Článek
Spojené státy rozhodly poslat Ukrajině střely Tomahawk. Tyto zbraně mají dosah přes 1 500 kilometrů – dost na to, aby zasáhly cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Pro Moskvu to představuje zásadní změnu pravidel – a tím i důvod rozšířit definici „legitimních cílů“. Už několik dní po zveřejnění informace Kreml prohlásil, že takový krok považuje za „novou úroveň eskalace“ a vyhrazuje si právo odpovědět.
Když Rusko používá pojem „nová úroveň eskalace“, nejde o frázi. Znamená to, že jeho odpověď se nemusí zastavit na frontě a může mířit i na civilní infrastrukturu. Právě tady se otevírá otázka dopadů na logistiku, která drží ukrajinské hospodářství při životě.
Rusko přitom útočí na civilní infrastrukturu už delší dobu. Údery na přístavy Oděsa a Mykolajiv poškodily obilní terminály a na měsíce snížily exportní kapacity země. Podle analýzy Chatham House se kvůli těmto útokům ztratila zhruba třetina exportu a dopravci museli přesouvat zásilky na železnici a silnice přes střední Evropu. A s tím přišly další problémy – delší časy přepravy, více paliva, větší rizika a vyšší pojistné.
Pokud Ukrajina získá schopnost útočit dál do ruského území, může Kreml odpovědět i útoky na překladiště, železniční mosty nebo energetická zařízení. Tyto údery by nemířily na vojenské cíle, ale měly by jasný ekonomický efekt: přerušit trasy, které drží export a zásobování západní logistiky. Analytici z CSIS upozorňují, že právě dopravní uzly v západní části Ukrajiny a logistická centra napojená na evropské sítě patří mezi nejzranitelnější.
Pokud by došlo k narušení železniční infrastruktury u hranic Polska nebo Slovenska, export by se zpozdil o týdny. Dopravci proto testují náhradní trasy – přes Balkán nebo pobaltské přístavy. Každý kilometr navíc ale stojí peníze. A to se nakonec promítne i do cen hnojiv, obilí či olejnin. Podle výzkumu publikovaného v Frontiers in Sustainable Food Systems se volatilita cen základních zemědělských komodit zvýšila o víc než 20 % právě kvůli přetížení koridorů a nejistotě v okolí Ukrajiny.
Akademické práce potvrzují, že válka a s ní spojené logistické šoky, zvyšují cenovou volatilitu a nutí dodavatelské řetězce k adaptaci – od diverzifikace tras po navyšování zásob. Přehledová studie ve Frontiers in Sustainable Food Systems popisuje dopady konfliktu na potravinovou bezpečnost, energii i dopravu a zdokumentovala výrazné poruchy v těchto segmentech.
Reálně tedy hrozí, že Rusko přestane respektovat i ta poslední nepsaná pravidla války. Už nebude rozlišovat mezi vojenským a civilním cílem, protože bude tvrdit, že „všechno, co podporuje Kyjev“, je součástí války. To otevře dveře útokům na energetiku, sklady, dopravní uzly a překladiště, která leží i v zázemí západní Ukrajiny – a ta jsou jen pár hodin jízdy od hranic Evropské unie.
Pro střední Evropu by to znamenalo nový druh zranitelnosti. Ne přímo frontu, ale ekonomický tlak, kdy každý výpadek infrastruktury zvedne náklady a ceny. Zároveň by se zvýšila politická nervozita: každá ztracená zásilka nebo poškozený terminál by mohla být interpretována jako důsledek eskalace – a Evropa by musela zvažovat, kam až je ochotná tolerovat ruské útoky „na hraně legality“.
Po třech letech války už Evropa konflikt jen nesleduje – žije v jeho důsledcích. Ceny energií, drahá doprava, tlak na rozpočty, zbrojní závody i proměna veřejného mínění dokazují, že válka na Ukrajině se stala evropskou realitou. Každá další eskalace, například dodávka střel Tomahawk, posouvá hranici ještě blíž k nám. Už nejde o to, jestli budeme zataženi, ale jak hluboko.
Evropská unie ani NATO nezažily od svého vzniku těžší zkoušku soudržnosti. Tentokrát nejde o deklarace, ale o schopnost obstát pod tlakem – ekonomickým, bezpečnostním i politickým. Válka, která začala mimo naše hranice, se už dávno projevila i v Evropě samotné.
