Kam investují mladí Češi a co jim to vydělalo

Podle průzkumu pro Garanční systém finančního trhu, který dělala agentura Ipsos, spoří nebo investuje většina mladých mezi 16 a 30 lety, přičemž 36 procent z nich investuje úplně bez pomoci odborníka a 22 procent přes aplikaci, která investice sestaví a spravuje sama. Nejčastěji posílají do 3 000 korun měsíčně. A podle průzkumu Generali investuje téměř polovina mladých do 26 let do akcií a 29 procent do kryptoměn, nejčastěji přes brokery a investiční aplikace.

Starší generace zatím sedí hlavně v penzijku a konzervativních produktech. Mladí jdou poprvé v historii masově přímo na trh. Ostatně to vidím i kolem sebe: v mojí bublině investuje opravdu každý druhý.

Rovnou na začátek: tohle není investiční doporučení. Je to shrnutí toho, co se stalo, ne návod, co se stane. Čísla z minulosti nic neslibují, což je mimochodem půlka pointy tohohle článku.

Dává to smysl. Investování nikdy nebylo jednodušší. Stáhnete aplikaci, ověříte se občankou, pošlete první stovku a za pět minut vlastníte kousek Applu. Žádná pobočka, žádný poradce v obleku. Spousta lidí to bere jako hru a baví se u toho.

Sepsal jsem, co si mladí investoři nejčastěji kupují a kolik to vydělalo od začátku roku 2020 do poloviny roku 2026, tedy za šest a půl roku. Je to schválně okno, které obsahuje celý cyklus: covidový propad, rekordní růst, zdražování peněz i nástup umělé inteligence. A pak taky to, o čem se mluví míň. Že i v období, kdy americké firmy lámaly rekordy, spousta lidí přišla o hodně peněz.

Všechna čísla jsou bez dividend a zaokrouhlená. U každého aktiva uvádím celkový výnos i roční průměr, protože ten se líp srovnává s tím, co znáte ze spořicího účtu. Přepočet do korun je o kousek nižší, koruna za to období posílila zhruba o 8 procent.

**Nvidia:** +3 600 % (75 % ročně)

**Tesla:** +1 100 % (47 % ročně)

**Bitcoin:** +790 % (40 % ročně)

**Alphabet (Google):** +410 % (29 % ročně)

**Meta:** +250 % (21 % ročně)

**Microsoft:** +200 % (19 % ročně)

**Zlato:** +185 % (18 % ročně)

**Berkshire Hathaway:** +120 % (13 % ročně)

**S&P 500:** +110 % (12 % ročně)

**MSCI World:** +105 % (12 % ročně)

**Byty v ČR:** +75 % (9 % ročně)

Kdo dal na Silvestra 2019 sto tisíc do Nvidie, má dnes přes 3,5 milionu. Kdo dal totéž do světového indexu, má zhruba dvě stě tisíc. A i ten „obyčejný“ index udělal dvanáct procent ročně, tedy víc, než je jeho dlouhodobý průměr.

Než se ale u té tabulky rozzáří oči, dvě věci.

První: cesta k těm číslům vedla přes propast. Kdo nakoupil v lednu 2020, viděl do tří měsíců svůj účet o třetinu níž, protože přišel covid a trhy spadly nejrychleji v historii. Tesla ztratila přes polovinu hodnoty. A bitcoin je učebnicový příklad sám o sobě: těch zhruba +790 % celkem platí pro toho, kdo koupil na začátku roku 2020 a od té doby se ani nehnul. Ještě loni přitom stál přes 110 tisíc dolarů, dnes je o víc než 40 procent níž. Kdo nakoupil na loňském vrcholu, je hluboko v mínusu, i když dlouhodobý graf vypadá pohádkově. Ta čísla v tabulce dostal jen ten, kdo nikdy neprodal. A z dat víme, že spousta lidí prodala přesně v nejhorší chvíli.

