Článek
Uprostřed Atlantiku je místo, které není lemované pevninou. Proč by také bylo, když je uprostřed oceánu, že? Jenže ono to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Sice tu nenajdeme břehy ani ostrovy, přesto se zde nachází Sargasové moře. Patří mezi nejzáhadnější místa planety. Sargasové moře leží poblíž Bermud, jenže nemá pobřeží v tradičním slova smyslu. Je ohraničeno pouze mořskými proudy:
– na západě Golfským proudem,
– na severu Severoatlantským proudem,
– na východě Kanárským proudem,
– a na jihu Severorovníkovým proudem.
Na mapě sice vypadá jako součást oceánu, ale ve skutečnosti žije vlastním životem. Rozloha Sargasového moře se pohybuje kolem 5 milionů km² – tedy více než celá Evropa. Bylo pojmenováno podle sargas – hnědozelených řas, které plují po hladině a z dálky vypadají trochu jako ostrov. Přestože mohou připomínat mořský odpad, skrývají se v nich celé ekosystémy – od mikroskopických organismů přes ryby až po mláďata mořských želv.
Živí i neživí obyvatelé Sargasového moře
Navzdory tomu, že se Sargasové moře nachází uprostřed Atlantiku a není zde mnoho živin, překypuje životem. Žijí tu unikátní druhy ryb (včetně „sargasové štiky“, kterou nenajdeme v žádném jiném moři na planetě), mladé mořské želvy, které zde hledají úkryt, a vzácný druh úhořů, kteří sem putují tisíce kilometrů, aby se zde rozmnožili.
Právě úhoři jsou biologickou záhadou: evropský i americký úhoř urazí obrovskou vzdálenost, aby zanechal potomstvo právě zde. Nikdo však nikdy nepozoroval samotné kladení jiker. Kde přesně a jak probíhá jejich rozmnožování? To zůstává jednou z největších nevysvětlených záhad biologie. Stejně tak nikdo netuší, proč si úhoři vybírají právě tuto oblast.
O to smutnější je, že Sargasové moře se nachází v centru severoatlantického „odpadkového“ víru. Proudy, které toto moře lemují, sem dopraví i horu plastů. Vědci se obávají, že plasty i mikroplasty mohou měnit složení místního ekosystému a možná i genetiku zdejších živočichů.
Sargasové moře jako součást nejtajemnějšího a nejděsivějšího místa v oceánu
Sargasové moře se částečně překrývá s neblaze proslulým Bermudským trojúhelníkem. Příběhy o zmizelých lodích, selhávajících přístrojích a magnetických odchylkách neutichají dodnes – i když vědecké důkazy o jakýchkoli paranormálních aktivitách chybí.
Poklady, piráti a ztracené lodě
Sargasové moře přitahovalo nejen biology, ale i dobrodruhy a lovce pokladů. A to si pište, že k tomu mají dost pádné důvody. Tato oblast totiž leží blízko hlavních námořních tras mezi Evropou a Amerikou. V 17. a 18. století tudy pluly španělské galeony naložené zlatem a stříbrem z Nového světa.
A řada z nich zmizela bez stopy. Někdo věří, že je zpomalily řasy a staly se kořistí pirátů, jiní jsou přesvědčeni, že důvodem jsou bouřky a nepředvídatelné proudy. Mezi nejznámější legendy patří ta o zmizelé „Zlaté karavele“ ze 16. století. Měla prý na palubě přes 15 tun zlata, určeného pro španělského krále. Jeden z přeživších údajně blouznil před smrtí o tom, jak „loď zmizela v trávě a nebi“. Dodnes není jisté, co se s onou lodí stalo.
Skryté vraky
Někteří oceánologové věří, že díky malému lodnímu provozu a bujné vegetaci zůstalo v Sargasovém moři mnoho neobjevených vraků. Navíc hloubka tu místy dosahuje až 7 000 metrů – takže hledání vraků i pokladů je téměř nemožné. Dodnes se občas pořádají soukromé akce, v rámci kterých se organizují pátrání po španělských pokladech. Zatím se našly jen části opláštění lodí nebo staré kotvy.
Většina potápěčů je ale přesvědčena, že husté porosty řas ukrývají fragmenty vraků i menší poklady. A tak zájem o jejich hledání přetrvává a Sargasové moře si dál udržuje pověst záhadného místa.
Česká stopa v Sargasovém moři
Sargasové moře přitahuje vědce z celého světa. I ty české. Český vědec Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni třikrát opustil pevninu, aby prozkoumal Sargasové moře. Během svého výzkumu jistil, že místní mikroorganismy se dokážou adaptovat na extrémní nedostatek živin tím, že nahrazují fosfor v buněčných membránách jinými sloučeninami, například těmi, co obsahují síru. Jeho práce pak byla publikována v prestižním časopise Nature.
Moře, které potřebuje ochranu
V současnosti je ekosystém Sargasového moře pod velkým tlakem. Plasty, klimatické změny i rostoucí doprava narušují jeho křehkou rovnováhu. V roce 2014 navrhli vědci vytvořit zde první „mořskou rezervaci bez břehů“. Chránit tuto oblast znamená chránit nejen přírodu, ale i její záhady. Sargasové moře je samostatným světem, plným života, nevysvětlených jevů a možná i zatracených pokladů. Moře, které nemá břehy – ale má hluboký význam pro celý oceánský svět.
Seznam použitých zdrojů:
https://zpravy.aktualne.cz/cesky-vedec-zkoumal-z-ceho-zije-sargasove-more/r~i:article:631134/
https://oceanfdn.org/sargasso-sea/
https://www.cbc.ca/news/science/eel-mystery-1.3290716
https://web.archive.org/web/20190519194921/https://www.nationalgeographic.com/magazine/2019/06/sargasso-sea-north-atlantic-gyre-supports-ocean-life/
https://www.greenpeace.org.uk/news/sargasso-sea-golden-floating-rainforest-global-ocean-treaty-sanctuary/
