Článek
Když strana Motoristé sobě se svým lídrem Filipem Turkem slavila úspěchy, jejich rétorika byla plná slibů o odbornosti, boji proti unijní byrokracii a návratu ke zdravému selskému rozumu. Voliči možná čekali zástupy technokratů, zkušených právníků nebo ostřílených ekonomů. Realita dneška, kdy strana spolurozhoduje o chodu státu a obsadila klíčové posty na Ministerstvu životního prostředí (MŽP), je však mnohem smutnější. A, upřímně řečeno, působí jako hodně špatný vtip.
Ukazuje se totiž, že personální rezervoár Motoristů je hluboký asi jako kaluž po letním deštíku. Když došlo na lámání chleba a bylo potřeba obsadit úřednické posty, strana nemusela chodit daleko. Sáhla rovnou do řad svých nejoddanějších, nejhlasitějších a – jak se bleskově ukázalo – také nejvíce poblázněných internetových fanoušků. Výsledkem je personální obsazení ministerstva, které připomíná spíše sraz bizarních postaviček z hlubin sociálních sítí než seriózní státní aparát.
Ministerstvo jako chráněná dílna pro neúspěšné kandidáty
Prvním varovným signálem, že se na MŽP pod vedením ministra Igora Červeného a zmocněnce Filipa Turka děje něco nestandardního, bylo jmenování nového vedoucího oddělení PR a marketingu. Stal se jím Marek Rejman. Muž, který sám sebe hrdě popisuje jako „kluka od motorek“, kandidoval ve sněmovních volbách jako trojka Motoristů ve Středočeském kraji. Do Sněmovny se sice neprobojoval, ale politická trafika na ministerstvu ho neminula. Žádné výběrové řízení se samozřejmě nekonalo.
Rejman přitom není v politice žádným nováčkem. Svoji kariéru spojil s hnutím ANO a nechvalně proslul na středočeském krajském úřadě pod vedením Jaroslavy Pokorné Jermanové. Tehdy patřil do vyvolené skupiny úředníků, kteří inkasovali tak astronomické odměny, že jejich měsíční příjmy hravě trumfly i platy nejvyšších ústavních činitelů. Kraj za toto netransparentní rozdělování veřejných peněz posléze dostal pokutu. Rejman si však za svým tehdejším stotisícovým platem stojí s úsměvem a heslem: „Když chcete dobré výkony, musíte je zaplatit.“ Jaké výkony bude předvádět na ministerstvu, je otázkou, ale Motoristé tím jasně ukázali, jak hodlají nakládat s „odbornými“ posty.
Maturita s výjimkou
Skutečnou korunu všemu nasadilo angažování osmnáctiletého influencera Adama Šejny. Tento mladík, který teprve v květnu 2026 složil maturitní zkoušku, nastoupil hned v červnu jako referent v oddělení sociálních sítí na odboru komunikace MŽP. Aby tam vůbec mohl s čerstvým vysvědčením pracovat, musel dostat speciální výjimku. Na jeho místo se samozřejmě také nekonalo žádné výběrové řízení.
Šejna, zakladatel platformy Restart Česko, se na internetu prezentuje jako radikální konzervativec, který se netají svými ultrapravicovými a ostře protiimigračními postoji. Ve svých videích (která posléze smazal) opakovaně prohlašoval, že chce „bílou a bezpečnou Evropu“. Údajně ale není rasista.
No pardon, ale co jiného je touha po „bílé Evropě“, než čistokrevný rasismus? Pokud někdo hierarchizuje společnost nebo kontinenty podle rasového klíče, je to rasista, i kdyby se stokrát zaklínal konzervativními hodnotami.
Že nejde o pouhé mladické přeřeknutí, dokázal Šejna okamžitě po svém nástupu na ministerstvo. Spolu se svým novým kolegou z úřadu, Františkem Kubáskem (provozovatelem dezinformačního webu Incorrect, který na MŽP paradoxně nastoupil na oddělení rozpočtu), se vyrazili bavit do pražské restaurace Na Mělníku. Společnost jim nedělal nikdo jiný než slovenská extremistická influencerka Livia Pavlíková (spojovaná s fašizující stranou Republika) a Vlastimil Pechanec, muž odsouzený za rasově motivovanou vraždu Roma.
