Článek
Jen málokdo ví, kdo je kapitán Mansfield Cumming, jeho osoba ale za pozornost jednoznačně stojí. Narodil se 1. dubna roku 1859 do velice slušných poměrů – a i když jeho rodina nepatřila mezi smetánku a neměla šlechtický titul, byli velice dobře zajištění. Jeho familie se totiž dlouhá léta věnovala obchodu v rámci Východoindického programu Spojeného království. Mansfield však snil o jiném životě – nebavilo ho hrabat se v papírech a počítat daně z příjmu. Nastoupil do královské armády. Nejdřív jako námořník a poté do tajných služeb.
V roce 1911 se stal prvním v historii velitelem britské rozvědky (MI6), tehdy čerstvě oddělené od vnitrostátní zpravodajské služby (MI5). Tenkrát nebyl státní rozpočet vůči zpravodajům příliš štědrý, ale i tak výsledky stály za to. I přes velice omezené prostředky, během první světové války Mansfield a jeho lidé odhalili 22 německých špionů. Mansfield Cumming byl mezi agenty velice oblíbený – byl vtipný, aktivní a nebál se zkoušet nové věci. Třeba najímal herce, aby učili špiony měnit identitu.
Legenda s nožem a protézou
V roce 1914 došlo k velké autonehodě, při které sir Mansfield Cumming přišel o syna a také o nohu. Povídalo se, že si ji amputoval sám kapesním nožem, aby se dostal ke zraněnému chlapci. Nikdo neví, co je na tom pravdy, avšak i sámkapitán tuto historku rád vyprávěl. Stejně tak hrozně rád střílel do vlastní protézy před zraky zděšených nováčků, kteří o protéze nevěděli.
Sir Mansfield Cumming
Není divu, že tento opravdu dosti svérázný muž dostal nápad místo neviditelného inkoustu používat… vlastní sperma.
Každý muž má přece pero!
Používat sperma jako neviditelný inkoust zní jako hloupý až trapný vtip. Jenže tenhle příběh je skutečný – můžeme se o tom dočíst v Cummingových denících, v biografii In Search of C: The Life of Mansfield Cumming i v knize Prisoners, Lovers, and Spies od Kristie Macrakis. Byl to zkrátka oficiálně schválený experiment.
Kapitán Cumming tvrdil, že sperma lze detekovat jen speciální metodou, kterou zná málokdo. A měl vymyšlený i krásný slogan: „Každý muž má přeci pero!“ (Kdo ví, jestli české hovorové označení pro mužskou chloubu s tou historkou nijak nesouvisí.)
Masturbační místnosti a dopisy v láhvi
Nejabsurdnější byla třetí etapa tohoto programu, kdy museli agenti pravidelně navštěvovat speciální místnosti, aby si vyrobili „inkoust“. Atmosféra připomínala skeče Monty Pythonů – trapné hihňání se, neprofesionální prostředí a hlavně strašný puch. Dopisy musely být uchovávány v uzavřených nádobách, protože jinak byly prakticky nečitelné – ne kvůli tajnému písmu, ale údajně kvůli zápachu.
Po čase se od této praxe upustilo, ale inkoust ze spermatu zůstal navždy vtipnou epizodou britské rozvědky. V beletrii se dokonce objevují agenti s přezdívkami jako „Dr. Condom“ nebo „Baron Bro“, kteří v době druhé světové války spravovali špionážní sítě ve Švýcarsku.
Smrt a věčný život v podobě Jamese Bonda
Sir Mansfield Cumming zemřel v roce 1923. Jeho funkci převzali jiní, mnohem vážnější agenti, kteří si podobné nápady již nechtěli (nebo nemohli) dovolit. Mansfieldův odkaz ale pořád žije – především díky spisovateli Ianu Flemingovi, který se jeho životem inspiroval, když psal o agentovi Jamesu Bondovi.
Seznam použitých zdrojů:
