Velikonoční zvyky ve světě: Od krvavých rituálů po upalování maket politiků

Velikonoční pondělí se kvapem blíží. Koledníci časně z rána vyjdou s pomlázkou v ruce do ulic a za doprovodu recitované koledy mrskají po hýždích každou dívku, kterou potkají. Za odměnu pak dostanou vajíčko, nebo nějakou jinou pochutinu. Tímto tradičním gestem mají koledníci přenést dívkám část jarní svěžesti z nařezaného vrbového proutí.

Mrskání žen o Velikonocích je však schvalováno jen v našich končinách, a to ani ne všemi. V jiných zemích byste se kvůli naší tradici mohli dokonce dostat do křížku se zákonem, jelikož násilí na ženách neschvalují ani jeden den v roce. Pojďme se společně podívat, jak si užívají Velikonoční svátky v různých koutech světa.

Začneme ve Spojených státem amerických. Tady jsou totiž Velikonoce především svátkem dětí, které všude možně hledají čokoládová vajíčka, jež ukryl neposedný zajíček. Rodiče na zahradě a v domě poschovávají obarvená vajíčka a děti je pak musí najít. Velice populární je v USA tzv. Easter Egg Roll, což je tradice, při které nechá Americký prezident otevřít brány zahrady Bílého domu, kde tisíce dětí hledají čokoládová vajíčka, které jim tam nechal „Velikonoční zajíček“. Easter Egg Roll má dlouholetou tradici, poprvé se uskutečnil roku 1878. Tento hon za vajíčky probíhá v neděli odpoledne, po slavnostním obědě, kdy se jí tradičně šunka se sladkými brambory. Pondělí je v USA pracovní den.

Spojené království drží podobné zvyky, jako USA. Hlavním symbolem je tu rovněž hledání vajíček, avšak malování po nich tu není příliš rozšířené. I v Anglii je věnován tento svátek dětem, ale oslavy začínají už masopustní úterý, kterému se přezdívá palačinkový den. Děti nosí velikonoční klobouky a pořádají se různé večírky a slavnosti. K jídlu se podává jehněčí pečeně se sladkými bramborami a jarní zeleninou.

Naši západní sousedé si Velikonoce náramně užívají. Nikde v Evropě neuvidíte tak pestrou výzdobu, jako právě v Německu. Vajíčka se tu zdobí jako o závod. Odtud také pochází zvyk věšení vajec na strom, který se přenesl i do Česka. Jedna z tradic, kterou se snaží rodiny dodržovat, je házení vejcem přes střechu domu. Pokud jeden z členů rodiny dům přehodí a další na druhé straně hozené vejce chytí, měl by být dům po celý rok chráněný před bleskem. Také v Německu jsou Velikonoce v duchu společných oslav, pořádají se zde soutěže, při kterých se vejce házejí, přenášejí, koulejí, nebo rozbíjejí. Kreativitě v disciplínách s vejci se meze nekladou. V neděli tradičně děti vyrábí slaměná hnízda, která přes noc rodiče schovají někde v domě, aby do nich mohl Velikonoční zajíček přinést čokoládová vajíčka. O Velikonočním pondělí pak děti toto hnízdo s nadílkou hledají.

Španělé věnují Velikonocům dokonce větší pozornost, než Vánocům. V tento den totiž můžete v ulicích vidět dlouhé průvody kajícníků ve špičatých kápích, kteří vzdávají hold Ježíši a Panně Marii, nosí jejich sochy a zpívají u toho úryvky svatých písní. I Ve Španělsku se barví vajíčka a pletou pomlázky, avšak ty slouží jen k dekoraci. Tradičně se v rodinách peče věnec ze sladkého těsta, do kterého jsou vtlačena uvařená vejce a jedna malá figurka, která přinese štěstí tomu, kdo ji nalezne na svém talíři. Děti dostávají, podobně jako v Čechách, balíčky s čokoládovými vajíčky.

Maďarští chlapci, podobně jako u nás, vychází o Velikonočním pondělí do ulic, avšak namísto pomlázky si nesou džbán s vodou, kterým polévají dívky (Tato tradice se přenesla i na Slovensko), aby byly plodné. Následně je ještě postříkají parfémem a na oplátku dostanou vajíčko, či jinou dobrotu.

Slovenské Velikonoce se od těch našich v zásadě neliší. Chlapci tu také v brzkých hodinách vstávají aby mohli za doprovodu koledy vyšupat korbáčem (pomlázkou) co nejvíce děvčat. Za odměnu si pak odnesou vajíčko. Východ Slovenska, jak už bylo zmíněno, převzal část tradic z Maďarska. Dívky se tu polévají vodou, nebo dokonce házejí do potoků a rybníků. Oproti Česku dává Slovensko šanci i dívkám, které se mohou chlapcům za uštědřené rány pomstít během tzv. Oplatného úterý, kdy chodí s pomlázkou pro změnu ony.

Koho by mrzelo, že nezažil ukřižování Ježíše, může se zúčastnit oslav Velikonoc na Filipínách. Tady totiž každoročně probíhá detailní rekonstrukce tohoto mučednického aktu. Dobrovolníci si během průvodu nasazují trnitou korunu, táhnou kříže a bičují se. Průvod začíná ve tři hodiny odpoledne a jde se na nedaleký pahorek, který symbolizuje bájnou Golgotu, kde si mučedníci ulehají na kříže a jsou k nim přivazováni. Někteří odvážlivci jsou ke křížům dokonce přibiti hřebíky. Po vztyčení kříže jsou pak vystaveni stejně, jako byl před více než dvěma tisíci lety vystaven Ježíš Kristus. Celé představení končí ve chvíli, kdy mučedníci požádají o sejmutí. Díky těmto praktikám jsou Velikonoční svátky na Filipínách značně krvavé.

Velikonoční oslavy na Novém Zélandu nejsou příliš vhodné pro slabší povahy, a už vůbec pro děti. Zatímco ve většině státech je zajíc považován za toho milého tvora, který nosí dětem vajíčka, Nový Zéland pojal Velikonoce, a s nimi spjatého zajíčka, trochu jiným způsobem. V oblasti Otago na jihovýchodě země se totiž každoročně pořádá hon na Velikonočního zajíce, a není to myšleno nijak obrazně. Dlouhodobě jsou zde totiž přemnoženi králíci, kteří likvidují úrodu, takže se tamní obyvatelé rozhodli využít Velikonočních svátků a pojmout je tak trochu po svém. Jednou za rok se vytvoří až dvanácti členné týmy, jejichž členové s puškami v ruce nahání jednoho králíka za druhým. Nejlepší střelci jsou pak odměněni. Tato událost je velice oblíbená a připraví o život desetitisíce králíků ročně. V roce 2010 jich bylo dokonce 23 tisíc.

Přestože je Irák muslimskou zemí, stále je mezi tamními početná skupina křesťanů. Na Velký pátek se tu křesťané modlí dlouho do noci, následujícího dne je v poledne bohoslužba, po níž přichází opět dlouhé noční modlení a s ním zpěv a pochod se svíčkami. V domácnostech se barví vajíčka na červeno. Tradičních pokrmů je v Iráku hned několik. Na některých místech se vaří tzv. Dkhwa, pokrm ze sušeného jogurtu, hovězího masa a pšenice. Ve většině oblastech ale nesmí chybět tzv. Pacha, tradiční irácká pochoutka z vařených kravských nebo ovčích hlav, nohou a žaludků. Napříč celým Irákem i kulturami se peče datlový koláč, do kterého se zapeče křížek z hroznových větviček. Kdo ho po rozporcování najde na svém talíři, dostane od zbytku rodiny dárek.

V Mexiku přikládají Velikonocům velkou váhu, slaví se tu totiž dva týdny a výzdoba měst je tou dobou opravdu velkorysá. města jsou protkaná barevnými řetězy z květin a papíru a každý den se tu odehrávají velkolepá představení a průvody biblických postav. Podobně jako na Filipínách zde dochází k rekonstrukci ukřižování, ne však tak brutální. Zatímco dopoledne je v ulicích velmi rušno, odpoledne se drží smutek za Ježíšovu mučednickou smrt. Na venkově se dodržují spíše indiánské zvyky, při nichž se muži oblékají do pestrobarevných sukní a provádí rituály, které mají podpořit plodnost a symbolizovat znovuzrození. Relativně novým zvykem se stala výroba papírových podobizen satana, Jidáše a neoblíbených politiků. Tyto postavy se naplní petardami a na konci Velikonoc se odpálí. Ohňostroj má symbolizovat vítězství dobra nad zlem.

Zdroje: Wikipedia - Velikonoční pondělí, Miluji Velikonoce, Novinky, Svět charita, Euro zprávy