Článek
Mapa jeho dobrodružství sčítá mnoho metropolí po celém světě, především však úřadoval v amerických velkých městech. Samozřejmě si vybíral ty nejdražší a nejokázalejší, jako jsou Beverly Hills nebo Miami. Nepohrdnul však ani možností žít několik týdnů v luxusních penthousech v Pákistánu. A celou dobu byl vždy o krok napřed před strážci zákona.
Z luxusních aut až k policejnímu zátahu
Z limuzíny u newyorského letiště vystoupil pan v drahém obleku, jeho prsty zdobily masivní zlaté prsteny a zápěstí platinové hodinky Rolex. Doprovázeli ho dva silní bodyguardi. Na první pohled se jednalo o typického bohatého arabského prince nebo emíra.

Všichni tři zamířili k přepážce American Express, kde začali vyřizovat letenky. Nečekaně se muž v obleku rozeběhl a prchal pryč: „Já jsem princ Khalid Al Saúd! Unesli mě!“ křičel v běhu. „Zavolejte na ambasádu! Zavolejte do CNN!“
Za necelou minutu už ale „prince“ i jeho ochranku zadržela policie. „To je nedorozumění,“ snažil se vysvětlit jeden z bodyguardů. „Jmenuju se Thomas O’Connel, můj kolega je Francisco Martin. Vedeme podezřelého k soudu.“ Ukázal dokumenty „prince“. Z nich vyplývalo, že jeho pravé jméno je Anthony Gigcnac. Už byl trestaný a byl hledaný kvůli podvodům.
Poznamenalo ho chudé dětství. Nikdy více – rozhodl
Anthony se narodil v Kolumbii v roce 1970. V pěti letech musel utéct z domova – jeho otec totiž z nouze zastřelil svého nejmladšího syna – Anthonyho bratra. O kolumbijských dětských domovech kolovaly ty nejhorší zvěsti, a tak malý Anthony se starším bratrem Danielem rozhodli, že raději budou žít na ulici než v děcáku, který spíše připomínal koncentrák. Spolu se dva roky potulovali v ulicích Bogoty a jejich jediným neměnným společníkem byl hlad. V roce 1977 je ale adoptovala americká rodina a Anthony se přestěhoval do Michiganu. Jeho nový život se nedal srovnávat s živořením v Bogotě, avšak Anthonymu to najednou nestačilo. Začal se učit tomu, čemu sám pak říkal „bílá lež“ – tvrdil, že jeho adoptivní maminka vlastní hotel a tatínek je slavný komik. V dospívání přišla první velká krize a psychiatrické léčení, poté ve 17 letech prchl do Kalifornie, kde si opatřil dokumenty na jméno Khalid ibn Al Saud.
Beverly Hills: hra o princovy účty
Psal se rok 1991 a Anthony coby „princ“ Khalid přijíždí do hotelu Beverly Wilshire v Beverly Hills. Hotelový personál neváhá – opravdu majetní hosté u sebe většinou hotovost nemívají a nikdy neplatí na místě, ale nechávají si to napsat na své jméno. Takže podobný způsob utrácení je tu na denním pořádku.

Beverly Hills
A tak princ v hotelu přespává, v restauraci a baru nechává nehorázné částky za humry a šampaňské, v obchodech na své jméno objednává oblečení a šperky… Než hotelový personál nabyde podezření, že tu něco nehraje, „princ“ už je dávno pryč.
Miami, Honolulu, Chicago i New York: šperky, dárky, útěk i zatčení
V roce 1993 princ přijíždí do Miami. Opět se ubytovává v těch nejluxusnějších hotelech, kupuje si věci od Prady, Chanelu a Dioru, pořádá okázalé večírky a rozdává tučná dýška. A právě na ty přepychové večírky Gignac doplatil. Po jedné podobné party ho zbili a okradli vlastní hosté. Policie se rozhodla informovat o incidentu saúdskoarabské velvyslanectví – a zjistila, že skutečný Khalid ibn Al Saúd na Floridu vůbec nedorazil. Anthony musel urychleně prchnout. Rok na to se objevil na Havaji, kde si půjčil 21 000 USD od bohatého amerického manželského páru – přislíbil jim královské pohoštění v Saúdské Arábii a schůzku s králem.

