Článek
V samotném závěru debaty, kdy už emoce po předchozích slovních přestřelkách mezi Ladislavem Jaklem a Markem Váchou částečně opadly, se moderátorka Jana Fabiánová pokusila diskusi odlehčit otázkou na osobní přístup k hrozící surovinové krizi. Právě zde Zuzana Zlatohlávková pronesla slova, která se stala rozbuškou. Svou odpověď postavila na tezi, že jako aktivní cyklistka se nedostatku ropy osobně neobává. Sportovní vyžití a pohyb navíc označila za lék na společenské neduhy, který podle ní prospívá i „mentální činnosti“.
Herečka se však nezastavila u volnočasových aktivit a debatu posunula do roviny globální politiky. Prohlásila, že na planetě je ve skutečnosti všeho dostatek, a problémem není fyzický nedostatek surovin, ale jejich nespravedlivé rozdělení. Tento mix životního optimismu a volání po redistribuci zdrojů, pronesený v době reálných obav z energetických výpadků, okamžitě narazil.
Politici v útoku: Od naivity po „konce civilizace“
Netrvalo dlouho a na sociálních sítích se rozhořela diskuse, ve které politici využili výrok k ilustraci údajné odtrženosti umělecké sféry od ekonomické a technické reality. Podle mnoha kritiků se Zlatohlávková stala ztělesněním „pražské bubliny“, která vnímá svět skrze optiku kaváren a divadel, zatímco zbytek země řeší ceny základních potravin a tepla.
Zdeněk Hraba, senátor za ODS, ve svém příspěvku označil její logiku za udivující a připomněl, že ropa není pouze palivem v nádrži automobilu. „Bez ropy nevyrobíte ani ty pneumatiky, ani ten asfalt, který někteří tak rádi lijí na cyklostezky,“ upozornil Hraba. Zdůraznil, že představa, jak český průmysl a zemědělství „rozšlapeme“ vlastními silami na kolech, je vskutku naivní, a dodal, že svět zkrátka není jedna velká cyklostezka mezi divadlem a kavárnou.
Poslankyně Berenika Peštová (ANO) zvolila cestu sžíravé ironie. Ve své reakci poukázala na to, že moderní civilizace je na ropných derivátech závislá v každém aspektu – od výroby léků a oblečení až po hnojiva a logistiku potravin. „Tak to jsme my, kteří mají na ropu navázáno úplně všechno, v koncích,“ glosovala s tím, že herecké výkony nikoho nenasytí ani neohřejí. Své vyjádření zakončila jízlivým přáním: „Tak hlavně hodně lásky!“
Ještě ostřeji se do formátu pořadu i samotné herečky pustil Miroslav Červenka, předseda Trikolory v Ústeckém kraji. Ten vystoupení Zlatohlávkové vnímal jako vrchol „agresivity a hlouposti“, který v ČT dlouho nepamatuje. Celý pořad označil za tendenční „pranýř“, kde byl Ladislav Jakl v oslabení proti názorově spřízněnému zbytku studia. Podle Červenky je právě takovéto složení hostů, kdy jsou proti jednomu opozičnímu hlasu nasazeni „naivní nebo hloupí političtí aktivisté“, důkazem neobjektivity veřejnoprávního média.
Kritika zazněla i od europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), která video s výrokem sdílela jako odstrašující příklad toho, co dnes zaznívá v hlavním vysílacím čase České televize.
Poslanec za ANO, Tomáš Helebrant, poznamenal, že by se herečka neměla vyjadřovat k věcem, kterým nerozumí.
Dezinformační scéna v pozoru
Pro alternativní mediální kanály a dezinformační scénu se vystoupení Zuzany Zlatohlávkové stalo doslova „darem z nebes“. Servery jako RaptorTV nebo Česká kotlina okamžitě začaly šířit sestříhané úryvky, které herečku vykreslují jako symbol všeho, co tito kritici na současném společenském nastavení odmítají.
Dezinformační weby se přitom nesoustředily pouze na samotný výrok o ropě, ale s velkým gustem využily i vizuální stránku jejího vystoupení. Ironické narážky na to, jak se herečka „kulturně projevila“ zakrýváním obličeje časopisem, slouží jako munice pro tvrzení, že veřejnoprávní televize již není seriózním médiem, ale platformou pro výstřelky politických aktivistů. Pro tyto kanály není podstatné, zda šlo o nadsázku. Výrok o cyklistice používají jako jasný důkaz „intelektuálního úpadku elit“, které se snaží běžným lidem vnutit askezi, zatímco samy žijí v odtržené realitě.
Při zpětném pohledu na celý záznam pořadu je zřejmé, že inkriminovaný výrok zazněl v momentě, kdy debata po hodině ostrých střetů přirozeně ztratila na vážnosti a směřovala k závěrečným titulkům. V kontextu celého večera působila slova Zlatohlávkové spíše jako zkratkovitý, možná až naivně optimistický projev osobního idealismu. V prostředí sociálních sítí, které fungují na principu okamžité emoce a krátkých klipů, však jakýkoli širší kontext zaniká.
Kombinace předchozího bizarního chování — jako bylo demonstrativní listování časopisem — a následného prohlášení o „nadbytku všeho na planetě“, vytvořila ze Zuzany Zlatohlávkové ideální symbol pro kritiku tzv. „liberálních elit“. Pro průměrného diváka, který neviděl celou hodinovou diskusi, se její postava smrskla do jedné věty o jízdě na kole.
