Jak vlastní babičce vysvětlit, co je bitcoin

Skoro každý o bitcoinu slyšel. Málokdo ale dokáže vlastními slovy říct, co to vlastně je. Není to tím, že by to bylo nepochopitelné. Spíš se to skoro vždycky vysvětluje přes ceny, grafy a cizí slova, a to celou věc zbytečně zamlží. Zkusme to jinak: klidně, věcně a tak, aby to dávalo smysl bez znalosti burzy.

Kolem bitcoinu se nejčastěji mluví ve stylu „kup a zbohatneš“. To je ale jen jedna vrstva, a ne ta podstatná. Zisk je vedlejší efekt, ne důvod, proč bitcoin vznikl.

Bitcoin taky není fyzická mince. Neexistuje žádný kovový peníz, který by ležel v trezoru. Kdybyste ho chtěli chytit do ruky, nešlo by to, protože nic hmatatelného neexistuje. A přesto se s ním dá platit a posílat ho. Jak, o tom je zbytek textu.

Bitcoin si nejlíp představíte jako obrovskou účetní knihu. Takový ten sešit, kam se odjakživa zapisovalo, kdo komu co dluží a kdo co zaplatil.

Tahle kniha má tři vlastnosti, kterými se liší od té v šuplíku.

První: nepatří jedné bance ani jednomu úřadu. Její přesnou kopii má u sebe současně spíše miliony lidí po celém světě. Všechny ty kopie musí souhlasit. Kdyby se některá odchýlila, ostatní ji přehlasují a platí verze, na které se shodne většina.

Druhé: do knihy se dá jen připisovat. Nedá se v ní gumovat ani vytrhávat stránky. Jakmile je jednou zapsáno „Anna poslala Petrovi jeden bitcoin,“ zůstane to tam napořád. Kdyby chtěl někdo záznam podvrhnout, těch tisíce ostatních kopií by se s ním neshodly a změna by neprošla.

Třetí: knihu nikdo neřídí. Není ředitel, kterému by se dalo zavolat a nechat si zápis přepsat. Funguje podle pravidel, na kterých se všichni předem shodli, a ta pravidla se nedají jednoduše změnit podle nálady.

Téhle společné knize se odborně říká blockchain. Ale „sdílená účetní kniha, ve které se nedá gumovat“ je popis stejně přesný a mnohem srozumitelnější.

Otázka, která napadne skoro každého: když to není v peněžence ani v bance, kde to je?

Odpověď je, že v žádném jednom místě. Ta účetní kniha není v jednom počítači, ale rozkopírovaná na milionech počítačů zároveň. Kdyby jich zítra polovina přestala fungovat, záznamy zůstanou, protože druhá polovina má úplně stejnou verzi.

To, co drží konkrétní člověk, nejsou samotné peníze v podobě souboru. Je to klíč, což si můžete představit jako velmi dlouhé a jedinečné heslo. Ten klíč je jediný důkaz, že řádek v knize patří právě vám. Kdo má klíč, ten s daným bitcoinem může nakládat. Z toho plyne i to nejdůležitější pravidlo opatrnosti: kdo ztratí klíč, ztratí přístup k penězům, a nikdo mu ho neobnoví.

Při běžném převodu je mezi vámi a příjemcem prostředník, banka. Ta zkontroluje, jestli máte dost, částku vám odečte a druhému připíše. Musíte jí důvěřovat a čekat, až to zpracuje.

U bitcoinu tenhle prostředník chybí. Majitel svým klíčem podepíše do knihy pokyn, například „posílám tento bitcoin tomuto příjemci“. Pokyn se rozešle ke všem kopiím knihy, ty ověří, že podpis sedí a že odesílatel na převod má, a zápis provedou. Tím je hotovo. Funguje to v neděli večer i o svátcích, bez ohledu na to, kde na světě příjemce je.

Připomíná to spíš oznámení na veřejném prostranství než dopis. Novinka se řekne nahlas před velkým počtem lidí a každý z nich si ji zapíše. Právě proto se nedá dodatečně popřít ani zastavit.

