Článek
Pro moderního člověka jsou piráti úchvatnými hrdiny, jejichž příběhy dokážou vtáhnout do doby, kdy moře a oceány byly plné nebezpečí a dobrodružství. Téměř každý zná Edwarda Teache (Černovous), Francise Drakea nebo Henry Morgana. Existuje ale mnoho dalších korzárů, kteří nejsou tak populární, ačkoliv se jejich příběhy mohou rovnat těm nejznámějším.
Rahmah ibn Jabir (1760-1828)
První známý pirát, co nosil pásku přes oko. Celkově se na něm řemeslo dosti podepsalo: nechybělo mu jenom oko, ale i ruka a po celém těle měl více než 20 jizev.
Rahmohova posádka sídlila na ostrově Bahrajn v Perském zálivu. Tato banda loupila a přepadávala lodě několik desítek let. Povedlo se to díky naprosto geniální strategii Rahmahy - nikdy totiž neútočili na britské námořnictvo a přepadávali pouze lodě konkurenčních klanů. S Angličany dokonce dokázal navázat diplomatické vztahy.
Rahmah ibn Jabir
Smrt tohoto piráta byla stejně divoká jako jeho život. Na jednu z Rahmahových lodí zaútočil jeho vlastní synovec, který se rozhodl, že je na čase staříka sesadit. Rakhma ibn Jabir, který byl v té době téměř slepý kvůli šedému zákalu na posledním zbylém oku, se jen zasmál. Spolu se svým teprve osmiletým synem šel k sudům s prachem a podpálil je pomocí uhlíku z vodní dýmky. Výbuchem zahynul nejen kapitán, ale i jeho syn a celá jeho posádka, stejně jako posádka nepřátelské lodi. Zdá se, že i tento poslední plán měl dokonale promyšlený. Odešel hrdě a neporažen a nenechal po sobě nic. Je zajímavé, že vyprávění o dobrodružstvích Rahmaha ibn Jabira kolovala na ostrově Bahrajn ještě v 60. letech.
Francois l'Olonnais (1630-1671)
Jednou se pokusil vyplenit celou zemi. Nakonec ale byl sežrán kanibaly.
Francois l'Olonnais byl kontroverzní francouzský pirát, který byl známý nejen pro svou odvahu a udatnost. Všichni také věděli, že je neskutečně krutý až sadistický. Měl v sobě nějakou nevysvětlitelnou zášť vůči Španělům: šíleně je nenáviděl. Kolovaly historky, že v bitvě jim nejen stínal hlavy, ale i mučil. Dokonce je známo, že nepřítele mohl rozsekat, vyndat mu srdce, párkrát se do něj zakousnout a pak hodit do obličeje dalšímu nepříteli.
Francois l'Olonnais
Mezi jeho nejznámější dobrodružství patří dobytí Maracaiba, útok na Gibraltaru a pokus o vyplenění celé země. A pokud první dvě operace byly úspěšné, při útoku na Nikaraguu štěstěna piráta opustila. Nepodařilo se mu uloupit žádnou kořist a přišel o většinu svých mužů.
To byl konec Francoise l'Olonnaise: posádka se proti němu vzbouřila a svého kapitána společně s několika věrnými muži vysadila na břeh. Tam je napadl kmen místních domorodců, kteří s největší pravděpodobnosti byli kanibaly. A tak kdysi obávaný kapitán Ollonaise, který sám dřív rád pojídal srdce svých nepřátel, byl zabit, usmažen a sněden. Zkrátka, je to celkem poučný příběh.
Samuel Bellamy (1689-1717)
V oboru podnikal pouze jeden rok, nejspíš ale byl nejbohatším pirátem v historii.
Samuel Bellamy je v tomto seznamu pirátem s nejkratší kariérou. V oboru totiž podnikal pouze jeden rok. Byl mladý, snil o tom, že se ožení a založí rodinu, neměl ale dost peněz. A tak se rozhodl pro obor, kde se dá rychle vydělat slušný obnos na svatbu i následující bezstarostný život. A jeho sny se naplnily. Štěstěna mu přála, počasí také. Navíc Samuel byl nejen chytrý a bystrý, byl to také skvělý bojovník a charismatický vyjednavatel. A tak se velmi brzy stal kapitánem. Posádka ho milovala, údajně na své lidi byl velice hodný a férový, se zajatci též jednal gentelmansky. Přesto se mu ale přezdívalo Černý Sam (Black Sam).
Model lodě Whydah (muzeum v Denveru)
Za jeden rok udělal dechberoucí kariéru: jeho posádka zajala fregatu Whydah, která patřila otrokářům. Na palubě objevili obrovský poklad, snad nejvzácnější v celé historii pirátství. Bellamy se najednou stal jedním z nejbohatších lidí na světě (v současném světě by ho zcela dozajista zařadili do žebříčku Forbes TOP 10 nejbohatších lidí světa). On a jeho chlapi se rozhodli, že s pirátstvím mohou seknout, a vypluli domů, aby zbytek svého života mohli prožit v luxusu… ale nedopluli. Přehnala se obrovská bouřka a Samuelova loď se potopila. V roce 1982 ji potápěči našli i pokladem - v podpalubí bylo nejméně 4,5 tuny pokladů (zhruba 100 000 cenných předmětů).
Granny Malley (1530-1603)
Irská královna pirátů. Podezírali ji z toho, že je čarodějnice, nikdo ale neměl dost odvahy na to, aby toto obvinění vznesl veřejně.
Gráinne Ní Mháille (anglická verze jejího jména zní Grace O'Malley nebo zjednodušeně Grany Malley) také známá jako „čarodějnice z Rockfleetu“, byla dcerou vůdce klanu O'Malley. Už jako malá se vyznačovala bouřlivým temperamentem a úžasným charismatem. Po smrti otce se stala vůdkyní svého klanu. Podle legendy toto právo si musela vybojovat, a tak vyzvala na souboj vlastního bratra a zvítězila. Brzy se provdala za piráta Domhnalla O'Connor Warra a po jeho smrti zdědila jeho flotilu.
Byla to opravdu silná, odvážná a nezkrotná žena. Nejlépe ji popisuje příhoda, kdy pouhý den po porodu šla do boje. Její loď byla totiž napadena alžírskými piráty. Granny vedla své lidi do boje s pokřikem, že žádná bitva není tak strašná a bolestivá jako porod.
Příběh Granny O'Malley je asi nejneuvěřitelnější ze života všech zde popisovaných pirátů. Měla mnoho milenců, z nichž mnozí byli také kapitáni (byli to Angličané, Irové, a dokonce i jeden Španěl). Byla uvězněna na hradě v Dublinu, ale utekla. Účastnila se kultovní bitvy, kdy došlo k porážce legendární neporazitelné Španělské Armády a měla soukromou audienci u královny Alžběty I.
Setkání královny Alžběty I a Gráinne Ní Mháille
Poslední léta jejího života však byla obzvláště neklidná - její země napadli znepřátelené klany, jeden z jejích synů byl zabit a druhý ji zradil. Navíc nejsou žádné ověřené údaje o tom, jak zemřela. Podle jedné z verzí byla zabita během útoku jedné z nepřátelských lodí.
Roberto Cofresí (1791-1825)
Správňácký pirát. Natolik správňácký, že vláda na něj ani nechtěla vydat zatykač. Rovněž znám jako mořský Robin Hood.
Roberto Cofresí byl nejznámější a nejoblíbenější pirát v Portoriku. Už během svého života se stal místní legendou. Ne nadarmo mu pak říkali portorický Robin Hood. Ano, přesně ten, co přepadával a loupil bohaté a rozdával chudým. Tady se za bohaté považovali Američané, kteří se stali Cofresího terčem, a Portorikánci byli ti chudí, se kterými si pirát vždy podělil o svůj lup.
Cofresí byl sice z významného rodu, jeho rodina už ale po několika generacích byla velice chudá. Už jako malý chlapec snil o tom, že se stane námořníkem a cestovatelem, ale chudoba ho donutila přidat se k pirátům. Roberto a jeho posádka přepadávali pouze americké lodě, které vyvážely zlato, takže španělská vláda (ostrov byl tehdy španělský) ani neplánovala vydat na Cofresiho zatykač. A proč taky? Cofrese se vždy férově podělil o svůj lup se všemi místními (včetně úředníků). Všichni byli rádi, že mají na ostrově tak úžasného piráta.
Pomník Roberta Cofresí v Cabo Rojo (Puerto Rico)
Znenadále byl ale na Portoriku jmenován nový guvernér, který se pustil do boje s pirátstvím (zřejmě po silném diplomatickém tlaku ze strany USA). Byl tu ale jeden problém - zatknout oblíbence prostého lidu nebylo tak snadné, i když bylo jasné, že každý na ostrově musí vědět, kde pirát schovává. Nakonec se zatčení Roberta Cofresího neobešlo bez zrady a pomoci amerického námořnictva. Cofresí a jedenáct členů jeho posádky byli zatčení a poté zastřeleni, ale legendy o jeho dobrodružstvích žijí dodnes.
Zdroje:
https://web.archive.org/web/20110715134241/http://www.qatarvisitor.com/index.php?cID=430&pID=1382