Druhá: pořadí závisí na tom, kdy začnete měřit. Kdybych vzal jen posledních pět let, Tesla by byla na dně tabulky a zlato nahoře, protože Tesla většinu svého růstu stihla právě v roce 2020. Posunete okno o rok a máte jiné vítěze. To není vada výpočtu, to je vlastnost trhů, a kdo vybírá investice podle žebříčků výnosů, měl by to vědět.

K bytům dvě důležité poznámky. Za prvé, těch 75 procent skrývá divokou jízdu: růst pokračoval i během covidu, v roce 2021 ceny přidaly 22 procent a v roce 2022 dalších 16, pak v roce 2023 spadly o skoro 6 procent a k růstu se vrátily až v roce 2024. Kdo koupil na vrcholu v roce 2022, čekal skoro tři roky, než se cena vrátila. I aktivum, o kterém si Češi myslí, že „nikdy neklesá“, umí klesnout. Za druhé, celé to platí pro nákup za hotové. Kdo koupil s hypotékou na 80 procent, měl na vlastních penězích výnos několikanásobný, protože banka mu na růst půjčila. Proto se byty v tabulkách podceňují a v realitě se z nich bohatlo.

A státní dluhopisy? Výnos za celé období spočítat nejde, protože minulá vláda emise pro občany zrušila. Letos se vrátily: fixní Dluhopis Republiky nese 4,54 procenta ročně, protiinflační kopíruje inflaci s bonusem za držení do splatnosti. Nikoho neuchrání, ale taky nikoho nezruinují.

Teď to nejdůležitější. Ta tabulka je snímek výjimečného období a já si nemyslím, že se zopakuje.

Sešly se okolnosti, které se nescházejí často. Biliony nalité do ekonomik během covidu. Éra nulových sazeb, která hnala peníze do akcií, protože nikde jinde nic nenesly. A nástup umělé inteligence, který vystřelil hrstku firem do výšin, jaké trh nepamatuje.

Výsledek: deset největších amerických firem dnes tvoří přes třetinu indexu S&P 500. Kdo si koupil „diverzifikovaný“ index, má z velké části sázku na několik technologických gigantů. Funguje to skvěle, dokud to funguje.

A ještě jedna věc k té tabulce. Je vybraná podle vítězů. Nvidii, Teslu a Microsoft známe právě proto, že vyrostly. Jenže ve stejné době si mladí investoři se stejným nadšením kupovali i PayPal nebo Beyond Meat. PayPal je dnes zhruba 80 procent pod svým vrcholem z roku 2021 a stojí míň než na začátku roku 2020, Beyond Meat ztratil prakticky všechno. Stejný obchod, stejná aplikace, stejná doba. Jiný tiket.

A pak je tu Intel, který ukazuje obě strany téže mince. Kdo ho koupil na začátku roku 2020, seděl pět let ve ztrátě a na dně loni koukal na minus sedmdesát procent. Letos se akcie díky AI obratu ztrojnásobila a je konečně v plusu. Jenže tu odměnu dostal jen ten, kdo pět let vydržel. Kdo to vzdal cestou, a takových bylo hodně, má ztrátu zamčenou navždy.

Zní to jako protimluv, ale jde to snadno. Za těch šest a půl roku na tom trhu prodělaly statisíce lidí, a to hned několika způsoby.

Páka a CFD. Aplikace, které nabízejí obchodování s pákou, musí ze zákona uvádět, kolik procent klientů prodělává. Bývá to 70 až 80 procent. To číslo je napsané přímo na jejich webu, malým písmem pod tlačítkem Začít.

Načasování. Nejvíc lidí nakupuje po růstu, když se o akciích mluví všude, a prodává po propadu, když je zle. Rozdíl mezi výnosem fondu a výnosem průměrného investora v tom samém fondu je měřená veličina a dělá jednotky procent ročně. Trh vydělal, investor ne.

Krypto mimo bitcoin. Většina tokenů, které se kupovaly v mánii roku 2021, dnes neexistuje nebo je o 90 procent níž. Bitcoin je v tabulce vítězů. Hřbitov za ním je mnohem větší.

Tematická ETF. Fondy na vodík, konopí, vesmír nebo „inovace“ se prodávaly přesně těm, kdo začínali. Většina z nich je hluboko pod cenou z vrcholu roku 2021.

České korporátní dluhopisy. Tohle je kapitola sama pro sebe, protože tady se neprodělávalo na trhu, ale na důvěře.

ZOOT byl největší český e-shop s módou a první, kdo ve velkém prodával dluhopisy běžným lidem. V letech 2016 a 2017 si od investorů půjčil 239 milionů korun, přestože byl dlouhodobě ztrátový. V roce 2019 přestal platit a v reorganizaci dostali držitelé dluhopisů zpět necelých deset procent svých peněz. Z investovaných sto tisíc tedy deset. Háček byl v tom, že dluhopisy stály v pořadí věřitelů až na konci, za bankami a za investiční skupinou, která pohledávky skoupila.

Via Chem Group je starší a ještě tvrdší příběh. Chemický holding vydal dluhopisy za víc než miliardu, skončil v insolvenci s dluhy skoro dvě miliardy a mezi poškozenými byly vedle drobných investorů i městské části, které přes zprostředkovatele nakoupily papíry za stovky milionů. Kauza skončila u soudu a trestním stíháním.

A nejsou to výjimky z divokých začátků. Trh českých firemních dluhopisů narostl z 15 miliard v roce 2013 na víc než 145 miliard a podle analytiků ze Surveilligence dnes krachuje zhruba každý osmý emitent. Jen v roce 2021 investoři v padlých dluhopisech utopili 1,6 miliardy korun.

Přitom vzorec je pořád stejný. Firma, která nedosáhne na úvěr v bance, si půjčí od lidí. Slíbí 8 až 10 procent ročně, na web dá fotku mrakodrapu a slovo „zajištěný“. Jenže dluhopis je jen slib. Když firma padne, stojí jeho držitel ve frontě věřitelů poslední, a často na něj nezbyde nic. Pravidlo, které z těch příběhů plyne: čím vyšší úrok firma nabízí, tím hůř by si na trhu půjčovala normálně, a tím větší je šance, že vaše peníze potřebuje na splacení těch předchozích.

Vůbec nechci, aby to vyznělo, že investovat nemá smysl. Opak je pravdou, a to, že mladá generace investuje, je skvělá zpráva. Jen je dobré vědět dvě věci.

Ta první: uplynulých šest a půl roku bylo mimořádných. Kdo podle nich nastaví očekávání, bude zklamaný. Dlouhodobý průměr akciových trhů je zhruba 7 až 10 procent ročně, ne 12 a už vůbec ne 75.

Ta druhá: jednoduchost nákupu nemá nic společného s jednoduchostí výdělku. Aplikace udělala z investování hru, ale peníze v ní jsou skutečné. V klidu spí ten, kdo ví, co vlastní a proč. Ne ten, kdo má v telefonu nejvíc pozic.

A abych nemluvil jen o cizích chybách. Moje první akcie v životě byla Alibaba. Koupil jsem ji v roce 2021, zrovna v době, kdy kolem rostlo úplně všechno, a prodal jsem ji s padesátiprocentní ztrátou. Realizovanou, žádné papírové mínus, prostě polovina peněz pryč. Od investování mě to neodradilo, ale změnilo mi to přístup. Dneska mířím jen na jedno: dlouhodobost. Aby mě to bavilo, bylo to udržitelné a měl jsem dobrý spánek. Tak, jak to sedí k mojí životní situaci. A přesně tohle bych přál i vám, ať už vaše tabulka výnosů vypadá jakkoli.

Michal Urbanec z myvalue

michal.urbanec@myvalue.cz

Zdroje: Ipsos pro Garanční systém finančního trhu, Generali Investments, S&P Dow Jones Indices, MSCI, MacroTrends, Surveilligence, ČSÚ, Ministerstvo financí ČR. Data k srpnu 2026, výnosy bez dividend.