Tady je jádro věci, a není jím rychlé zbohatnutí.

Vzpomeňte si, co stál rohlík před třiceti lety a co stojí dnes. Peníze totiž postupně ztrácejí kupní sílu. Není to náhoda. Nových peněz se dá vytvořit prakticky libovolné množství, a čím víc jich v oběhu je, tím méně si za jednu jednotku koupíte. Není to nic výjimečného ani skrytého: množství peněz v systému běžně roste zhruba o 6 až 7 procent ročně, takže i to, co jen leží ve slamníku, každý rok o kousek zeslábne. Úspory se v počtu nemění, ale to, co za ně dostanete, se pomalu zmenšuje. Tomuhle postupnému ztrácení hodnoty se říká ředění, případně inflace.

Bitcoin je proti tomu postavený jednou pevnou vlastností: nikdy jich nebude víc než 21 milionů. Žádné tlačítko na dotisk neexistuje, protože pravidla v knize ho nedovolují. Nikdo, ani vláda, ani banka, nemůže rozhodnout, že se jich najednou vytvoří dvojnásobek.

Do systému je navíc zabudované pravidlo, že rychlost vzniku nových bitcoinů se zhruba každé čtyři roky sníží na polovinu. Přísun se tedy plynule zpomaluje, až jednou úplně ustane. Tomuhle půlení se říká halving.

Myšlenka za tím je jednoduchá. Čeho nemůže neomezeně přibývat, to se nedá ředit. A co se nedá ředit, mělo by lépe udržet hodnotu v čase. Cílem tedy není zbohatnout, ale uchovat kupní sílu, aby si člověk za odloženou částku koupil za mnoho let přibližně totéž co dnes.

Je poctivé dodat, že jde zatím o mladý systém a jeho cena hodně kolísá, takže „stabilní uchování hodnoty“ je spíš dlouhodobý záměr než dnešní jistota. Ale ten původní nápad není navádět lidi ke spekulaci. Je to pokus vytvořit peníze, které nejde naředit.

Vraťme se k tomu, co znamená „mít bitcoin“, protože právě tady vzniká nejčastější zmatek. Existuje jedna jediná společná účetní kniha, jen rozkopírovaná na milionech počítačů, aby na sebe navzájem dohlížely. Není tedy milion různých knih, je to pořád jedna a tatáž kniha v milionech kopií. A v téhle jedné knize je zapsáno celkem 21 milionů bitcoinů, víc jich nikdy nebude.

Když řeknete „vlastním 0,1 bitcoinu“, neznamená to, že někde máte minci nebo soubor s penězi. Znamená to, že v té knize je řádek, který 0,1 bitcoinu přiřazuje právě vám. A vy k tomu řádku držíte klíč, tedy šifrovaný důkaz, že je opravdu váš. Bitcoin, který vlastníte, je samotný ten zápis v knize, a klíč je to, čím prokážete, že s ním smíte nakládat. Nic hmatatelného navíc neexistuje.

Jedna praktická věc dosud chyběla: jak se člověk k bitcoinu vlastně dostane. Odpověď je stejná jako u čehokoli jiného, co si sami nevyrobíte. Směnou. Dáte za něj něco, co už máte, nejčastěji běžné peníze.

Nejjednodušší cesta je kryptoburza. Založíte si na ní účet podobně jako v internetovém bankovnictví a za tržní cenu nakoupíte tolik bitcoinu, kolik chcete, třeba jen tu zmíněnou desetinu. Burza převod zapíše do společné knihy a od té chvíle patří příslušný řádek, i s klíčem, vám.

Bitcoin je sdílená účetní kniha, kterou má u sebe mnoho lidí zároveň, nedá se v ní gumovat, nikdo ji neřídí a je v ní pevně omezené místo. A právě to omezené místo, ne příslib rychlého zisku, je celý smysl.

více na mém webu myvalue.cz

pro vás

Michal Urbanec michal.urbanec@myvalue.cz