Hlavní obsah
Automobily a vozidla

Co největší dopravní propojení s co nejmenším negativním vlivem? Taková je budoucnost Evropy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Midjourney AI

Celá Evropa plánuje být brzy propojená řadou širokých dopravních sítí. Dokážeme ale uhlídat jejich stavbu a dopady na okolní prostředí?

Článek

V Evropě už nějakou dobu vznikají projekty, jako je Transevropská dopravní síť (TEN-T), které jsou stavěny za podpory evropských fondů. Pro budoucí a propojenou Evropu budou naprosto klíčové. Přinášejí velké sociálně-ekonomické výhody, vytvářejí a udržují zaměstnanost, zlepšují produktivitu a konkurenceschopnost, zlepšují infrastrukturu a ovlivňují každodenní životy občanů. Evropa už je dávno mnohem víc než jednotlivé členské státy. Aby takový obří organismus mohl dobře fungovat, potřebujeme propojit nejenom členské státy, ale i menší regiony.

Patří mezi ně například konstrukce státní dálnice v Lotyšsku, vysokorychlostní železnice ve Španělsku, nebo plánovaný dálniční úsek D35 Opatovice-Časy-Ostrov v České republice.

Omezená kontrola

Problém ale leží v provedení a následné kontrole projektů. Zatímco Unie provádí systematická hodnocení ex-post programů, Komise systematická ex-post hodnocení velkých dopravních projektů spolufinancovaných EU neprováděla. Evropská komise totiž často sleduje pouze finanční aspekty a výnosy projektů, méně pak už ale dohlíží na širší výsledky a dopady projektů. Co více, Komise ani nepožadovala, aby kontroly prováděli samotní předkladatelé projektů.

Přes všechny pozitivní dopady podobných obrovských projektů je ale třeba přihlížet i na to, aby se minimalizovaly všechny negativní dopady. Především je nutné kontrolovat dopady projektů na jejich okolí.
Mikuláš Peksa

Například právě na produkci CO2. Nesmí také ničit lokální životní úroveň nebo musí splňovat stanovené nároky na kvalitu.

Připadá mi to jako naprosto elementární selhání. Ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu EP jsem proto k návrhu nové legislativy připojil hned několik pozměňovacích návrhů, které by problémy s kontrolou financování a dopadů projektů infrastruktury měly vyřešit.

Potřebujeme přece vědět, jaké dopady mají jednotlivé projekty na okolí. Navrhli jsme proto, aby Komise posílila ukazatele hodnocení dopadů projektů ex-post. Měla by zavést například kritéria, jako je bezpečnost silničního provozu, snížení počtu úmrtí a vážných zranění, emisí, znečištění hlukem a nebo naopak zvýšení kvality ovzduší a zvýšení ekonomické aktivity.

S nástupem nových technologií a ve snaze omezit evropskou uhlíkovou stopu jsme zároveň Komisi navrhli, aby se zaměřila na rozvoj přeshraniční dopravní infrastruktury s cílem zajistit lepší a ekologičtější propojení v Evropě. Ideálním příkladem takového řešení je třeba zvýšení dostupnosti mezinárodních nočních vlaků, které už teď tvoří výbornou a čistější alternativu letecké dopravě, obzvláště pro kratší vzdálenosti.

Transparentní Evropa

Ačkoliv se systém kontrol a auditů ohledně využívání evropských fondů za poslední roky zlepšil (například vznikem úřadu evropského veřejného žalobce), podobné infrastrukturní projekty jsou bohužel náchylné k nesrovnalostem, a to včetně korupce. Náročné jsou i kontroly a audity kolem podvodů a střetů zájmů.

Komise má v případě monitorování toku peněz z evropských fondů na projekty nedostatky. Existuje proto riziko, že některé peníze skončí v kapsách místního oligarchy, který za peníze postaví nekvalitní stavbu a celý tendr vytuneluje. Dnes už legendárním příkladem je stezka v korunách stromů v Maďarsku, která vede pokáceným lesem.

Pokud nedokážeme včas a efektivně odhalit, kam skutečně putují peníze z evropských fondů a jak je s nimi nakládáno, dokážeme jen ztěžka vymáhat po příjemcích tendrů, aby odvedli svoji práci. V rizikových případech může takový podvod mít značný vliv na kvalitu infrastruktury, která následně povede k potřebě většího množství oprav a nákladnější údržbě.

Řešení přitom existují. S výborem jsem v návrhu vyzval Komisi a členské státy, aby povinně zavedly jednotný open-source monitorovací systém, který bude obsahovat také informace o skutečném vlastnictví. Ten spolu s nástrojem pro získávání údajů a hodnocení rizik pro přístup a analýzu příslušných údajů bude sloužit ke zvýšení spolehlivosti a větší transparentnosti celého procesu udělování tendrů a stavby dopravních projektů.

Anketa

Dokáže nyní Evropská unie důsledně kontrolovat probíhající stavby za evropské peníze?
ANO
14,3 %
NE
85,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 7 čtenářů.

Transparentnost je v tomto případě zásadní. Pokud budou informace o zpracovatelích podobných projektů veřejné a tok evropských fondů pozorně monitorován, Komise, vlády, ale i novináři nebo běžní občané získají možnost v případě porušení dohody zasáhnout.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz