Článek
Všechno počítám na dva způsoby. Na jednoho obyvatele, jak se to obvykle uvádí, a na jednoho pracujícího, protože to jsou lidé, kteří dluh reálně splácejí přes daně. Zaměstnaných je u nás zhruba 5,3 milionu, obyvatel skoro 11 milionů.
Kolik to je
3 827 miliard korun. To je vládní dluh Česka na konci prvního čtvrtletí 2026. Zahrnuje kromě státu i obce, kraje, státní fondy a zdravotní pojišťovny, a podle něj se Česko srovnává s ostatními zeměmi.
44,1 procenta HDP. Tolik dluh představuje ve srovnání s výkonem naší ekonomiky.
Kolik na jednoho člověka
351 000 korun na každého obyvatele. Tohle je číslo, které se objevuje v médiích. Počítá se ale i s dětmi a se seniory.
722 000 korun na jednoho pracujícího.
Rozdíl mezi těmi dvěma čísly je dvojnásobný.
Kolik přibude letos
310 miliard korun. Tolik má letos činit schodek státního rozpočtu.
28 400 korun na obyvatele za jediný rok.
58 500 korun na jednoho pracujícího za jediný rok.
A co příští rok
Na rok 2027 se mluví o dalším zvýšení schodku. Ministerstvo financí navrhlo zhoršit saldo veřejných financí na 2,8 procenta HDP, což by podle propočtů České televize i Národní rozpočtové rady znamenalo schodek státního rozpočtu kolem 330 až 340 miliard.
A protože rozpočtované číslo a skutečnost se u nás pravidelně rozcházejí, stojí za to spočítat i horší variantu. Loni měl být schodek 241 miliard, nakonec z něj bylo 290,7 miliardy.
Při schodku 370 miliard by to vypadalo takhle:
33 900 korun na obyvatele.
69 800 korun na jednoho pracujícího.
Rozdíl proti letošku je tedy zhruba jedenáct tisíc korun na pracujícího za rok.
Kolik stojí samotné úroky
Jen na obsluhu státního dluhu letos půjde 110 miliard korun. Loni to bylo 98 miliard.
10 100 korun na obyvatele za rok.
20 800 korun na jednoho pracujícího za rok, tedy asi 1 700 korun měsíčně.
A pozor, tohle není splátka dluhu. To jsou jen úroky. Jistina zůstává.
Pro srovnání: na vzdělávání jde letos 283 miliard korun. Úroky z dluhu tedy dosahují skoro 40 procent téhle částky.
Komu dlužíme
Většinu drží domácí instituce, hlavně banky.
Zhruba 25 procent drží zahraniční investoři. Tenhle podíl je roky stabilní.
Zhruba 11 procent drží penzijní fondy. Ještě v roce 2020 to bylo 17 procent.
74 miliard korun nakoupili letos přímo lidé v rámci obnovených Dluhopisů Republiky.
Znamená to, že velkou část dluhu dlužíme domácím věřitelům. Úroky z něj z velké části putují do bank působících v Česku a do penzijek, ze kterých budou ti samí lidé jednou brát důchod. Zbylá čtvrtina odchází přímo do zahraničí.
Za zmínku ale stojí, že největší banky u nás patří zahraničním vlastníkům, hlavně rakouským, belgickým a francouzským. Část zisku z těch úroků tedy nakonec odteče ven i tak, jen oklikou přes dividendy.
Jak jsme na tom v Evropě
Průměr celé EU: 82,9 procenta HDP.
Eurozóna: 88,9 procenta HDP.
Česko: 44,1 procenta HDP.
Nejzadluženější země Unie:
- Řecko 143,5
- Itálie 138,9
- Francie 117,6
- Belgie 109,1
- Španělsko 101,6
Nejméně zadlužené:
- Estonsko 25,2
- Dánsko 26,8
- Bulharsko 28,5
- Lucembursko 29,2
Česko patří mezi osm nejméně zadlužených zemí Evropské unie.
Kde je vlastně problém
Výše dluhu to není. S 44 procenty HDP jsme hluboko pod evropským průměrem a pod limitem, který si Unie stanovila.
Problém je tempo. V roce 2019 jsme byli pod 30 procenty HDP, dnes na 44. To je nárůst o čtrnáct bodů za šest let a patřili jsme v tom k nejrychlejším v Evropě. Poctivé je dodat, že loni už český dluh rostl zhruba stejně rychle jako průměr EU. Letos ale ministerstvo financí čeká další růst zadlužení na 45,6 procenta HDP.
A druhá věc, o které se mluví míň. Půjčujeme si dráž. Průměrný výnos nově vydaných dluhopisů byl 4,21 procenta ročně. Ještě před pár lety si stát půjčoval za zlomek toho. Vidět je to na úrocích: 88 miliard v roce 2024, 98 miliard v roce 2025, letos plánovaných 110 miliard.
Roste tedy dluh i cena, za kterou si ho pořizujeme. Každý další rok se schodkem znamená víc peněz odvedených na úrocích a míň na cokoli jiného.
A děje se to v době, kdy se ekonomicky daří. Ekonomika roste, nezaměstnanost je kolem tří procent a patří k nejnižším v Evropě. V minulosti jsme za podobných podmínek dluh vůči HDP snižovali. Mezi roky 2014 a 2019 klesl z více než 40 procent pod 30.
Do toho míří dvě věci, které tlačí stejným směrem. Mandatorní výdaje, tedy hlavně důchody a sociální dávky, rostou a jsou dané zákonem, takže se s nimi v rozpočtu nedá hýbat ze dne na den. A pracujících bude ubývat, protože populace stárne. Ta čísla na jednoho pracujícího tedy v čase porostou i bez toho, aby stát utrácel víc.
Co si z toho vzít
Podle poměru k ekonomice si Česko v Evropě stojí dobře.
V přepočtu na jednoho pracujícího to vypadá jinak. Přes sedm set tisíc korun na každého, kdo pracuje, každý rok skoro šedesát tisíc navíc a k tomu dvacet tisíc ročně jen na úrocích.
Obě čísla jsou pravdivá. Jen odpovídají na jinou otázku. To první říká, jestli je dluh pro stát zvládnutelný. To druhé říká, kolik toho každý z nás nese.
Zdroje: Eurostat, Ministerstvo financí ČR, Český statistický úřad. Data k prvnímu pololetí 2026.
Michal Urbanec z myvalue
michal.urbanec@myvalue.cz
