Ohlédnutí: Pavel naštěstí neměl při vyzvedávání klenotů VIRÓZU, jako Zeman

Klenoty jsou trvale uloženy v Korunní komoře nad Svatováclavskou kaplí v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Jedná se o nejméně přístupné místo na Hradě, a k jejich uložení je potřeba sedm klíčů, které drží sedm klíčníků, ti symbolizují nejvyšší moc ve státě. Patří mezi ně prezident České republiky, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády, pražský arcibiskup, pražský primátor a děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Všichni klíčníci se musí sejít, aby každý ze sedmi zámků na dveřích Korunní komory odemkli. Jedině tak mohou být klenoty vyneseny a vystaveny.

Samotný akt jejich vyzvednutí je slavnostní příležitostí, která si žádá jistou pozornost. O to více by měli všichni aktéři dbát na to, aby vše proběhlo hladce bez zbytečného Faux pas.

Letošní vyzvednutí korunovačních klenotů dopadlo naštěstí dobře. Obzvlášť velkou chválu sklidil prezident republiky Petr Pavel, když během prvních dní výstavy debatoval v sále s žáky škol a sem tam s nimi i zavtipkoval.

Svou roli dokonale zvládl a opět nás přesvědčil o tom, že je tím správným člověkem na svém místě. Předčil minimálně svého předchůdce, Miloše Zemana, který se nezdráhal urazit kde koho a jehož vystupování by se dalo jen zřídka označit za reprezentativní. Stačí si vzpomenout na Zemana a jeho „virózu“, která jej doprovázela během slavnostního vyzvedávání korunovačních klenotů v roce 2013.

Už jeho příchod byl tehdy nejistý natolik, že se v jednu chvíli opíral o zdobenou zeď. Následné odemykání jednoho ze zámků dveří mu trvalo neobvykle dlouho. Jeho gesta v chrámu svatého Víta také naznačovala, že tehdejší prezident není ve své kůži. Opírání se o stůl, odfrkávání, otírání se, nebo dloubání v nose nebyly zrovna ukázkovými gesty, kterými by se měla hlava státu na veřejnosti projevovat.Hana Burianová, tehdejší mluvčí hradu, tenkrát hrdinně vysvětlila, že za vše může těžký pracovní program, pietní akty a samozřejmě ta viróza. Jako by koruna a žezlo byly těžší než samotný osud. Poslankyně Miroslavy Němcové, která byla události přítomna, má na Zemanovu virózu jiný názor. V místnosti byl údajně cítit dechový alkoholový opar. Místo důstojného symbolu se tak z prezidenta republiky stal na nějakou dobu meme, jehož fotky kolovaly po internetu.

Připomeňme si při této příležitosti vystavení klenotů z roku 2013 a porovnejme vystupování našich prezidentů při tomto ceremoniálu.

České korunovační klenoty, které sloužily jako insignie vlády českých králů, představují mimořádný soubor historických předmětů a národní kulturní památku. Jejich hlavní součástí je Svatováclavská koruna, kterou nechal zhotovit Karel IV. v letech 1345 až 1346 pro svou korunovaci. S ryzím zlatem a drahými kameny, jako jsou safíry, smaragdy a spinely, je čtvrtou nejstarší korunou v Evropě. K dalším klíčovým předmětům patří královské žezlo a královské jablko, které byly zhotoveny později v 16. století, spolu s korunovačním pláštěm, který se používal až do roku 1836. Důležitou součástí souboru jsou také kožená pouzdra, z nichž nejstarší je na korunu a nese nápis Karla IV. Klenoty jsou trvale uloženy v Korunní komoře chrámu sv. Víta, odkud jsou vynášeny jen při zvláštních příležitostech.

Historie korunovačních klenotů je plná zvratů a změn. Původní přemyslovské koruny se do dnešních dnů nedochovaly, a jejich podoba je známa pouze z vyobrazení. Karel IV. po vzniku pražského arcibiskupství zajistil, aby byly korunovační klenoty majetkem svatého Václava, a panovníci je tak mohli nosit pouze během korunovace. Klenoty byly z bezpečnostních důvodů několikrát přemístěny, například na hrad Karlštejn, do Českých Budějovic a do císařské klenotnice ve Vídni, odkud se do Prahy vrátily až v roce 1791. Po vzniku Československa byla tradice sedmi klíčníků, kteří jsou pro otevření komory potřeba, zachována a po vzniku České republiky v roce 1993 upravena pro současné ústavní představitele.

Za okupace si podle legendy nasadil Reinhard Heydrich Svatováclavskou korunu na hlavu, čímž porušil staletou pověst, že ten, kdo tak učiní neprávem, zemře násilnou smrtí. Přestože se jedná o neověřenou informaci, Heydrich skutečně o několik měsíců později zemřel na následky atentátu, což legendu silně podpořilo. Během války byly klenoty zazděny ve sklepení Pražského hradu, aby se předešlo jejich poškození nebo krádeži. Po válce se bezpečně vrátily do komory. Vzhledem k jejich velké historické hodnotě a citlivosti na vnější podmínky jsou klenoty vystavovány pouze sporadicky. V roce 1929 byly vystaveny u příležitosti svatováclavského milénia. Po komunistickém převratu v roce 1948 a vzniku Československé socialistické republiky byly vystavovány pouze u příležitostí, které slavily úspěchy komunismu. Od roku 1993, od vzniku České republiky, byly vystaveny celkem devětkrát, z toho čtyřikrát za prezidenta Miloše Zemana a čtyřikrát za prezidenta Václava Klause a Václava Havla. Nově prezident Petr Pavel rozhodl, že budou klenoty vystavovány každý rok u příležitosti Dne české státnosti.

Pro širokou veřejnost a pro účely výstav v zahraničí vznikly v průběhu let různé repliky. Jedna z nejvěrnějších replik Svatováclavské koruny byla vyrobena v roce 1967 v Turnově pro světovou výstavu EXPO 67 v Montrealu. V současnosti jsou některé repliky trvale vystaveny v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci. Tyto kopie umožňují zájemcům o historii vidět klenoty kdykoli, aniž by bylo nutné vynášet originály z Korunní komory.

Ve dnech 18. až 29. září bude mít široká veřejnost jedinečnou příležitost vidět korunovační klenoty. Vstup na výstavu je zajištěn z Hradčanského náměstí brankou do Jižních zahrad, odkud se návštěvníci dostanou na III. nádvoří a do Starého královského paláce. Pro usnadnění čekání ve frontě bude k dispozici občerstvení i toalety. Organizátoři upozorňují, že před vstupem do Vladislavského sálu je povinná bezpečnostní prohlídka, proto se doporučuje přijít na výstavu „nalehko“.