Článek
Čistky v čínské armádě už dávno nejsou jen prostým „bojem s korupcí“. Dotkly se samotného vrcholu velení a zásadním způsobem mění to, jak se v Pekingu řídí moc, loajalita i riziko chybných rozhodnutí v krizových situacích. V praxi se opakuje stále stejný vzorec. Přijde krátké oznámení o „závažném porušení disciplíny a zákona“, mnohdy bez jediného detailu, a potom se ukáže, kdo se přestal objevovat na veřejnosti, kdo chyběl na důležitých schůzkách, kdo zmizel z oficiálních fotografií nebo kdo byl náhle nahrazen. V čínském systému jde o standardní jazyk moci. A právě tento jazyk v posledních měsících zasáhl i samotné jádro ozbrojených sil: pod vyšetřováním se ocitli Zhang Youxia a Liu Zhenli, dvě klíčové postavy Ústřední vojenské komise (CMC) – orgánu, skrze který komunistická strana uplatňuje své „absolutní vedení“ nad armádou.
Na první pohled se tato zpráva dá číst jako další epizoda nekonečné protikorupční kampaně, kterou Si Ťin-pching vede prakticky od svého nástupu k moci. Jenže v armádě mají čistky zcela jinou váhu než v civilní správě. Armáda v Číně totiž není loajální „státu“ ve smyslu evropského ústavního rámce, ale Komunistické straně Číny. Tomu odpovídá i logika personálních zásahů: jde o řízení loajality, o kontrolu vnitřních sítí a o disciplínu jako nástroj politické bezpečnosti režimu. Korupce je v tomto vyprávění často jen nejpohodlnější a nejméně konfliktní veřejná nálepka. Vnitřně však tyto čistky fungují i jako metoda, jak narušit samostatná mocenská centra, která by mohla v určitém okamžiku zkomplikovat následnictví, reformy nebo klíčová strategická rozhodnutí. Vrcholné velení se podle analýz Reuters a IISS v posledních měsících potýká s takovými personálními výpadky, že zprávy o stavu čínských sil pro rok 2026 naznačují vznik systémových mezer. Instituce sice existuje formálně, ale její personální struktura je zasažena natolik hluboko, že vyvolává otázky po efektivitě přenosu kompetencí a nutí Peking k uchylování se k dočasným zástupům.
Logika stranické disciplíny a mechanismy mizení
Jestli má tento příběh jednu dramatickou osu, potom je to posun čistky „dovnitř nejužšího kruhu“. He Weidong, ještě nedávno místopředseda CMC a člen politbyra, byl oficiálně vyloučen z Komunistické strany i z armády v říjnu 2025. Oznámil to mluvčí ministerstva obrany Zhang Xiaogang. V téže vlně padlo více lidí, ale He Weidong byl symbolem: muž z nejvyšších pater. Krátce nato přišel leden 2026 a s ním oficiální informace o vyšetřování Zhang Youxii a Liu Zhenliho. Oba jsou vyšetřováni kvůli podezření ze „závažného porušení disciplíny a zákona“. Už samotná formulace je důležitá. V čínském stranicko-vojenském systému totiž „disciplína“ znamená především stranickou disciplínu: absolutní loajalitu, poslušnost a striktní dodržování politické linie.
Do toho vstupuje druhý, pro práci s Čínou zcela zásadní rozměr, a tím je neprůhlednost. Když Západ analyzuje dění v čínských elitách, často musí pracovat s nepřímými signály. Právě z tohoto důvodu má cenu databázový přístup CSIS China Power Project, který se pokusil systematizovat, kdo byl „potvrzeně“ pročištěn a kdo je „potenciálně“ pročištěn – tedy ti, kteří mizí z veřejnosti a u nichž není dohledatelné, zda ztratili funkci, nebo jsou vyšetřováni. CSIS ve své únorové aktualizaci pro rok 2026 uvádí, že od roku 2022 bylo oficiálně propuštěno 36 generálů a generálporučíků a dalších 65 je vedeno jako potenciálně propuštění, což dává dohromady celkem 101 vysoce postavených osob. CSIS dodává kontext: z lídrů, kteří v roce 2022 zastávali hodnost tříhvězdičkového generála, jich byla pročištěna nebo zmizela drtivá většina (podle dat téměř 87 %). Tato databáze zahrnuje pouze nejvyšší hodnosti, protože u nižších důstojníků nejsou otevřené zdroje dostatečné. CSIS přitom jasně rozlišuje mezi potvrzenými tresty a analytickým závěrem založeným na opakované nepřítomnosti. V Číně se realita moci často odehrává dřív, než přijde oficiální sdělení. „Zmizení“ je obvykle první akt, formální obvinění až ten druhý.
Rozklad struktur jako riziko vojenské připravenosti
I s touto metodickou opatrností z databáze vyplývá něco, co nelze obejít: čistky se netýkají jedné složky nebo „zkorumpované kliky“. Zásahy jdou napříč celými ozbrojenými silami, přičemž analytici upozorňují, že disproporčně zasahují takzvanou operační větev – tedy důstojníky, kteří mají na starosti reálné velení a koordinaci vojsk v operačních prostorech, nikoliv jen politickou práci. V tomto obrazu se armáda nečistí tak, že se vymění jedna skupina a nastoupí druhá. Čistí se tak, že se systematicky rozbíjí kontinuita, síť vazeb a výměna zkušeností. Tato metoda má vždy dvojí efekt: krátkodobě sice zvyšuje kontrolu centra, ale dlouhodobě dramaticky zvyšuje závislost celé struktury na jediném politickém vrcholu. Proč by režim rozkládal vlastní velení v době, kdy projektuje sílu v Indo-Pacifiku a zvyšuje tlak na Tchaj-wan? V čínské logice však „silná armáda“ není jen armáda schopná bojovat technicky. Je to armáda, která je především politicky spolehlivá.
Tento systém má svou tvrdou ekonomickou stránku. U Raketových sil se v otevřených analýzách často objevuje motiv korupce v zakázkách. V armádě, která takto masivně přezbrojuje, je prostor pro korupci přirozený a v autoritářském prostředí představuje strukturální riziko. Když se takové riziko propojí s nejcitlivějšími kapacitami – například se strategickými raketami – stává se korupce politickou otázkou první kategorie, protože podkopává modernizační program i důvěru centra ve vlastní ozbrojenou sílu. Vyšetřování nákupů v Raketových silách přitom sahá až k roku 2015. Zde se dostáváme k otázce, co to dělá s reálnou připraveností. IISS v Military Balance 2026 mluví o „vážných nedostatcích ve velitelské struktuře“. Varuje také, že pokud v minulosti hrály roli konexe při povyšování nebo se do výzbroje dostaly problematické systémy skrze vadné kontrakty, dopad na připravenost se v krátkém horizontu nedá vyloučit.
Eroze velení a rizika budoucího rozhodování
Ještě důležitější je riziko „mezery uprostřed“. Čistky často vyhodí lidi úplně nahoře, ale střední vrstva drží operace dál. To vytváří situaci, kdy každodenní byrokratický provoz běží, ale může chybět zkušené a sebevědomé vedení pro složité krizové scénáře. CSIS tento dopad ilustruje na náznacích, že personální turbulence mohly negativně ovlivnit rozsah a koordinaci větších vojenských cvičení, která vyžadují vysokou míru mezisložkové důvěry. MERICS k tomu dodává, že mimořádná je rychlost a načasování zásahů. Když lidé mizí ve chvíli, kdy se režim snaží působit navenek kontrolovaně, vypovídá to o vnitřní nejistotě ohledně toho, kdo je komu skutečně loajální.
Sám Si Ťin-pching v únoru 2026 veřejně označil uplynulý rok za „neobvyklý a mimořádný“. V čínském kontextu je už samotné přiznání „mimořádnosti“ signálem. Z těchto střípků se skládá obraz režimu, který považuje bezpečnost strany za bezpečnost země. V Evropě jsou armády součástí státu svázaného právem; v Číně je právo podřízeno stabilitě režimu. Z toho se rodí praxe, kde lidé mizí bez vysvětlení a rozsah čistky se dá pochopit až zpětně. Otázka pro budoucnost tedy nezní, zda se čistky zastaví, ale jak rychle se podaří znovu postavit velení tak, aby bylo kompetentní a zároveň politicky bezpečné. To je v systému založeném na absolutní loajalitě nesmírně obtížné, protože kompetence a zkušenost často znamenají vazby, které režim vnímá jako zárodek nežádoucí autonomie. Pro okolní svět je proto klíčové sledovat, jak bude vypadat čínský rozhodovací proces v krizi. V systému ovládaném strachem roste motivace k rigiditě a formalizmu, což může vést k fatálním chybám v odhadu reality. Právě v tomto bodě přestávají být čistky v PLA vnitřní čínskou věcí a stávají se faktorem globální (ne)bezpečnosti.
ZDROJ:
Reuters – China investigating senior military officials Zhang Youxia, Liu Zhenli, says defence ministry (za placenou branou)
Reuters – China military purge taking toll on command and readiness, study finds (za placenou branou)
IISS – The Military Balance 2026 (za placenou branou)
