Článek
Když jsem sledoval polské zbrojení a jejich jasné rozhodnutí budovat armádu, která nemá v Evropě období, napadla mě jednoduchá věc. Možná právě Polsko nakoplo Evropu víc, než si vůbec uvědomujeme. Země, která už půl roku po ruské invazi na Ukrajinu oznámila gigantické nákupy tanků, raketometů, houfnic a protivzdušné obrany, ukázala ostatním členům Evropské unie, že bezpečnost není něco, co můžeme předat Spojeným státům nebo spoléhat na zvyky minulých desetiletí. A je vlastně dobře, že tato energie přeskočila i na dalšího hráče — Německo. Protože pokud někdo v Evropě má mít nejsilnější armádu, pak je logické, že to bude země s největší ekonomikou celého kontinentu.
A mám pocit, že tohle začínají chápat i sami Němci. Třicet let svou armádu zanedbávali, utlumovali, redukovali, až se Bundeswehr stal symbolem poloprázdných skladů, techniky v opravě a věčné politické váhavosti. Jenže válka na Ukrajině, polská rychlost a také nová americká realita po zvolení Donalda Trumpa Německo probudily. A probudily ho rázně. Trump jasně ukázal, že Evropa nemůže počítat s americkou ochranou jako s něčím samozřejmým. Dnes už všichni chápou, že Amerika může mít prezidenta, který Evropu podrží — ale může mít i prezidenta, který ji prodá. A Evropa se proto musí začít bránit sama.
V tomto světle najednou dává německý obrat dokonalý smysl. Kancléř Friedrich Merz otevřeně prohlásil, že Německo vybuduje nejsilnější konvenční armádu v Evropě. A že už žádný evropský stát, ani Polsko, ani Francie, nebude silnější. Po desetiletích zdrženlivosti najednou slyšíme hlas, který připomíná zemi, jež si uvědomila vlastní sílu. A tohle je poprvé po dlouhé době dobrá zpráva.
Německý plán: největší modernizace evropské armády od studené války
Němci dnes mluví o modernizaci v rozsahu, který Evropa dlouho nezažila. Do roku 2041 chce investovat přibližně 350 miliard eur do výzbroje, infrastruktury, munice a technologické obnovy. Tento rámec popisuje například obranný modernizační program německé vlády. Do roku 2029 mají výdaje na obranu vystoupat na 3,5 % HDP, což by z Německa udělalo nejštědřeji utrácející stát v celé Evropské unii; tento cíl potvrzuje i analýza růstu německých obranných výdajů. A pokud tato čísla opravdu naplní, žádná jiná evropská armáda nebude mít finanční základnu ani vzdáleně podobnou. Bundeswehr má dnes okolo 182 000 aktivních vojáků, ale plán počítá s růstem na 260 000 plus dalších 200 000 v rezervě, jak popisuje analýza o růstu počtu vojáků Bundeswehru. To už je počet, který mění pravidla hry. Němci chtějí transformovat systém branné povinnosti, zavést povinné bezpečnostní dotazníky pro osmnáctileté muže, posílit dobrovolnou službu a vytvořit obrovskou aktivní rezervu, která v Evropě nemá obdoby; detaily přibližuje i popis nového modelu vojenské služby.
Celý program není jen o lidech, ale i o technice. Němci chtějí modernizovat stovky strojů Leopard 2 a současně pracují na vývoji nástupce. Plánují pořízení zhruba 3 000 obrněných vozidel Boxer, což je číslo, na které dnes nemá žádná jiná armáda v Evropě kapacitu. Vzdušné síly čeká modernizace Eurofighterů, doplnění flotily o stealth letouny F-35, které mají převzít jadernou roli v rámci NATO, a postupné vyřazení zastaralých Tornad. Přehled plánovaných německých nákupů shrnuje například souhrnný přehled německé zbrojní modernizace.
Technologie, které mění sílu: Leopard 3, Arrow 3 a dronové roje
Rozsáhlé investice půjdou také do protivzdušné obrany – systém Arrow 3 patří mezi nejvýkonnější protiraketové technologie na světě a doplní ho moderní IRIS-T SLM a SLS. Velkou kapitolou je kybernetická obrana a dronové systémy. Německo posiluje kybernetické velitelství, investuje do autonomních dronových rojů, nových průzkumných platforem a inteligentních senzorů. Současně chce vyřešit obří problém nedostatku munice — sklady byly po desetiletí prázdné a Německo proto nakupuje munici na mnoho let dopředu. Plánované investice sahají od taktických zásob až po nové kapacity výroby munice v samotném Německu; část těchto záměrů popisuje i přehled připravovaných německých zbrojních zakázek.
Když toto všechno srovnáme s Polskem, je zřejmé, že Polsko dnes vede tempem, ale Německo má potenciál vyhrát v rozsahu. Polsko má připravené stovky tanků K2, Abramsy, K9, raketomety Homar a rychle roste jeho pozemní síla. Jednu z nejnovějších dodávek popisuje přehled polských nákupů K2, K9 a Homar-K. Německo však má rozpočet a průmyslový základ, který může — pokud bude využit — vybudovat armádu dvojnásobnou. To, jestli Poláci udrží vedení, bude záležet na jediném: zda Německo dokáže splnit to, co teď hlasitě slibuje. Pokud ano, začne být střed Evropy definován dvěma vojenskými velmocemi, což je situace, kterou kontinent nepoznal celé desetiletí.
A to je klíčový moment, který mě vede k zamyšlení. Evropa se po dlouhé době probouzí do nové reality. Už není možné čekat, že nás zachrání Amerika. Už není možné dělat, že hrozba neexistuje. Už není možné říkat, že bezpečnost je něco, co přenecháme spojencům. Polsko a Německo ukazují, že když se velké země rozhodnou, mohou mít během několika let sílu, která mění celé strategické prostředí. A pokud se k nim přidají další státy, bude Evropa konečně stát na vlastních nohou.
Může to působit děsivě, ale já to vidím naopak. Evropa silných armád není hrozba. Je to pojistka. Vyrovnanost moci mezi sousedy je to, co udržuje stabilitu. V minulosti jsme doplatili na to, když jedna jediná země dominovala ostatním. Dnes máme šanci, že se síla rozloží mezi dvě nebo tři velké státy — a ti menší se k nim přirozeně připojí. Pokud se Německo rozhodlo, že už nebude slabým článkem, je to dobře. Pokud Polsko vede svým příkladem, je to ještě lepší. A pokud to probudí Evropu jako celek, možná se konečně přestaneme bát budoucnosti.
Evropa, která se dokáže bránit sama, je Evropa, která má šanci.