Butik Prada v Miami
Roku 1994 byl Anthony zadržen v Chicagu. Tentokrát o svém královském původu dokázal přesvědčit i právníky. V Miami pak předstírá odcizení kreditky a v bance předvádí opravdové divadlo s hysterickým záchvatem i vydíráním – až mu banka schválila kreditku s limitem 200 milionů dolarů. A jízda pokračuje. Cíl – New York, hotel Four Seasons, luxusní nákupy bez placení.
Znovu byl zatčen v Palm Beach v roce 1996 – a propuštěn na kauci. Po dlouhém vyšetřování byl však znovu zatčen a další dva roky strávil ve vězení. O čtyři roky později se objevil v Orlandu – osud má smysl pro humor, a tak se Gignac shodou okolností ubytoval v hotelu, kde zrovna probíhala konference o finančních podvodech.

Anthony Gignac během zatčení
Jeho na dluh koupené Lamborghini by mohlo být na úvodním obrázku letáku pro danou konferenci. Takže na zatčení tentokrát nemusel čekat fakt dlouho.
Návrat v přepychu: Fisher Island
Po zatčení a propuštění z vězení v roce 2006 se Anthony stáhl do ústraní. Avšak v roce 2015 se znovu vrátil na výsluní, konkrétně na Fisher Island u Miami, kde byl obklopen celebritami a hvězdami první velikosti, jako je Oprah či Agassi. Založil firmu Marden Williams International a za dva roky podvedl 26 investorů o 8 milionů dolarů.
Poslední podvod za stovky milionů
Poslední obětí „prince“ se stal miliardář Jeffrey Soffer, majitel slavného hotelu Fontainebleau v Miami Beach. V březnu 2017 informoval Gignacův komplic Soffera, že Khalid Al Saúd má v úmyslu odkoupit 30 % hotelu za 440 milionů dolarů. Nabídka Soffera zaujala a podvodník byl pozván na jednání s manažery společnosti.
V květnu dorazil Gignac do Fontainebleau ve Ferrari California z roku 2016 a strávil tam několik týdnů. V srpnu pak sám Soffer navštívil Gignacův luxusní penthouse na Fisher Islandu. Podvodník se mu pochlubil garáží se dvěma luxusními vozy s diplomatickými SPZ (jak se později ukázalo, ty se dají bez problému zakoupit na eBay). Pak Gignac miliardáři ukázal dluhopisy Bank of Dubai v celkové hodnotě 600 milionů dolarů, které byly údajně určeny k investici do hotelu.

Před rozloučením Gignacův poradce nenápadně Sofferovi naznačil, že nyní je nejvhodnější chvíle věnovat princi od Al Saúdů náramek od Cartier v hodnotě 50 000 dolarů. V arabských zemích je to prý tradice, a pokud by se tak nestalo, princ by to mohl vnímat jako urážku celé královské rodiny. Americký miliardář nezaváhal ani na minutu, a ještě ten den koupil dárek.
O pár týdnů později se společně vydali do horského střediska v Aspenu, kde měli pokračovat v jednáních a možná i podepsat smlouvu. Avšak místo toho Soffer nabyl podezření, že tu něco nehraje. Všiml si, že potenciální investor z muslimské země, jenž je navíc princ, a tak by měl svou víru uctívat, si s chutí dopřává pokrmy z vepřového masa, které islám zakazuje. A tak kontaktoval bezpečnostní službu a ta podvod odhalila.
Po Sofferově stížnosti zahájily floridské orgány vlastní vyšetřování. A právě na základě rozhodnutí floridských úřadů byl Gignac zadržen na letišti v roce 2017, kam opět dorazil pod falešným jménem. V jeho penthousu pak našli vizitky na různá jména, falešné diplomatické SPZky, kreditní karty, tisíce dolarů v hotovosti a finanční dokumenty vystavené na člena saúdské královské rodiny.
V květnu 2018 se podvodník přiznal, že se vydával za zahraničního diplomata a oficiálního představitele cizí vlády. Uznal vinu z krádeže identity za účelem podvodu za přitěžujících okolností. Vyšetřování však stále pokračuje a pokud Štěstěna Gignaca definitivně opustí, podvodník z Bogoty stráví ve vězení dlouhých 30 let.
Seznam použitých zdrojů: