Jak se pohřebník Almon Strowger stal vynálezcem a připravil tak spojovatelky o práci

Vše začalo v Kansas City na konci 19. století. Telefon je novinka, a ačkoliv jeho popularita roste, obsluha ústředny je plně v rukou operátorů – tedy, spíše operátorek. Tyto dámy byly v podstatě vrátnými k bráně komunikace. Kdo se chtěl dovolat, musel nejprve požádat operátorku o spojení s požadovaným číslem. Jejich role byla klíčová a s tím i spojená nemalá moc. A právě této moci prý Strowgerova konkurence zneužívala.

Almon Strowger, pohřebník, si začal všímat, že jeho podnikání skomírá. Klientů ubývalo, ačkoliv v tak velkém městě by měl mít dost práce. Vyvrcholilo to prý ve chvíli, kdy se z novin dozvěděl, že pohřeb jeho dobrého přítele zařizuje jiný pohřební ústav. To byla poslední kapka. Strowger si začínal myslet, že někdo jeho zákazníky záměrně přesměrovává, a jeho podezření se také potvrdila – Strowgerův konkurent, rovněž pohřebník, měl totiž tu výhodu, že jeho manželka pracovala na místní telefonní ústředně. A právě tato operátorka, vybavená znalostí povolání svého manžela a přístupem k telefonním linkám, prý záměrně přesměrovávala hovory, které patřily Strowgerovi, na manžela. Kdokoli zavolal s dotazem na pohřební služby a nikoho konkrétního nezmínil, byl okamžitě přepojen k manželovu podniku. Byl to jednoduchý, ale nesmírně účinný trik, který Strowgerovi ubíral zakázky a přiváděl ho na buben.

Strowger, člověk s bystrým úsudkem a zjevně notnou dávkou vynalézavosti, se rozhodl, že takhle to dál nejde. Stěžoval si, pravděpodobně bezúspěšně. A tak se mu v hlavě zrodila myšlenka: Co kdyby se dalo telefonovat bez operátorky? Co kdyby si lidé mohli vytočit číslo sami, přímo, bez lidského prostředníka, který by mohl ovlivnit osud hovoru (a jeho podnikání)? Právě tato frustrace a pocit podvodu ho popohnali k vytvoření prvního automatického telefonního systému, který jednou provždy zbavil telefonování lidské „překážky“. Z prosté touhy po férové konkurenci se tak zrodila technologie, která změnila svět.

V roce 1889 přišel Strowger s prvním automatickým telefonním systémem. Patent získal v roce 1891 a legenda praví, že jeho první model byl sestrojen z kulaté kloboukové krabice a rovných špendlíků. Ve spolupráci se svým synovcem Williamem a dalšími odborníky na elektřinu založil společnost Strowger Automatic Telephone Exchange Company. První komerční ústředna byla spuštěna 3. listopadu 1892 v La Porte v Indianě, Strowgerově tehdejším domovském městě. Obsloužila asi 75 účastníků s kapacitou pro 99. Strowger, plný hrdosti, se chlubil, že jeho ústředny jsou bez dívek, bez nadávek, bez poruch a bez čekání.

Základní princip Strowgerova systému byl geniálně jednoduchý. Skládal se z deseti řad, z nichž každá obsahovala deset různých kontaktů, což umožňovalo automatické propojení až s 99 zákazníky. Revoluční bylo i to, že Strowger vynalezl rotační číselník, který se stal klíčovým prvkem pro snadné volání čísel. Každé otočení číselníku vyslalo specifický počet impulsů, které instruovaly mechanismus ústředny, aby se posunul na správný kontakt. I když Strowger v roce 1896 prodal své patenty za 1 800 dolarů (dnes asi 59 000 dolarů) a svůj podíl ve společnosti Automatic Electric Company v roce 1898 za 10 000 dolarů (dnes asi 330 000 dolarů), jeho vynález se stal základem celosvětové telefonní sítě ve 20. století, než ho v sedmdesátých letech nahradilo tónové vytáčení. Později, v roce 1916, byly jeho patenty prodány společnosti Bell Systems za neuvěřitelných 2,5 milionu dolarů (dnes asi 63 milionů dolarů).

Almon Brown Strowger zemřel v roce 1902 ve věku 63 let. Pohřben je na hřbitově Greenwood na Floridě, kde v roce 1945 telefonní úředníci umístili bronzovou desku na památku jeho vynálezu. V roce 1965 byl posmrtně uveden do síně slávy americké nezávislé telefonní asociace.

Strowgerův životní příběh je učebnicovým příkladem staré moudrosti, že „potřeba je matkou vynálezu“. Co však činí jeho cestu skutečně pozoruhodnou, je to, jak se z frustrace nad nespravedlivým podnikatelským prostředím zrodila tak zásadní technologická inovace. Strowger nebyl inženýr z prestižní univerzity, ani telekomunikační gigant své doby. Byl to obyčejný pohřebník, který se potýkal s problémy, jež se dotýkaly jeho obživy. Představa, že jeho konkurenci nahrává přímo operátorka na telefonní ústředně, ho musela dohánět k šílenství.

A právě v tomto okamžiku se stalo něco mimořádného. Z řemeslníka, který se staral o poslední rozloučení, se zrodil telekomunikační vizionář. Namísto, aby se smířil s nespravedlností, nebo se snažil vyjednávat s neústupnou telefonní společností, Almon Strowger se rozhodl vzít osud do vlastních rukou a kompletně změnit systém. Využil svou vrozenou vynalézavost a praktické myšlení, aby vytvořil zařízení, které eliminovalo potřebu lidského prostředníka a zajistilo spravedlivé a efektivní spojení.

Dnes, v éře chytrých telefonů, internetu a okamžité globální komunikace, je snadné zapomenout na dobu, kdy bylo telefonování závislé na lidském faktoru a mohlo být snadno zmanipulováno. Ale právě Strowgerův geniální tah – vynález automatické telefonní ústředny a rotačního číselníku – položil základy pro svět, ve kterém žijeme. Jeho řešení nebylo jen technickou novinkou; bylo to manifestace jeho vizionářství, předvídavosti a odhodlání odstranit překážky v komunikaci. Z pohřebníka se tak stal průkopník, jehož odkaz ovlivňuje miliardy hovorů, které se denně uskutečňují po celém světě.

Zdroje: Wikipedia, Spark Museum, Invent