Na kole až do nitra nejmladší sopky v Čechách

Nejsem vášnivým cyklistou, ale jednou za čas mám chuť oprášit kolo a vyjet na nějaké zajímavé místo. Před několik lety jsem vyrazil na výlet k naší údajně nejmladší sopce, Komorní hůrce. Ta se nachází v těsné blízkosti stejnojmenné vesnice nedaleko Františkových lázní v geoparku Egeria. Na místo dojedete pohodlně po silnici, až posledních pár metrů se projdete po vyšlapané cestě.

Osobně jsem byl z Komorní hůrky zklamaný. Navigace mi ukazovala, že už jsem na místě, ale v okolí nebyla žádná sopka, ani nic, co by ji připomínalo. Přede mnou byl pouze zalesněný kopeček s uzavřeným vstupem do štoly. Až teprve na informačních tabulích jsem si přečetl, že onen kopeček je vyhaslá sopka Komorní hůrka. Se svou rozlohou 7 ha a výškou lehce přesahující 30 metrů opravdu nevyčnívá. Mé zklamání nicméně lehce vyvážila turistická stezka Komorní hůrkou, díky níž jsem se dozvěděl něco zajímavého o místní flóře.

Komorní hůrka byla, jak jsem se mohl také dočíst, oblíbeným cílem básníka a badatele Johana Wolfganga Goetheho. Ten ji spatřil poprvé v roce 1806, vybaven spisem o jejím sopečném původu od Ignáce Antonína Borna, adresovaném hraběti Kinskému, který jako první rozpoznal, že jde o sopku. V té době mohla sopku ještě připomínat, jelikož k jejímu zalesnění došlo až v posledních letech. Jeho poslední návštěva byla významná přítomností hraběte Šternberka, švédského chemika Berzelia, který sopečný původ potvrdil, a chebského rady Grünnera. Právě Goethe navrhl Šternberkovi vyražení štoly do nitra hůrky, což se uskutečnilo až po jeho smrti v roce 1837. Ražba 300 metrů chodeb přinesla důkazy o vulkanickém původu. Pamětní nápis u vstupu do štoly připomíná Šternbergovo věnování „přátelům přírody“.

Několik let po mé první návštěvě nejmladší sopky mě kolega navedl na druhou sopku v Čechách, která je údajně ještě mladší, než Komorní hůrka. Jmenuje se Železná hůrka a leží takzvaně ve stínu své sestry pouhých 14 kilometrů od ní, přitom bych se ji nebránil označil za mnohem zajímavější. Je pravdou, že ani Železná hůrka není nikterak velká, má dokonce o polovinu menší rozlohu než Komorní hůrka.

Najdete jí u obce Lipová na Chebsku, ale autem k ní nezajedete. Budete muset jít přibližně 1.5 kilometru po svých, odměnou vám ale bude nádherný pohled na kráter, který tu zůstal z dob, kdy byla sopka ještě aktivní. Je pravdou, že abyste v místě viděli typickou sopku, budete potřebovat trochu fantazie, avšak příliš námahy to nezabere, jelikož po sestupu do kotliny budou všude kolem vás známky po vulkanické činnosti.

Železná hůrka, pojmenovaná podle nálezů železa vzniklého interakcí magmatu s uhlím, je pravděpodobně nejmladší sopkou v ČR. O prvenství však bojuje s Komorní hůrkou. V roce 1823 ji objevil taktéž J. W. Goethe a ačkoliv již v roce 1928 navrhl její ochranu, k realizaci došlo až po průzkumu v roce 1957. Stáří hůrky se odhaduje na 150–519 tisíc let, přičemž přesné určení komplikuje přítomnost starších hornin ve vzorcích. Sopečná činnost probíhala nejméně ve dvou fázích. Starší erupce strombolského typu vytvořila 15 metrů mocné vrstvy pyroklastik, na kterých leží tufy z mladší erupce havajského typu s velkými sopečnými pumami. Nedaleko Železné hůrky, u Mýtiny, byl koncem 20. století objeven maarový kráter. Průzkumy z let 2006–2008 a vrtný průzkum v roce 2007 potvrdily jeho sopečný původ. Tento maar je unikátní – jedná se o jediný kvartérní maar ve střední Evropě východně od německého Eifelu a severně od Alp.