Článek
Když se řekne Manhattan, člověk si vybaví široké osvětlené třídy, luxusní obchody a stylové uličky, kde život bije plným proudem. Manhattan bezesporu patří k nejznámějším městským centrům a je často synonymem pro stylový a moderní život na úrovni. Takže si jen stěží dokážeme představit, že v 19. a 20. století byl Upper East Side na Manhattanu čtvrtí, kterou obývala spíše střední třída, složená z přistěhovalců z Česka, Slovenska, Polska, Německa a Maďarska. Mezi našimi krajany se často jednalo o politické uprchlíky po revoluční vlně roku 1848.
Zpočátku se usazovali na Lower East Side, ale s růstem německé komunity se spolu s Maďary přesunuli do Yorkvillu. Koncem 19. století žilo mnoho Čechů a Slováků mezi 65. a 73. ulicí v oblasti známé jako Malá Bohemie. A ano, právě z tohoto vzniklo slovní spojení „bohémský život“. V roce 1900 podle New York Times žilo ve městě asi 75 000 Čechů, z toho 55 000 na východním Manhattanu. Východní 72. ulici se dokonce přezdívalo „český Broadway“.
Nacházelo se zde opravdu hodně českých obchodů, hospod, ale také klubů a divadel. V roce 1924 noviny popsaly oblast mezi 50. a 70. ulicí jako místo, které nejvíce připomíná Prahu – architekturou, kamennými schody, dlážděnými ulicemi a klenutými průchody.
Ačkoliv se čtvrť od té doby výrazně proměnila, dodnes ji zdobí budovy, které postavili naši krajané. A žádný Newyorčan si bez nich město neumí představit – staly se nedílnou součástí jedné z nejznámějších metropolí světa. Které to jsou?
Český Sokol
Jeden z nejstarších symbolů čtvrti najdete na 71. ulici východně od První avenue. Tuto budovu v renesančním duchu snad ani nelze přehlédnout – je postavena z béžových cihel. Své brány otevřela už v roce 1896. Její průčelí dodnes zdobí nápis Česká tělocvičná jednota. A stejně jako všude po Čechách, i tato budova nebyla pouhou tělocvičnou. Bylo to velice elegantní společenské centrum, kde se scházeli sportovci i nesportovci.
„Na starých fotkách vidíme krásnou galerii zpracovanou v dubovém dřevě. Je zde sice mnoho sportovního náčiní, ale i přesto vypadá spíše jako evropský koncertní sál. Jsou zde i mramorové sloupy a zdi zdobí opravdu krásně zpracované ornamenty,“ popsal v roce 1989 Christopher Gray z New York Times. Sokolovna tehdy byla srdcem české komunity v New Yorku – pořádaly se tu večeře, debaty, divadelní představení, koncerty, trhy i klubová setkání. Dnes tu pořád funguje posilovna, ale kavárna je bohužel mimo provoz.
Pohřební ústav
Stejně jako jiné přistěhovalecké čtvrti v New Yorku, i ta česká měla vlastní pohřební ústav. Tehdy pořádali církevní i světské pohřby v češtině i slovenštině. Společnost John Krtil Funeral Home (původně Jan Krtil) funguje od roku 1885 a patří mezi ty nejstarší na Manhattanu.
Kostel sv. Jana Nepomuckého – československá stopa
Už od dob prvních přistěhovalců do Nového světa bylo zvykem, že mezi první budovy, které postavili, vždy patřil kostel. Nejinak tomu bylo i u českých a slovenských imigrantů. Nádherný katolický chrám sv. Jana Nepomuckého dodnes zdobí roh 1. avenue a 66. ulice. Založili ho společně slovenští a čeští přistěhovalci, i dnes se tu konají bohoslužby ve slovenštině i češtině.
Kostel Jana Husa
O pár bloků dál, na 74. ulici, najdeme i presbyteriánský kostel Jana Husa. Byl postaven už v roce 1888 v novogotickém stylu a jednalo se o jedno z prvních duchovních center české komunity.
„Jeho architektura připomíná Prahu – románské detaily, gotické prvky a věž, která evokuje vstup na Karlův most,“ píše Maida Callab Whitaker na stránkách České dobročinné a literární asociace. Budova v sobě ale nese i hodně moderních architektonických prvků. I zde se dodnes konají bohoslužby v češtině a jedná se o jedno z nejdůležitějších míst pro českou komunitu v New Yorku.
Česká národní budova
Na 73. ulici se nachází skvostná Česká národní budova (Bohemian National Hall), postavená v roce 1896. Nejen čeští imigranti, ale i rodilí Newyorčané ji označují za srdce celé čtvrti. Od začátku fungovala jako kulturní centrum pro českou komunitu – pořádaly se tu akce, vyučoval se český jazyk, vařila se tradiční jídla, organizovaly se dobročinné večery.
Dnes tato nádherná budova, jejíž fasádu zdobí majestátní lvi, patří České republice a sídlí tu ambasáda ČR. Funguje tu také restaurace, kde podávají klasická česká a slovenská jídla.
Seznam použitých zdrojů:
