Článek
Z chladných vln Seiny bylo na sklonku devatenáctého století vytaženo bezvládné tělo neznámé dívky. Její výraz ve tváři však působil vyrovnaným a klidným dojmem, jakoby zrovna snila ten nejkrásnější sen. Podle patologů nebyla na jejím těle jediná známka násilí. Pravděpodobně se rozhodla ukončit svůj život skokem do Seiny. Taková je alespoň nejrozšířenější verze o původu líbezné tváře známé jako Neznámá ze Seiny. Identita této dívky nebyla nikdy zjištěna, a dokonce ani ověřena.
Traduje se, že patolog, který její tělo dostal na starosti, byl její tváří natolik okouzlen, že jí sejmul posmrtnou masku, aby zachoval její jemný a mírně melancholický výraz s náznakem úsměvu. Odborníci však tvrdí, že kvůli jasným rysům tváře nemohla být maska sejmuta mrtvé dívce, což podporuje i druhou nejrozšířenější verzi, že masku sejmul německý umělec své dceři.. Některé zdroje naznačují, že otisk mohl být sejmut z tváře mladé modelky, která zemřela na tuberkulózu kolem roku 1875. Účes s čelenkou by tomuto datování odpovídal. Existuje i hypotéza, že maska mohla vzniknout v 60. letech 19. století v dílnách malířů Charlese Barguea a Jeana-Léona Géroma. První zmínky o masce totiž pochází z roku 1898, přitom legenda o utopení dívce se ustálila až na počátku 20. století.

Neznámá ze Seiny
Inspirace umělců po celém světě
Ať je pravda o Neznámé ze Seiny jakákoliv, její tvář budí bezesporu dodnes pozornost a stala se inspirací mnoha umělců po celém světě. Na počátku 20. století se kopie této posmrtné masky staly oblíbeným, byť morbidním prvkem v kruzích pařížské bohémy. Její záhadně klidný úsměv byl přirovnán k úsměvu Mony Lisy. Kritik Al Alvarez poznamenal, že ovlivnila vkus celé jedné generace německých dívek a stala se erotickým ideálem přelomu století, podobně jako Brigitte Bardot v 50. letech.
Tvář Neznámé ze Seiny inspirovala řadu významných uměleckých děl, včetně básně Vítězslava Nezvala „Neznámá ze Seiny“, dramatu Ödöna von Horvátha se stejným názvem, románu Reinholda Conrada Muschlera „Neznámá“, nebo románu Louise Aragona „Aurelián“.
Tvář, kterou políbily miliony žen a mužů
Bizarním zvratem osudu se tvář Neznámé ze Seiny stala známou i v moderní době, a to především v lékařství. V polovině minulého století vyvinul norský výrobce figurínu, která měla pomoci začínajícím záchranářům s nácvikem první pomoci a resuscitace z úst do úst. Rozhodl, že její tvář bude dívčí, protože se bál, že by se mužští praktikanti mohli zdráhat políbit mužskou tvář. Úkol vymodelovat ji dostala norsko-dánská sochařka Emma Matthiasen, která pro své dílo použila právě tvář Neznámé ze Seiny. Od 60. let 20. století se tak díky „Resusci Anne“ stala nejvíce líbanou tváří na světě.

Resuscitační panna