Článek
Každý, kdo se někdy pokusil prodat svůj vůz do autobazaru, musel čelit nátlak ze strany nákupčího, který se snažil výkupní cenu srazit na nesmyslné minimum. Vybavuji si jednoho známého, který nabídl svou pravidelně servisovanou octavii z roku 2008 v jednom z největších autobazarů u nás, jejíž cena se tou dobou na inzertních serverech pohybovala lehce pod sto tisíci korunami. Nákupčí tehdy přišel se směšnou nabídkou pěti tisíc korun, a to jen v případě, že si u nich na oplátku koupí jiné auto. Známý samozřejmě nabídku odmítl a odjel. Netrvalo to dlouho a jeho octavie si brzy našla svého nového majitele za sedmdesát tisíc.
Rozebrali naše auto bez svolení
Nemilou osobní zkušenost s autobazary jsem zažil při nákupu hned třikrát. Kamarád Alex prodával po několika letech svoje první auto. Prakticky okamžitě po zveřejnění inzerátu se mu ozval autobazar se třemi písmeny ze začátku abecedy v logu. Prý mají o jeho auto zájem a jestli by se mohl dostavit na některou z poboček, kde by se domluvili na ceně. Alex tou dobou jiného zájemce neměl, takže zamířil do onoho autobazaru a mě vzal s sebou. Velice milí a slušně oblečení zaměstnanci bazaru se nás okamžitě ujali. Požádali kamaráda o klíče, že si vůz prohlédnou a my, že si zatím můžeme dát kávu. Po půl hodině, kdy jsme měli kávu skoro již vypitou, se za námi dostavil jakýsi vyjednávač a vzal si nás do kanceláře. Hned v úvodu nabídl částku přibližně o sto tisíc nižší, než jaká byla kamarádova představa. Samozřejmě nesouhlasil a dožadoval se vyšší částky. Nákupčí však začal argumentovat několika vadami na autě a inzeráty, které podobné vozy nabízely za mnohem nižší částky. Přibližně po hodině vyjednávání jsme ztratili nervy a chtěli jsme odejít. K našemu překvapení nás ale nechtěli pustit k autu, že prý ještě není servisní prohlídka u konce. My jsme ale nechtěli mít s tímhle autobazarem už nic společného, když jsme však otevřeli dveře od dílny, kde se právě auto nacházelo, nevěřili jsme svým očím. Polovina přední části vozu byla rozebraná. Vypadalo to jako zlý sen. Pán, který s námi vyjednával cenu, nás lákal zpět do kanceláře, že se prý nějak dohodneme. My jsme se ale chystali dohodnout tak maximálně s policií. V tu chvíli dostali v dílně povel dát vůz do původního stavu a my mohli odjet. Dodnes nechápu, co to mělo znamenat.
Volavka kam se podíváš
Dvakrát jsem se pak byl svědkem, kdy autobazar použil tzv. volavku. To jsou fiktivní inzeráty, které mají nalákat potencionálního zákazníka. Moje kamarádka Jitka se nechala zlákat na jedno velice solidně vypadající auto za velice slušnou cenu. Zavolala do prodejny, která ho nabízela a chtěla podrobnější informace. Vyhlídnuté auto se prý nacházelo na jiné pobočce, ale prý není problém ho převézt do nejbližší prodejny. Jitka souhlasila a domluvila si schůzku. V dohodnutý den se dostavila na pobočku, kde na ní ale čekalo nemilé překvapení, vůz údajně omylem přivezli do jiné prodejny. Nic se ale prý neděje, kamarádce Jitce byly nabídnuty alternativy, dražší a technicky horší. U samotného prodeje jsem nebyl, ale přijela s autem, které původně koupit nechtěla, navíc bylo dražší a starší.
Podobnou zkušenost jsem zažil i já sám. Na internetu jsem objevil, stejně jako Jitka před lety, krásné auto za krásnou cenu. Volal jsem do bazaru a chtěl jsem si ho rezervovat k prohlídce. Vyslechl jsem si stejnou pohádku: auto je na jiné pobočce, ale není problém ho převézt. Tušil jsem, že jsem se asi nachytal, ale přesto jsem si prohlídku domluvil. Opakoval se stejný příběh. V dohodnutý den na smluveném místě samozřejmě auto nebylo. Byl mi za stejnou cenu nabízený starší model. Okamžitě jsem se otočil a odešel. Nehodlal jsem se nechat dotlačit ke koupi něčeho, co nechci.
Fiktivní auto, fiktivní cena, fiktivní prodejce
Volavky ale mají ještě jeden účel, jak zmínil překupník aut, Martin Horňák, v rozhovoru pro Autokult. Jeden typ volavek jsou fiktivní vozy, zveřejněné přímo autobazarem, které mají nalákat potencionálního zákazníka. Druhým typem ale jsou fiktivní vozy za směšné částky, zveřejněné fiktivními prodejci. Za těmito inzeráty stojí také autobazary a jejich účel je jednoduchý. Při výkupu vozu s nimi nákupčí argumentuje a snaží se pomocí nich prezentovat, že se na trhu podobné vozy, jako ten, který se zrovna snažíte prodat, prodávají za velice nízké ceny. I můj kamarád Alex se tenkrát pravděpodobně stal terčem praktiky s volavkou.
Jak se nenapálit?
Neexistuje univerzální rada. Pokud nejste automechanik, rozhodně se vyplatí si nějakého zkušeného ke koupi přizvat. Určitě se nenechte zlákat ani nákupčím při výkupu, ani prodejcem při prodeji. Oni potřebují vydělat. Nikomu nejde o vaší spokojenost, ale o vaše peníze. Internet je dnes plný nabídek ojetých vozů, takže představu o ideální ceně si uděláte jednoduše.
