Článek
Kdo by neznal Winstona Churchilla? Na základce a střední škole se učíme o jeho významné politické kariéře a o tom, jak zásadně ovlivnil chod 2. světové války. Mimochodem, o tomto historickém období dokonce sepsal stejnojmenné literární dílo, za které v roce 1953 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Později se ale dozvídáme i o jiných aspektech jeho života - třeba o tom, že někdy vykouřil osm až deset doutníků denně a za den rovněž spořádal (slušně řečeno) nemalé množství alkoholu. Svůj den začínal whisky; snídal, obědval a večeřel vždy se skleničkou v ruce. Jeho večerní projevy v rozhlase většinou četl herec - pan premiér k večeru už měl natolik upito, že by to zkrátka nezvládl.
I když se dožil úctyhodného věku, láska k alkoholu a tabáku se na Churchillovi významně podepsala. Za 2. světové války přežil minimálně jeden zápal plic. Během návštěvy Bílého domu v roce 1941 měl infarkt. Britští lékaři se vážně obávali o jeho zdraví. Premiér byl ale tvrdohlavý a tvrdil, že každý zdravotní problém se dá vyřešit alkoholem. Na střevní potíže je tu kořalka, na nachlazení - bylinný likér. Ve většině případu léčbu odmítal (obzvláště tak zvaný „klid na lůžku“) a dál se věnoval svým povinnostem. Navíc absolutně nedůvěřoval telefonickým hovorům a upřednostňoval soukromé setkání. Kvůli tomu pravidelně létal po celém světě: od roku 1940 do roku 1945 Winston Churchill podnikl nejméně 25 cest letadlem mimo Velkou Británii.
Ochránit pana premiéra před nepřátelskou protivzdušnou obranou lékaři nemohli. Do jejich kompetence však spadala starost o to, aby se jeho zdravotní stav nezhoršil kvůli změnám tlaku a řídkému vzduchu. Letadla v té době měla totiž velice špatná těsnění a všechny lety nad 2500 metrů (tj. v podstatě většina) byly doprovázeny znatelným poklesem úrovně kyslíku. Takže jeden z předních státníků Evropy, který i tak kvůli kouření měl problémy s dýcháním a plícemi, mohl zkrátka ztratit vědomí a udusit se.
Proto, aby se ochránilo premiérovo zdraví, britští lékaři zaúkolovali vojenské inženýry z Institutu letecké medicíny. A ti přišli s velice nestandardním řešením. Pro svéhlavého lorda a premiéra vytvořili speciální hermetickou kapsli, které se neříkalo jinak, než „Churchillovo vejce“. Mohl se do něj vejít pouze jeden člověk, ten tu ale měl veškerý myslitelný komfort a vybavení té doby. Uvnitř bylo možné pít alkohol, číst noviny, kouřit doutníky a pohodlně spát. Dokonce tu byl i telefon.
I když navržená kapsle byla zcela funkční (proběhlo několik testů v různých letadlech a v různých výškách), nakonec ale nikdy nebyla uvedena do provozu. Churchill létal zásadně letadlem Avro York Ascalon. A ukázalo se, že to je na „Churchillovo vejce“ moc malé: kapsle byla zkratka příliš těžká (kdo ví, třeba by stačilo z ní vyndat všechen ten alkohol?).
Každopádně, i když tento nápad byl na svou dobu velmi pokrokový (sci-fi filmaři k něčemu podobnému dospěli až po mnoha letech), kouzelná kapsle nakonec nikdy neposloužila svému cíli.
Použité internetové zdroje:
https://www.thevintagenews.com/2023/04/21/churchill-egg/
https://pictolic.com/article/churchills-egg-why-the-british-prime-minister-had-to-fly-in-a-personal-sarcophagus.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Winston_Churchill