Článek
S nadsázkou by se dalo říct, že v 80. letech se společnost rozdělila na dvě části: na ty, kdo brali kokain, a ty, kdo ho prodával. A ti druzí měli letadla, haciendy (velkostatky), miliony v hotovosti a moc, kterou by jim záviděli králové a prezidenti.
Pablo Escobar byl pánem „bílé smrti“ – sám by ale takového postavení nikdy nedosáhl. Měl kolem sebe nespočet lidí, kteří se podíleli na vzniku nejslavnějšího, nejbohatšího a nejmocnějšího drogového kartelu všech dob. Jedním z těchto lidí byl i Tirso Dominges. Američan, kterému se přezdívalo „letec z pekla“.
Tirso Dominges
Muž, který pilotoval letadla se stovkami tun kokainu na palubě, vlastnil několik Lamborghini, ochočil si pumu a jeho životní styl připomínal směsici Elvise, Al Capona a El Chapa. A nyní poprvé promluvil o tom, jaké to bylo – pracovat pro největšího narkobarona v dějinách. Jeho příběh zní jako scénář k hollywoodskému bijáku. Jenže ona to byla skutečnost.
Z bohatého dědice pašerákem
Tirso Dominges se nenarodil do zločineckého podsvětí, jeho rodiče nebyli kriminálníci. Naopak, vyrůstal v luxusu – jeho otec byl kubánský podnikatel v cukrovarnickém průmyslu a spolu s rodinou emigroval do USA, když vládu na Kubě převzal Fidel Castro. Malý Tirso nosil značkové oblečení, jezdil ve sportovních autech a plánoval právnickou kariéru. Ve škole se mu dařilo, byl oblíbený, hodně sportoval. Jenže pak přišla krize – špatné investice, které se v podniku pokusili zachránit pomocí falešných investic. Firma nakonec zkrachovala a z bohatství nezbylo skoro nic. Touha po životě v přepychu Tirsovi však zůstala.
Zvolil cestu, která se mu zdála být jednoduchá a slibovala pěkný výdělek. Začal pašovat marihuanu z Baham na Floridu. Pak ale přišel špatný kšeft – zboží za 800 tisíc dolarů jaksi zmizelo. A Tirso rozhodl, že už nechce spoléhat na někoho jiného. A tak si pořídil letadlo, naučil se sám létat a zamířil do Kolumbie. Tam začala jeho kokainová jízda, která se zapsala do dějin.
Pablo, kokain a miliardový byznys
Kolumbie 80. let nebyla jen země kávy a salsy. Byla to de facto válečná zóna. Policisté mizeli beze stopy, soudci umírali po desítkách a děcka prodávala kokain turistům na plážích. Pablo Escobar, šéf Medellínského kartelu, si podmanil celou zemi – politiky, policii, justici. Zní to neuvěřitelně, ale měsíčně vydělával přes 400 milionů dolarů a potřeboval spolehlivé lidi, kteří by dokázali jeho „zboží“ dostat přes hranice.
Tirso Dominges byl ideální volba: měl americké občanství, sám pilotoval a nebál se riskovat. Zpočátku dostával milion dolarů za let. Pak přišel Escobar a nabídnul pětkrát tolik. A k tomu právo prodávat část zboží bokem. Tirso začal ve svých letadlech přepravovat stovky kilogramů kokainu, později rovnou tuny. Vlastnil 30 letadel – od Cessny po Boeing 707. Přistával na utajených ranvejích v Nikaragui, Mexiku, na Floridě. Každý let přinášel závratný zisk. Ale také riziko smrti.
Flotila Lamborghini a šelmy v obýváku
Tirso Dominges vydělával miliony a vedl natolik luxusní život, až to zavánělo dekadencí. Koupil si přes stovku nemovitostí, desítky sporťáků, dokonce si otevřel vlastní prodejnu Lamborghini a pořídil si sbírku aut v barvách svých košil. Pokud měl fialovou, koupil si fialové Lambo. Měl vlastní čerpací stanici, zoologickou, grooming (salon krásy) pro exotická zvířata a v obýváku mu bydlela ochočená puma Topcat.
Když měl zrovna dobrou náladu, koupil vilu s heliportem. A když blbou, tak koupil rovnou dvě.
Vydělával takovým tempem, že je nestíhal utrácet. Z pochopitelných důvodů nechtěl mít nic společného s bankami a jinými finančními institucemi, a tak peníze schovával ve zdech, pod podlahou nebo na zahradě. Několik milionů mu pak prostě shnilo. A to doslova. Stejně jako Escobar, který prý ročně kvůli plísni a krysám přicházel o více než dvě miliardy dolarů v hotovosti. Dostali se totiž do bodu, kdy peníze jim byly pro smích. Hodnotu měly jen moc, loajalita a strach.
Tradice od Escobara
Tradici „košile a Lambo“ paradoxně nevymyslel Dominges, ale samotný Pablo Escobar. Po jednom mimořádně riskantním, ale dokonale zvládnutém letu mu jako dárek pořídil žluté Lamborghini – přesně v odstínu Tirsovy oblíbené košile, kterou měl tehdy na sobě.
„Říkal, že když létám jako ďábel, musím i jezdit jako ďábel,“ vzpomínal Dominges. Od té doby se z toho stala tradice až posedlost, kdy každý nový přírůstek v garáži musel ladit s jeho šatníkem.
Kartel jako stát: kdo neplatil, zemřel
Obyčejný člověk si jen těžko umí představit, jak fungoval drogový kartel. Ten medellínský byl víc než mafie. Byl to stát ve státě. Pablo Escobar měl vlastní armádu, tajné služby a dokonce i justici. Kdo se medellíncům postavil, skončil pod drnem. Ale ten, kdo spolupracoval, žil v luxusu. Escobar si kupoval prezidenty, podplácel novináře, ale také sponzoroval nemocnice a výstavbu škol – zároveň však nechával vraždit celé rodiny. Ve městech pravidelně docházelo k výbuchům bomb, někde v džungli mizela letadla plná drog a USA jen bezmocně přihlížely.
Tirso byl jedním z mála cizinců, kterým Escobar důvěřoval. Nikdy svého „el patrona“ nezradil. Nikdy nemluvil. Vozil kokain z Kolumbie do USA skoro denně. A stoupal výš a výš. V jednu chvíli ovládal největší dealerství Lamborghini na světě, měl vlastní leteckou linku a pravidelné příjmy ve stovkách milionů dolarů. A to všechno samozřejmě bez daní.
Barry Seal: pilot, který doplatil na pravdu
Ne každý ale měl takové štěstí. Barry Seal, další známý pilot drogového podsvětí, byl původně agentem CIA. Jenže pak se z něj stal pašerák. Převážel kokain, zbraně a dokonce i žoldáky.
Když ho zatkli, stal se informátorem DEA a prozradil napojení Sandinovců z Nikaraguy na Escobarův kartel. Prezidenta Ronalda Reagana pak nenapadlo nic lepšího, než jeho svědectví zveřejnit – jako důkaz úspěchů amerických tajných služeb. Krátce nato byl Barry Seal zavražděn. Zastřelili ho přímo před pobočkou Salvation Army v Baton Rouge. Věděl příliš mnoho. A hlavně – už nebyl užitečný.
FBI klepe na dveře
V roce 1988 pak byl ve své vile na Floridě zatčen i Tirso Dominges. Během policejní razie mu zabavili 13 aut, dvě letadla, luxusní vilu, zoologickou zahradu a hotovost čítající několik desítek milionů dolarů. Byl obviněn z pašování více než pěti tun drog. A odsouzen na 13 let.
Tirso Dominges však do poslední chvíle doufal, že Štěstěna se k němu neotočila zády. Naplánoval útěk vrtulníkem – všechno měl promyšlené a připravené, včetně pilotů a dobrého načasování. Jenže ho udal soused z vězeňské cely, a tak Dominges strávil zbytek trestu na samotce. Když ho po letech propustili, už nebyl nikým. Nula. Jeho majetek zmizel, přátelé taky. Jediné, co mu zůstalo – je jeho příběh.
Co dělá nyní? Možná prodává auta. Možná jen čeká
Po propuštění začal tvrdit, že s minulostí nadobro skoncoval. Něco málo si údajně nechal bokem. Dnes žije v ústraní, občas poskytne rozhovor. A občas se usměje, když mluví o tom, že měl Lambo v barvě každé košile. Možná svých činů lituje. Možná ne. V tomhle světě se však lítost nevyplácí. Tam, kde jsou pravidla daná počtem balíků kokainu, není prostor pro lítost nebo výčitky.
Chátrající vila Pabla Escobara
A co Pablo a jeho příběh? Ten byl v roce 1993 během útěku zastřelen na střeše domu v Medellínu. Jeho kartel se rozpadl, ale jeho odkaz žije dál. Escobar změnil pravidla – a lidé jako Tirso Dominges mu pomohli. Dnešní drogové kartely stojí na stejných základech: moc, peníze, násilí. Jen se už méně mluví. A nikdo si nekupuje zoo nebo stovky okázalých aut. Protože ti, kdo přežili, vědí, že mlčení je zlato. A ticho je jediná garance dlouhého života.
Seznam použitých zdrojů:
