Článek
Ačkoliv jsou díla spisovatelky Frances Burney velice zajímavá, nebudeme je v následujících řádcích rozebírat. Tato statečná žena se totiž významně vepsala i do dějin lékařství, a to jako „pokusný králík“ vojenského lékaře Dominiquea Jean Larreyho. Dala základ tomu, co musí v dnešní době podstoupit mnoho žen.
Malá velká spisovatelka
Frances Burney se narodila 13. června 1752, známá byla také pod pseudonymem Fanny Burney a později Madame d'Arblay, byla anglická satirická romanopiskyně, diaristka a dramatička. Po dlouhé spisovatelské kariéře a válečných cestách,kdy byla i na více než deset let uvězněna ve Francii, se usadila v Bath v Anglii. Tam zemřela 6. ledna 1840. Většina jejích her nebyla za jejího života uvedena. Dnes se kritici k jejím románům a hrám vracejí s obnoveným zájmem o její pohled na společenský život a boj žen v převážně mužsky orientované kultuře.
Hrůzná diagnóza a ještě horší prognóza
V srpnu 1810 se u Frances objevily bolesti v prsou. Její manžel měl podezření, že by mohly být způsobeny rakovinou prsu. Byla vyšetřena několika odborníky, kteří se shodli na stejné diagnóze. Jednalo se podle nich skutečně o rakovinu prsu a byla nutná operace. Léčena byla několika předními lékaři, ale zvrat přišel o rok později, 30. září 1811, kdy podstoupila jako jedna z prvních mastektomii, tedy odebrání prsu. V té době se jednalo o velmi náročnou operaci. Musíme si uvědomit, že anestetikum bylo vyvinuto o mnoho let později, takže pacient byl po celou dobu operace při vědomí a cítil každý řez. Úmrtí z šoku během operace, nebo po operaci následkem infekce, byla celkem častým jevem. Frances si ale uvědomovala závažnost své diagnózy a riziko podstoupila. Měla ale přece jen trochu štěstí! Operovala ji skutečná kapacita svého oboru – vojenský lékař Dominique Jean Larrey, jehož provázelo renomé mimořádně schopného odborníka i velmi empatického člověka.
Den, kdy proběhla operace, měla Frances vrytý do paměti jistě velmi silně až do konce života.
Vše při plném vědomí a bez anestetik
Frances Burney sama popsala průběh operace: Nasedla jsem bez vyzvání na postel – a M. Dubois (jeden z týmu chirurgů) mě položil na matraci a na obličej mi rozprostřel kambrický kapesník. Byl však průhledný a já jsem skrz něj viděla, že postel byla okamžitě obklopena sedmi muži a jednou sestrou. Když jsem přes kapesník zahlédla třpyt leštěné oceli – zavřela jsem oči. Měla jsem křečovitý strach z představy jak hrozný řez skalpel způsobí. Když byla ta strašlivá ocel ponořena do prsou, prořezávala žíly, tepny, maso a nervy, nedokázala jsem uposlechnout příkazům, abych utlumila své výkřiky. Začala jsem ječet. Řev nepřetržitě trval po celou dobu řezu a skoro se divím, že mi ještě nezvoní v uších. Tak mučivá to byla agónie. Když byla rána kompletní a nástroj byl odložen, bolest neutichala, protože vzduch, který se náhle vřítil do těch jemných částí, jsem vnímala jako masu drobných, ale ostrých a rozechvělých mečů, které trhaly okraje rány. Usoudila jsem, že operace je u konce. Ach ne! Najednou bylo to hrozné řezání obnoveno – a ještě horší než kdy předtím. Započalo oddělování žláz od částí, ke kterým přiléhaly. Pak jsem cítila, jak se nůž dotýká hrudní kosti a škrábe po ní!
Toto vyprávění zůstává jedním z nejpřesvědčivějších časných popisů mastektomie. Dnes není možné zjistit, zda odstraněný prs byl skutečně rakovinný. Frances zákrok jako jedna z mála, které ho podstoupily, přežila a ve zdraví se dožila, na svou dobu úctyhodných, 87 let.
Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Frances_Burney