Článek
Je tomu už pár let, co podal pracovník České pošty v Olomouci žalobu proti svému zaměstnavateli kvůli nerovnosti platů a vyhrál. Šlo přesně o to, že řidič rozvážející zásilky v Praze měl vyšší plat než jeho kolega na stejné pozici v Olomouci.
Stejná práce = stejná mzda
Česká pošta tehdy proti žalobě namítala, že se do výše mzdy zaměstnance promítají nejen předpoklady a požadavky pro výkon práce, ale také podmínky jednotlivých pracovišť, a to včetně regionálních odlišností spočívajících ve stavu trhu práce, reakce na nabídku a poptávku po zaměstnancích, nákladů na život apod. Vedení České pošty rovněž svůj postup obhajovalo tím, že práce řidiče v Praze je složitější, odpovědnější a namáhavější.
Česká pošta dále argumentovala tím, že pokud by mělo dojít k narovnání mezd zaměstnanců v různých regionech, reálná mzda zaměstnance pracujícího mimo Prahu bude vyšší než reálná mzda zaměstnance v Praze. Soudy by tím podle ní prý založily nerovnost v odměňování a negativně zasáhly do práv zaměstnanců v Praze na spravedlivou odměnu. Argumenty České pošty v mnohém podpořila i Hospodářská komora České republiky.
Zaměstnance České pošty se ale postupně zastaly jak soudy nižších stupňů, tak i Nejvyšší soud ČR a nakonec také Ústavní soud ve svém Usnesení. Česká pošta tak musela narovnat mzdy zaměstnanců na na stejných pozicích bez ohledu na místo výkonu práce. Tímto rozhodnutím řekl soud nejen České poště, ale také všem ostatním zaměstnavatelům, kteří mají zaměstnance v různých lokalitách České republiky, že odměna za stejnou vykonávanou práci nesmí být rozdílná.
Zanedbatelný rozdíl působí nezanedbatelně na psychiku
Tento medializovaný proces se tak stal výstrahou všem, kteří by chtěli znevýhodňovat své zaměstnance v oblastech mimo Prahu. Zdá se ale, že někteří toto rozhodnutí přestali respektovat.
Obchodní řetězec Lidl zveřejňuje zpravidla nabídky práce přímo na svých prodejnách, kde uvádí výši hrubé mzdy v prvním, v druhém i ve třetím roce od nástupu. Nutno podotknout, že taková transparentnost se nevidí často a společnost Lidl by si za ni zasloužila pochvalu. Za co by si ale pochvalu rozhodně nezasloužila, je rozdílná výše mzdy v různých regionech za stejnou pracovní pozici.
Měli jsme tu příležitost tento víkend navštívit prodejnu Lidl v Chebu a v Praze, kde byly vystaveny prakticky totožné inzeráty, avšak s rozdílnou odměnou za stejnou pracovní náplň. Zatímco v prodejně na Žižkově je mzda prodavače po třech letech 38 600 Kč , v Chebu si zaměstnanci zaslouží za stejných podmínek o 1 300 Kč měsíčně méně. Stejný rozdíl je i ve mzdě vedoucího směny, který si na Pražském Žižkově odnese po třech letech 45 700 Kč, zatímco Chebský vedoucí pouze 44 400 Kč.
Společnost Lidl by mohla namítat podobně jako Česká pošta, že jsou v různých regionech různé pracovní podmínky a odlišně vysoké náklady na život. Přestože by tento argument mohl být založený na pravdě, nic nemění na tom, že se jedná stále o stejnou pracovní pozici.
Přesto, že by se někomu mohl zdát rozdíl 1 300 Kč zanedbatelný, znevýhodněný zaměstnanec může cítit jistou nespravedlnost a pocit méněcennosti vůči kolegům, kteří vydělávají v jiném městě na totožné pozici a ve stejné společnosti více peněz.