Článek
Některé válečné příhody zní natolik nepravděpodobně, že člověk má pocit, jestli nečte synopsi k nějakému americkému sci-fi filmu. Jenže občas ty nejdivočejší příběhy píše sám život. Hlavně, když v tom má hlavní roli kouzelník nebo iluzionista. 20. století je érou vědy, a tak v současnosti kouzelníci nejsou moc v kurzu.
Jenže jednou za generaci se objeví někdo, kdo i ty největší skeptiky přinutí na chvíli zaváhat. Na přelomu 19. a 20. století to byl Harry Houdini, na přelomu millenia zas David Copperfield. No, a ve 30. letech Evropě kraloval iluzionista Jasper Maskelyne. V meziválečném období byl hvězdou první velikosti: vystupoval v největších britských divadlech a pokaždé měl vyprodáno. V Palladiu mu dokonce věnovali plakát s titulkem „Největší anglický iluzionista“.
Byl to skutečný anglický gentleman – opravdový elegán s knírkem jako Errol Flynn, muž se smyslem pro okázalost a show, který si potrpěl na prvotřídní kostýmy. Během jednoho svého čísla v roce 1937 bez mrknutí oka spolknul tucet žiletek a pak přidal bezelstnou poznámku o tom, že jsou čerstvé, ale trochu pálí.
Jasper Maskelyne
Je možné, že ho čekala i celosvětová sláva, jenže pak přišla válka. Válka, která otočila naruby život úplně všem. A Jaspera Maskelyna zřejmě čekalo největší číslo jeho kariéry.
Najednou nestál na jevišti, ale v severoafrické poušti, kde šlo o život a kde se jeho magická čísla neměřila potleskem nadšeného publika, ale tím, jestli dokáže obelstít nepřítele. Právě tady podle svých slov provedl trik, který předčil vše, co dokázal předtím – iluzi tak gigantickou a dokonalou, že ji dodnes údajně probírají i na vojenských vysokých školách.
Když se kouzelník hlásí do armády
Když v roce 1939 vypukla válka, bylo Maskelynovi necelých sedmatřicet let. Málokdo ví, že pochází z kouzelnické rodiny – už jeho dědeček vymyslel slavný levitační trik a získal pověst bojovníka proti spiritistickým šarlatánům. Jasper Maskelyne se pak přihlásil k ženistům a tvrdil, že „jevištní magie“ se dá skvěle použít ke kamufláži. Armádní velitelé ho však ze začátku považovali za podivína, dokud na Temži „nepřičaroval“ německou loď z kartonu, zrcadel a světel. Výsledek byl údajně natolik přesvědčivý, že se v tu chvíli přestalo smát i těch pár důstojníků, kteří ho do té chvíle označovali za exota.
Jasper Maskelyne během svého působení v armádě
Záhy se o Maskelyna začal zajímat brigádní generál Dudley Clarke – zakladatel tajné jednotky A Force, jejíž úkolem byla sofistikovaná válečná dezinformace. Clarke měl jedno jediné pravidlo: nepříteli nestačí lhát, je potřeba ho přimět, aby jednal tak, jak potřebujete. Generál nabídl kouzelníkovi vedení Camouflage Experimental Section – týmu známého pod přezdívkou Magic Gang nebo také Crazy Gang. Jednotka byla složená z lidí nejrůznějších profesí, byli tu elektrikáři, architekti, chemici, scénografové, restaurátoři obrazů i malíři – zkrátka skupina kreativních specialistů, kteří měli z války udělat iluzionistickou show v životní velikosti.
Když zmizí celé město
Jeden z nejšílenějších příběhů Maskelynova působení v armádě vypráví o akci v Alexandrii. Kouzelník pak později tvrdil, že jejich jednotka dokázala „přesunout“ město jen díky iluzi – je samozřejmé, že ve skutečnosti se nikam nehnulo ani neposunulo, avšak Luftwaffe podle jeho slov bombardovala falešnou kopii metropole několik kilometrů od skutečného místa. Magic Gang údajně vytvořil obrovský systém kulis – světla imitující přístav, makety budov, falešný maják, dokonce i umělé protiletadlové baterie. Během nacistických náletů některé z těchto maket dokonce vybuchly, aby piloti uvěřili, že zasáhli cíl.
Alexandrie, Egypt
Všichni dobře víme, že podobné triky se používají odpradávna. Jednou z nejznámějších válečných lstí je samozřejmě Trojský kůň, i když u něj také nevíme, kde končí pravda a kde začíná legenda. Je ale historicky doložené, že během americké občanské války se používaly dřevěné klády vyřezané tak, aby připomínaly děla. Kurátoři z Imperial War Museum však tvrdí, že nikdo předtím nepoužíval optické iluze v podobném rozsahu jako právě Jasper Maskelyne. Je tu však menší problém – kouzelník pak ve svých pamětech celou akci popisoval s notnou dávkou pompéznosti, a tak není snadné určit, které části příběhu jsou historický fakt a které jsou spíš prolnutím pravdy a Jaserovy tradiční showmanovské nadsázky.
Operace Bertram: celoživotní číslo kouzelníka Jaspera Maskelyna
Nejvíc legend a mýtů pak vzniklo kolem druhé bitvy u El-Alameinu v roce 1942. Právě tady, během operace Bertram, měl tento známý iluzionista sehrát hlavní roli – alespoň tedy podle vlastních slov. Hlavním cílem této akce bylo oklamat Erwina Rommela – nechvalně proslulého německého vojevůdce a polního maršála považovaného za jednoho z nejlepších polních taktiků druhé světové války. Říkalo se mu Pouštní liška a patřil k nejobávanějším figurám nacistické armády.
Cílem akce bylo zmást Rommela natolik, aby čekal útok z jihu, zatímco Montgomery chystal hlavní úder ze severu. Jasper Maskelyne pak ve svých pamětech popsal, že zamaskoval tisíc tanků jako nákladní vozy. Na opačné straně frontové linie pak prý nechal vybudovat přes dva tisíce falešných tanků z překližky, postavil umělou železniční trať, vodovodní potrubí a naaranžoval i dekorace imitující staveniště a stavební techniku.
Vojenská porada, ilustrační foto
Tanky pak údajně měly i vlastní pyrotechniku, aby to vypadalo, že se armáda chystá na útok. Montgomery mu prý před zahájením akce řekl: „Celá válka se láme tady… doufám, že jste si nezapomněl svou kouzelnou hůlku.“ A pokud byl Maskelyne opravdu hlavním mozkem této akce, znamená to, že kouzelná hůlka přece jen zafungovala. Když spojenci v rozhodující chvíli sundali maskování a vyrazili vpřed, Němci prý zůstali stát jak opaření. Bitva u El-Alameinu se stala zlomovým bodem celé severoafrické kampaně a Churchill to pak okomentoval slovy: „Před Alameinem jsme neměli žádné vítězství. Po Alameinu jsme neměli porážku.“
Ilustrační foto
Opravdová medaile za fingovanou sabotáž
Po El-Alameinu se Magic Gang údajně rozpadl, ale Maskelyne si do svých pamětí připsal ještě jednu kapitolu: fingovanou sabotáž továrny De Havilland v roce 1943. Tým měl vyrobit falešné bombové krátery a transformátory a postavit část zníčené budovy. Celé to pak působilo natolik důvěrohodně, že dvojitý agent Eddie Chapman – známý pod krycím jménem ZigZag – mohl nacistickému velení s absolutním klidem tvrdit, že cílené útoky proběhly úspěšně. Za tuto informaci pak získal Železný kříž, jenž dodnes patří k jedním z nejzajímavějších exponátů v Imperiálním válečném muzeu v Londýně.
Kde končí pravda a kde začíná iluze?
Jasper Maskelyne po válce nedostal medaili či čestné ocenění ani jakékoliv jiné oficiální vyznamenání, což ho zjevně velice mrzelo. Jeho memoáry Magic: Top Secret (Magie: Přísně tajné) proto působí místy jako směsice fascinujícího svědectví skutečného pamětníka, okázalého vychloubání a zarputilé snahy dokázat, že právě on byl tím klíčovým faktorem v operacích, které formovaly dějiny. Některá jeho tvrzení pak historici zpochybnili, zcela vyvrátit je ale nedokázali.
Imperiální válečné muzeum v Londýně
Podle kurátorů výstavy Spies, Lies and Deception (Špioni, lži a klamy) v Imperiálním válečném muzeu jsou však skutečné válečné operace často tak utajené a dokumenty natolik fragmentární, že současným badatelům nezbývá nic jiného než hádat, co se tehdy ve skutečnosti stalo. A i u těch největších akci si možná nikdy nedozvíme, jakou roli v nich jednotliví účastníci ve skutečnosti sehrali.
Třeba je to nakonec správně. Kouzelník si přece jen musí nechat pár triků pro sebe.
Seznam použitých zdrojů:
