej Babiš při vedení tak velkého koaličního aparátu zkrátka potřebuje agilní a akční partnery. Turek má drive, umí táhnout za jeden provaz a disponuje silnou podporou svých voličů. V zákulisí tak zřejmě funguje jako užitečný hybatel věcí, na které premiér nemá dost sil.
Dalším důvodem může být čistý pragmatismus. Politická situace v zemi začíná houstnout a přítomnost výrazného protestního hlasu přímo ve vládě pomáhá udržet si přízeň části voličů a sponzorů, kterým by samotné ANO mohlo připadat příliš usedlé a fádní.
Nelze vyloučit ani to, že při focení na chodbě Strakovky prostě zvítězilo nad ústavní přesností kouzlo okamžiku. Filip Turek šel zrovna kolem, viděl, že se fotí, tak si tam stoupl, dostal mikinu a zařadil se do řady.
V neposlední řadě hraje roli i psychologický kompromis. Hnutí Motoristé sobě stále nese jako křivdu, že Filip Turek nakonec nedostal plnohodnotné ministerstvo kvůli odporu Hradu. Když už nemá resort, ať má aspoň mikinu s kapucí a fotku, ze které bude vidět, jak je blízko centra moci.
Cizí peří a digitalizační paradox
Co také stojí za povšimnutí, je doprovodný text pod fotkou: „Za jednotným logem, písmem a doménou gov.cz jsou tři roky práce napříč státní správou. Výsledek? Přehlednější, srozumitelnější a důvěryhodnější komunikace státu.“
Teď si ale připomeňme časovou osu. Současná vláda je u moci teprve půl roku. Takže ty zbylé dva a půl roku práce na jednotném vizuálním stylu a gov.cz spadají do éry předchozí vlády.
Celý ten projekt byl vlajkovou lodí Ivana Bartoše a Digitální a informační agentury. Předchozí kabinet to dotáhl do konce – schválil harmonogramy a začal sjednocovat roztříštěné weby jako army.cz nebo justice.cz.
A najednou je to „naše“ vítězství? Kde se ztratila obvyklá rétorika, že předchozí pětikoalice tady všechno rozvrátila? Když se hodí marketingový úspěch, klidně se vezme cizí peří.
Turek není ministr, ale mikinu dostal
Celé to působí dost rozporuplně, zvlášť když si člověk vzpomene na nedávná slova Andreje Babiše. Ten před televizí jasně říkal, že Filip Turek není člen vlády, jeho názory nesdílí a o klíčových věcech nerozhoduje.
Turek nakonec kvůli odporu Hradu nedostal ministerstvo životního prostředí a skončil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Což je z ústavního hlediska spíš koordinující funkce bez reálné exekutivní moci.
Přesto na oficiální fotce stojí uprostřed, ve stejné červené mikině jako skuteční ministři. Vládní PR tým zjevně usoudil, že vizuální dojem jednoty a týmového ducha je mnohem důležitější než přesné dodržování ústavních rolí a pravomocí.
Nakonec celá situace působí jako výstižná ukázka toho, jak dnes funguje politika. Filip Turek nemusí být ministr, nemusí mít reálné pravomoci, ale stačí, když má tu správnou mikinu s národním lvem a stojí na správném místě ve správný čas. Protože v éře sociálních sítí už nestačí vládnout. Musíte především dobře vypadat.