V této vybrané společnosti státní zaměstnanec Šejna mudroval nad obsazováním herců tmavé pleti do filmů: „Je tady jedna pohádka, kterou nám Disney nikdy nezkazí, a to Tarzan. Představte si místo bílého chlápka černýho, jak se houpe po těch liánách jak opice.“
Tohle už není jen klukovská nerozvážnost nebo provokativní marketing. To je naprosto otevřený, dehumanizující rasismus. A tento člověk má dnes na starosti oficiální komunikaci jednoho z ministerstev České republiky. Člověk, který veřejně přirovnává lidi tmavé pleti k opicím, je navíc placen z daní všech občanů této země. To už opravdu není k smíchu, to je tragédie.
Kreativní nápady: Mlátit černochy pro výstrahu?
Pozadu nezůstal ani druhý jmenovaný „expert“, František Kubásek. Tento bývalý řidič a aktivista z okruhu někdejšího bloku Islám v ČR nechceme přišel během zmíněné diskuse s originálním receptem na řešení migrační krize. Podle něj by totiž stačila: „…blbá letáková kampaň po Africe a islámských zemích, kde by byly ukázky, jak běloši mlátí černocha, i když se to tu neděje. Prostě pro výstrahu. Prostě udělat Evropě negativní kampaň.“
Představa, že člověk s tímto myšlenkovým nastavením pracuje na ministerstvu, vyvolává vážné pochybnosti o tom, zda Motoristé vůbec tuší, co to znamená správa státu. Pokud jsou toto ty nové tváře a nápady, které Motoristé slibovali, pak se se máme na co těšit.
Etický kodex? Pro fanklub neplatí
Bizarnost celé situace podtrhuje fakt, že jak Šejna, tak Kubásek od prvního dne na ministerstvu masivně porušují etický kodex úřadu. Jako státní zaměstnanci, kteří mají zachovávat neutralitu a loajalitu vůči státu, na sociálních sítích agresivně útočí na prezidenta republiky Petra Pavla, opozici i nezávislá média.
A jak na toto chování svých podřízených reaguje vedení strany? Předseda Motoristů a vicepremiér Petr Macinka se nechal slyšet, že v tom nevidí žádný problém.
Tento přístup nápadně připomíná situaci v Německu, kde se v řadách mládežnické organizace Mladá alternativa (JA), patřící pod krajně pravicovou AfD, profilují radikální kádry, které následně zaplavují nejvyšší politické posty. Mladí radikálové tam sní o masivních odsunu obyvatel, fotí se s extremistickými symboly a přetvářejí politiku v agresivní bojiště. V Česku sice zatím nemáme výcvikové tábory, ale dosazování neovladatelných internetových trollů s ultrapravicovými názory přímo do struktur ministerstev je prvním krokem na stejně nebezpečné cestě.
Když dojdou lidé, nastupuje agro-trolling
Případ z Ministerstva životního prostředí ukazuje smutnou pravdu o populistických hnutích typu Motoristé sobě. Dokud sedí ve studiích a natáčejí podcasty o tom, jak všichni ostatní dělají všechno špatně, vypadá to pro frustrované voliče lákavě. Jakmile ale dostanou reálnou odpovědnost a mají ukázat lidi, kteří jsou schopni odborně vést úřad, nastává kolaps.
Protože vzdělaní, slušní a kompetentní lidé s rozhledem se do takového projektu logicky nehrnou, nezbývá Motoristům nic jiného než obsadit státní správu svým poblázněným internetovým fanklubem. Výsledkem je situace, kdy klíčové resorty neřídí experti, ale osmnáctiletí influenceři bez vzdělání a dezinformátoři.
