Článek
Uznávaný lékař a bývalý primář oddělení nukleární medicíny kyjovské nemocnice, Jiří Bakala, kdysi působil jako primář na radiologickém oddělení v Baťově nemocnici ve Zlíně. Narazil zde na spolupráci prvního ředitele nemocnice MUDr. Bohuslava Alberta s profesorem MUDr. Jedličkou a dozvěděl se mimo jiné jakým způsobem vlastně došlo k zavedení rentgenového zařízení do nemocnic.
Prof. dr. Jedlička byl totiž velkým propagátorem vynálezu Wilhelma Conrada Röntgena, rentgenu. Zprvu se zdálo, že tento přístroj nebude mít praktické využití, což se ale po několika letech změnilo a dnes si nedokážeme moderní zdravotnictví bez rentgenu ani představit.
Manželku vyděsil, odbornou veřejnost ohromil
W. C. Röntgen při svých pokusech s trubicemi různých materiálů objevil jednu, ze které kromě katodového záření vychází ještě něco jiného. Neviditelné paprsky, které při dopadu na fotografickou desku zanechávaly černá zabarvení. Zjistil také, že tyto paprsky dokáží proniknout téměř všemi materiály, dokonce i lidskou tkání. Zastaví je pouze olovo.
Röntgen dostal nápad. Požádal svou manželku, aby položila ruku na fotografickou desku. Poté nad ní zakroužil onou tyčí a na desce se vyvolal snímek jejích kostí. Ten pohled jí údajně vyděsil, avšak objev vzbudil obrovský zájem snad všech medicínských oborů.
Snímek ruky Alberta von Kölliker pořízený Wilhelmem Röntgenem
V roce 1895 začal pracovat se zářením a o necelý rok později už referoval a předváděl jeho praktické využití. Brzy si jeho pokusů všimla Berlínská společnost vnitřního lékařství, která doslova uvedla:„X-paprsky, jsou vhodné k využití v lékařství ke sledování in vivo.“ Tentýž rok však také MUDr. J. Tomalík referoval na své přednášce o této novince a závěrem poznamenal: „Tento objev nemá žádného praktického využití a snad jen daleká budoucnost přinese některé možnosti jeho uplatnění.“ Právě tato slova pravděpodobně způsobila, že první Röntgenův přístroj nebyl instalován v nemocnici, ale v restauraci.
Podívej, jaké mám pěkné kosti
Hoteliér Cívka, jež v Praze vlastnil hotely Bílý kůň a Černý kůň, byl novým vynálezem ohromen. Přístroj zakoupil a v jednom ze svých hotelů nechal nainstalovat jako atrakci. Hosté si tak dlouhou chvíli, kdy čekali na jídlo, zkracovali prohlížením vlastních koster. Rentgenový přístroj se stal hitem a restauraci přinesl ohromnou návštěvnost. Nikdo v té době netušil, že má rentgenové záření negativní vliv na lidské zdraví. Většina hostů totiž dostávala nesmírně vysoké dávky záření radiace a to i několikrát po sobě.
Následky nadměrného ozáření
Nemoc z ozáření
Poškození tkání, způsobené radiací, se označuje jako nemoc z ozáření. Tento termín se používá jak pro akutní, tak pro chronické problémy způsobené notnou dávnou radiace. V postiženém místě dochází k poškození organismu a zvyšuje se šance na výskyt zhoubného nádoru a genetických mutací.
Hřebík v žaludku jako vstupenka do medicíny
Zavedení Rentgenologie do medicíny pomohla náhoda. Pravděpodobně k tomu došlo tak, že na kliniku profesora MUDr. Maydla přivezli tesaře, který spolkl hřebík. Nemohlo se čekat, až vyjde přirozenou cestou ven, takže musel být vyjmut chirurgicky. Kam však říznout? Prof. MUDr. Jedlička přivedl Maydla s pacientem do oné restaurace, kde pomocí rentgenového zařízení i našli přesnou polohu hřebíku, který byl následně úspěšně vyoperován. Díky tomu se začalo uvažovat o využití přístroje v medicíně.
O zavedení rentgenu do medicíny se traduje ještě jedna, méně pravděpodobná verze. Student Jedlička údajně seděl se svou přítelkyní u stolu v oné restauraci pana Cívky a s údivem pozoruje hosty, jak si vzájemně ukazují své kosti. Při jednom snímku ale zpozorněl, protože mezi žebry zahlédl předmět, který připomínal hřebík. Ještě tentýž den přivedl hosta k doktoru Maydlovi, který ho okamžitě operoval a ze žaludku mu skutečně vyjmul hřebík.
Paradoxem je, že Rudolf Jedlička, který se zasloužil o zavedení rentgenu do zdravotnictví, čímž nesmírně usnadnil práci lékařům po celém světě a zachránil nespočet životů, zemřel v roce 1926 právě na následky ozáření rentgenem.
