Článek
Zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) v úterý sebevědomě oznamoval, že má návrh na jejich osekání „v kapse“, jeho koaliční partner Patrik Nacher (ANO) ho o pár hodin později veřejně zpražil. Podle něj není nic hotové a do systému se zatím nic nahrávat nebude.
Mám to v mobilu i vytištěné
Předseda dolní komory Tomio Okamura se ocitl pod palbou dotazů novinářů hned poté, co na tiskové konferenci své strany nečekaně ohlásil revoluci ve financování veřejnoprávních médií. Podle jeho slov je hnutí SPD připraveno okamžitě podat návrh, který by rozbil dosavadní systém koncesionářských poplatků.
Okamurův plán počítá s dvoufázovým procesem. V první vlně, která by měla udeřit už v polovině letošního roku, by se povinnost platit měla zcela zrušit seniorům nad 75 let a nezaopatřeným dětem (studentům). Finálním cílem je pak rok 2027, kdy by poplatky měly zmizet definitivně pro všechny občany i firmy. Argumentem pro tento postup jsou stávající smlouvy České televize, které údajně neumožňují okamžitý a radikální řez bez předchozí přípravy.
Když novináři na Okamuru naléhali, aby jim fyzicky ukázal text zákona, o kterém tak květnatě hovoří, následovala série vyhýbavých odpovědí. „Já ten návrh mám, mám ho už i vytištěný, mám ho i v mobilu a e-mailu,“ dušoval se předseda SPD, zatímco nervózně odrážel dotazy, proč dokument tedy ještě není v digitálním systému Sněmovny.
Okamura se snažil budit dojem, že za zdržením stojí pouze technické detaily a formální podpisy koaličních partnerů z hnutí ANO a Motoristů sobě. Odvolával se na údajnou dohodu z koaliční rady, podle které má být návrh komunikován až po oficiálním podání.
Ledová sprcha od hnutí ANO
Role pomyslného politického exekutora se ujal Patrik Nacher, místopředseda sněmovny za hnutí ANO. Jeho vystoupení před novináři neponechalo prostor pro žádné pochybnosti a Okamurovu verzi o „návrhu v mobilu“ poslalo nekompromisně k ledu.
„Návrh není hotový. Dnes se do systému nedívejte, nic tam nahrané nebude. Až bude hotový a projednaný, transparentně vás s ním seznámíme,“ prohlásil Nacher, který ostře kontrastoval s předchozím Okamurovým ujišťováním. Tímto jediným vyjádřením dal jasně najevo, že bez souhlasu a finálního razítka nejsilnějšího koaličního partnera se ve Sněmovně nepohne ani čárka.
Uvnitř koalice to v klíčových tématech nejspíš pořádně skřípe. Hnutí ANO, které disponuje výrazně větším počtem poslanců, odmítá tančit podle pískání SPD. Zatímco Tomio Okamura vsadil na agresivní marketing a snahu připsat si rychlé body u voličů slibem okamžitého zrušení poplatků pro seniory, ANO volí strategii „komplexního řešení“.
Rozhlas bije na poplach
Vedení veřejnoprávních médií začalo sčítat potenciální škody. A čísla jsou to alarmující. Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral vystoupil s varováním, že pokud by parametry nastíněné SPD skutečně prošly, instituce by přišla o 700 až 800 milionů korun ročně.
Pro Český rozhlas by takový krok neznamenal jen „utahování opasků“, ale faktickou paralýzu. Ztráta zhruba třetiny celkového rozpočtu by se nevyhnutelně podepsala na omezení výroby původního obsahu, ohrožení regionálního vysílání i schopnosti rozhlasu plnit roli krizového informačního média. Podle Zavorala nejde o koncepční změnu, ale o nebezpečný experiment, jehož cílem je média veřejné služby ekonomicky oslabit a „vyhladovět“.
Kromě domácích dopadů naráží koaliční nápady i na evropskou zeď. Zavoral upozornil, že návrh je v přímém rozporu s Evropským aktem o svobodě médií (EMFA). Ten členským státům ukládá povinnost zajistit veřejnoprávním médiím „odpovídající, udržitelné a předvídatelné“ zdroje. Náhlý výpadek stovek milionů bez jasné a systémové náhrady by tak mohl Česko dostat do vážného konfliktu s právem EU.
Vládní koalice se nyní ocitla v patové situaci, která odhaluje hluboké ideové i strategické příkopy. Pro SPD je téma zrušení poplatků „vlajkovou lodí“ a klíčovým slibem voličům, který potřebuje doručit co nejdříve. Naopak hnutí ANO, vědomo si své vládní odpovědnosti i mezinárodních závazků, brzdí. Uvědomuje si totiž, že destabilizace ČT a ČRo by mohla vyvolat odpor nejen u odborné veřejnosti, ale i v Bruselu.
Dokud se koaliční partneři neshodnou ani na tom, zda návrh vůbec existuje, zůstává budoucnost nezávislé žurnalistiky v Česku předmětem politického handlu s velmi nejistým koncem.
