Článek
Bylo nádherné letní sobotní odpoledne. Oprášili jsme s kolegy tenisové rakety a zamířili na kurty. Cestou jsem se ještě zastavil v obchodě pro něco k pití. Cestou od obchodního domu k autu vidím, jak se jiný řidič se svým autem s bulharskou poznávací značkou při couvání blíží nebezpečně rychle k mému vozu. Nestačím ani mrknout a slyším náraz doprovázený praskáním plastů. Auto s bulharskou poznávací značkou bylo v tu ránu zaparkované do masky chladiče mého auta.
Řidič okamžitě vystoupil a špatnou češtinou se mi pokoušel říct, že za nehodu můžu já, přestože jsem neseděl v autě. Nutno podotknout, že jsem parkoval mimo vyhrazená parkovací místa, ale to nijak nevalí vinu na mě. Byl jsem přesvědčený o tom, že vina je na straně toho, kdo řídí. Samozřejmě jsme se nedohodli a po výměně několika ostřejších názorů jsme se shodli na přivolání policie.
Jednalo se o ťukanec s nijak závratnou škodou, a jelikož policie nevyjíždí k nehodám pod 100 tisíc korun, bylo celkem složité přemluvit operátora na lince, aby na místo poslal nějakou hlídku. Potřebovali jsme rozsoudit, takže po několika minutách přemlouvání k nám nakonec byla hlídka přivolána. Přibližně po půl hodině za námi na parkoviště před obchodní dům přijeli dva mladí policisté. Cizinec, který mě naboural, začal policistům lámanou češtinou okamžitě vysvětlovat, co a jak se stalo. Vyjádření policistů bylo jednoznačné. Přestože jsem nestál na vyhrazeném parkovacím místě, řidič má vždy dávat pozor, kam jede, takže vina byla na straně jedoucího vozu. Policisté zápis nedělali, pouze udělali fotodokumentaci a poradili, jak máme dále postupovat.
Když bylo jasno, kdo nehodu způsobil, začali jsme konečně sepisovat záznam o dopravní nehodě pro pojišťovnu. Jelikož Bulhar špatně rozuměl tomu, co se v protokolu píše, pomáhal jsem mu. V tu chvíli jsem zaregistroval v jeho dechu silný závan alkoholu. Nechtěl jsem dělat nikomu problémy navíc, proto jsem o tom mlčel. Kdybych ale věděl, jaké komplikace mě budou ještě čekat a že se mě pokusí viník nehody podvést, neváhal bych policisty zavolat znovu kvůli dechové zkoušce. Když bylo vše sepsáno, rozloučili jsme se a pokračovali ve svých plánech.
Následující pracovní den jsem se pokusil z protokolu vyčíst pojišťovnu viníka a ověřit si, zda událost nahlásil. V tuto chvíli začal první, ale zdaleka ne největší, problém. Nehody způsobené cizinci řeší na území České republiky vždy nějaká z českých pojišťoven, která zastupuje na našem území pojišťovnu viníka. Kontaktoval jsem tedy Českou asociaci pojišťoven s dotazem, na kterou z nich se mám obrátit. Při komunikaci se zastupující pojišťovnou jsem samozřejmě zjistil, že nehoda nahlášená nebyla. Nahlásil jsem ji tedy já a to naskenováním protokolu o nehodě. Následně jsem odvezl své auto do autorizovaného servisu, kde mi bylo také zapůjčeno náhradní vozidlo. Tímto jsem doufal, že mám veškeré komplikace za sebou. Hořce jsem se mýlil.
Po několika dnech, kdy se pojišťovna dostala k mému mailu s naskenovaným dokumentem, jsem měl hovor. Slečna z pojišťovny pro mě měla nemilou zprávu. SPZ, kterou cizinec napsal do dokumentu neexistuje. Polil mě studený pot. Nic se ale prý neděje, ujišťovala mě milá operátorka. Bude stačit, když doložím fotodokumentaci z nehody, kde bude zřetelná SPZ. Tu jsem ale neměl. Vzpomněl jsem si však, že policisté si fotografie dělali. Kontaktoval jsem tedy policii s žádostí o tyto fotografie. Obratem jsem se dozvěděl, že strážníci prý nefotografovali. Zajímalo by mě tedy, co s tím foťákem na místě dělali, když ne fotky.
Pán na centrále u policie byl ale velmi ochotný a dal si tu práci, aby dohledal kamerové záznamy a iniciativně si vyžádal i čestné prohlášení strážníků o tom, že u nehody byli. To naštěstí pojišťovně ke schválení stačilo.
Celý proces se bohužel neobvykle protáhnul a já se díky tomu dostal do konfliktu s autoservisem, který potřeboval zpět svůj náhradní vůz a požadoval peníze za opravu mého vozu, které jsem momentálně neměl. Přestože nehoda vypadala zprvu jako ťukanec, účet za opravu se vyšplhal na 70 tisíc korun. Vše nakonec díky ohromné ochotě policie dopadlo dobře a za to jim jsem vděčný.
Účastníkem nehody se nestává člověk každý den, dejte si proto pozor abyste v takové situaci udělali vše, co je potřeba, a vyhnuli se zbytečný problémům. Nestyďte se zeptat, zavolejte na policii, nebo na pojišťovnu. Jde především o vaše peníze.
