Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Co říkají vrcholoví manažeři o dnešních třicátnících? Jsou prý zhýčkaní a neustále mluví o vyhoření

Foto: GettyImages

I přes veškerou tíhu nynější ekonomické situace, nezaměstnanost v ČR je stále velice nízká. Vrcholoví manažeři se shodnou na tom, že získat kvalifikovaného odborníka (hlavně mezi mladými lidmi) je stále složitější. Proč? Opravdu jsou tak zhýčkaní?

Článek

Situace ve světě se během posledních let hodně změnila a trh práce není výjimkou. A tak v médiích vyšlo mnoho článků, kde své dojmy o dnešních mladých lidech popsala řada vrcholových manažerů, HR specialistů a pracovníků personálních agentur. Jejich zkušenosti a názory jsou veskrze dost kritické - místo zapálení do práce, touhy učit se novým věcem a posouvat svou kariéru, mladé zajímá „atmosféra na pracovišti“, káva a občerstvení zdarma, možnost využití odpočinkové místnosti a jiné benefity. Když jedna z HR specialistek zájemce napomenula, že do zaměstnání přece nejde proto, aby si hledal kamarády, ale pro odvedení dobré práce, uchazeč ji rovnou nařknul ze šikany na pracovišti. Aby firmy zvládaly problémy s nedostatkem pracovních sil (především v IT, ale i jiných oborech), musejí často přehodnocovat svůj přístup k mladým lidem a otevírat speciální programy pro studenty.

Všichni oslovení odborníci sice uznali, že poslední tři roky byly velice náročné a všichni jsme byli po obrovským tlakem. Především za to mohl covid, lockdown a s nimi spojené ekonomické následky. Evropu nyní trápí inflace a válka na Ukrajině. Podotýkají ale, že mezi mladými se syndrom vyhoření a stres stávají jistým druhem fetišů. Kdo není ve stresu či pod tlakem, tak jakoby nebyl.

Na mnoha lidech se podepsal i povinný covidový home office. Někdo si to vyloženě vytrpěl (především se ale jednalo o starší generaci a rodiny s dětmi), mladí ale tomu přišli na chuť. Nyní možnost pracovat z domova (alespoň několik dní v týdnu) neberou jako benefit, ale jako samozřejmost. Stejně tak jako odpočinkovou místnost ve velkých kancelářských budovách (ideálně s lenoškami, gaučem, stolním fotbálkem, kávou a občerstvením zdarma). Spousta manažerů přiznává, že za poslední léta se setkali s trendem, který před tím snad ani neexistoval - mladí lidé jsou ochotní měnit práci za méně výnosnou, pokud se ale v ní budou „cítit lépe“.

Bez práce nejsou koláče… nebo ano?

Během lockdownu se rozšířil i další velice zajímavý trend, který by se z angličtiny dál přeložit jako „paralelní kariéra“. Často mladí lidé kývnou na zaměstnání, kde budou mít méně peněz, ale více volného času a budou tak moci aktivně rozvíjet své koníčky. Především své blogy a stránky na sociálních sítích. Zkrátka všechno, co je baví a co může fungovat jako další zdroj příjmu. Občas se tyto koníčky postupem času promění v plnohodnotnou práci.

Během posledních pár let se objevil i další trend - job consumption, do češtiny bychom to mohli přeložit jako „spotřebování práce“ nebo „přístup k práci z pohledu spotřebitele“. Je to životní styl, kdy mladý člověk nejde do práce bezprostředně pracovat. Jde tam, protože ho práce naplňuje, baví ho, cítí se tam dobře a cítí se být přínosný. Pokud se tak mladí lidé necítí, jednoduše podají výpověď a jdou si hledat jiné zaměstnání.

Nikdo samozřejmě nechce návrat roboty, případně otrokářství. Firmy se ale často stěžují na to, že mladí lidé si pletou práci (a s ní spojené povinnosti) a odlehčený životní styl. Hlavním problémem nyní je, že mladí lidé příliš mluví o vyhoření. O tom, že se chtějí věnovat jen těm zajímavým úkolům (ideálně čtyři hodiny denně) a mít na pracovišti kávu zdarma. Mnoho zaměstnavatelů tvrdí, že ochota vytvářet příjemné pracovní podmínky se otočila proti nim. Jak se říká - cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

Podotýkají, že je třeba si uvědomit, že práce by samozřejmě měla přinášet potěšení. Ale v zaměstnání jde o dosažení stanovených cílů a to nemusí být vždy úplně jednoduché. Spousta manažerů přiznává, že jim není úplně příjemné, když kvůli nějakému složitějšímu problému na pracovišti odchází domu navečer, a kancelář je úplně prázdná, protože všichni ostatní odešli už v pět. Právě ti, kteří si pak druhý den stěžují na syndrom vyhoření.

Samozřejmě nikdo nemá pracovat na úkor své rodiny nebo zdraví. Plnit pracovní úkoly by ale mělo být samozřejmostí. Co nás ale čeká do budoucna, pokud se mladí lidé budou i nadále bát velkých výzev nebo si alespoň nenaučí plnit své pracovní povinnosti a místo toho si budou hledat „pohodovější“ zaměstnání?

Seznam použitých zdrojů:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz