Článek
Jak dobře víme, déšť v Africe občas rozhoduje o životě a smrti. A na jihu tohoto kontinentu je po staletí spojován s palácem v městečku Modjadji. Zde totiž vládne Déšťová královna – panovnice, jež má magickou moc a právo provádět rituály, při nichž se podle starých mýtů otevírá nebe.
Legendy říkají, že její slovo dokáže přivolat bouři a její hněv zase přivolat. Ať už jsou to mýty nebo realita, jisté je jedno: moc Déšťové královny Balobedu přežila koloniální armády, apartheid i tlak moderní republiky.
Když počasí ovládá královna
Balobedu nebo také Lovedu je poměrně malé etnikum, jež obývá okraje Dračích hor. Kdysi jim vládl náčelník a šaman – muž, jako většině národů po celé zemi. Avšak zhurba v 16. století (podle našeho letopočtu) do života kmene údajně zasáhli duchové předků: vládci nařídili, aby zplodil potomka s vlastní dcerou. Z tohoto spojení se mělo narodit dítě, co by v sobě mělo jen královskou krev, a tím pádem i mimořádnou sílu a schopnost poroučet nebi.
Ilustrační foto
Kdo ví, jak to tenkrát bylo ve skutečnosti, každopádně se ale králi narodila dcera, která dostala jméno Modžadži – „vládkyně dne“ – a po smrti otce převzala moc. Podle pověr byla to právě ona, kdo jako první pomocí amuletů a magie dokázal přivolat déšť. Od té chvíle se tu trůn dědí po ženské linii a místní panovnice získaly téměř posvátný status.
Magie, rituály a tajemno
Je pravda, že po dlouhá staletí byl královnin vzhled přísně střeženým tajemstvím – nikdo kromě několika důvěrnic a služebných by neměl vědět, jak vypadá. Ven vycházela jen párkrát do roka a navíc pokaždé oblečená do mužského oděvu a v kápi zakrývající tvář. Takto zahalená vítala i oficiální návštěvy. Magické rituály pak vždy vykonávala o samotě. A jak je známo, čím míň toho lidé vědí, tím víc jsou si schopni domyslet. A jelikož tyto posvátné obřady nikdy nikdo neviděl, fantazie místních domorodců tak časem stvořila pomalu hororové příběhy.
Ilustrační foto
Někdo tvrdil, že královna během rituálů používá popel svých předchůdkyň, další zase přísahali, že má sbírku amuletů z lebek a bubny potažené kůží dávných nepřátel. Nikdo neví, co je na tom pravdy, ale fakta mluví sama za sebe – královský palác obklopuje zahrada, která neuvadá ani během nejsuššího léta. Ať už za to může magie, nebo voda z nějaké tajné studny, jisté je, že respekt vůči Královnám deště postupně rostl.
Královnina magie byla tak silná, že místní panovnice občas pomáhala i okolním zemím. Za královnou často přicházeli poslové ze sousedních kmenů – s úctou a s dary. Opěvovali královninu krásu i její moc a prosili o déšť. Pokud panovnice jejich prosbu vyslyšela, přišel lijavec. Když ne, dolehlo na ně sucho a s ním hlad.
Ilustrační foto
Přestože místní země prošly obdobím kolonizace, vznikem Transvaalu i formováním jihoafrického státu, moc Královny deště nikdy oficiálně nezanikla. Její titul i postavení přežily všechny režimy a dnes dešťům vládne již sedmá nositelka jména Modžadži.
Královna a její harém
Jak jsme již zmiňovali, trůn se tu dědí matrilineárně. Jenže Modžadži nesmějí mít děti. Každá panovnice musí složit slib celibátu, jinak přijde o svou moc. A tak se tu po generace udržuje prazvláštní systém „královniných žen“ – dvorních dam, co byly královně nejblíž a dokonce věděly, jak panovnice vypadá, mohly navázat vztah s nějakým mužským příbuzným panovnice. Z jejich potomků (samozřejmě výhradně jen dcer) pak královna vybírala svou nástupkyni.
Ilustrační foto
Nejposvátnější částí tradice bylo pak předání amuletů a rituálů – většinou k tomu docházelo až na smrtelném loži. Dříve součástí tradice bylo také to, že stará královna po předání moci musela pozřít připravený jed. Tímto způsobem odešly první tři Modžadži. V současnosti sebevražda není nutnou součástí rituálu, avšak i dnes je tento obřad neveřejný a přísně střežený. V celém systému se tak odráží zvláštní směs přísné matriarchální logiky a starých tradic, které přežily i moderní éru.
Královna rebelka
Velkou změnu do prastaré tradice přinesla královna Modžadži VI. Ta se stala panovnicí po náhlém skonu Modžadži V. i její předem vybrané dědičky – dvojí tragédie během dvou dnů uvrhla celý rod do strachu a nejistoty. Nová královna, která se před nástupem na trůn jmenovala Makobo, se stala první panovnicí, jež odmítla žít skrytě a izolovaně za zdmi paláce. Byla první královnou, která odmítla starý úkryt za hradbou tradic. Hlásila se k modernímu životnímu stylu, nosila džíny, navštěvovala večírky, řídila auto a rozhodně se před svými poddanými neschovávala. A už vůbec neplánovala dodržovat žádný celibát. Ba co víc – rozpustila harém královniných žen a veřejně přiznala vztah s mladým úředníkem, kterého si dokonce nastěhovala do královských pokojů.
Královna Modžadži VI.
Když královna otěhotněla a přivedla na svět dceru, vyvolalo to obrovské pozdvižení mezi jejími poddanými i hrozný skandál uvnitř rodiny. Její lid ji ale miloval: déšť přicházel pravidelně (ať už díky rituálům, nebo jen náhodě), země vzkvétala a v očích mnohých se Modžadži VI. stala symbolem novodobé identity kmene. Byla to právě ona, kdo celému světu dokázal, že titul Královny deště může existovat i v moderním světě, aniž by se žena musela skrývat za závojem, pověrami a mýty.
Když trůn zůstává prázdný
Všechno se zdálo být zalité sluncem, avšak rok 2005 přinesl další tragédii. Modžadži VI. náhle onemocněla a během pouhých dvou dnů zemřela. Zanechala po sobě půlroční dceru, která byla s okamžitou platností prohlášena za sedmou Královnu deště. Její strýc se stal regentem – a právě v tuto chvíli se začala psát pochmurná kapitola královských dějin. Neštěstí nepřišlo zvenčí ani ho nevyvolalo dlouhé sucho, ale spor uvnitř rodiny.
Ilustrační foto
Část mužských příbuzných totiž přišla s tím, že vláda žen trvající půl tisíciletí, má skončit. Regent podal žalobu, v níž tvrdí, že má na trůn právo on, protože je k rodu Modžadži „blíže krví“. Vleklý soudní spor, jež bránil mladé panovnici v plném a oficiálním převzetí moc, trval téměř dvacet let. Rozhodujícím se tu stal výnos prezidenta Jihoafrické Republiky Cyrila Ramaphosa, který oficiálně uznal princeznu Masalanabo Modžadži jako sedmou královnu balobedského království.
Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa
Podle oficiálního prohlášení tak mladá panovnice po dosažení plnoletosti konečně může usednout na trůn, který doposud spravoval její strýc jakožto regent. Korunovace se pak konala 31. července 2025.
Královna a její déšť jakožto největší požehnání
Toto rozhodnutí vyvolalo mezi místnímu vlnu nadšení, zároveň se jedná o důležitý milník pro celý národ Balobedu. Toto království se totiž stalo jedinou oficiálně uznanou ženskou monarchii v Jihoafrické republice. Hlavní ale je, že místní svou Modžadži VII. jednohlasně podporují – lidé v ní vidí pokračování tradice, která je pro jejich identitu stejně důležitá jako samotná historie Afriky. Mladá Modžadži VII. se totiž stala symbolem toho, že i v moderním světě má své místo příběh, jenž je starší než mnoho současných evropských monarchií – příběh ženy, jež má vládnout nejen lidem, ale také dešti.
Seznam použitých zdrojů:
