Článek
Jeden vlak na stejné trase může mít tři ceny, podle toho, zda kupujete státní tarif, tarif Českých drah nebo tarif jednotlivých krajů. Vytrénovaný cestující si dokáže kombinací tarifů snížit cenu, méně znalý zaplatí o desítky procent více. Takto to ale nemá fungovat. V dopravě by si cestující neměli připadat jako ve hře „hledání tajného levného tarifu“, ale jako zákazníci, jimž stát a dopravci poskytují přehlednou, spravedlivou a dostupnou službu. Bez spokojených zákazníků ale chybí i investice a rozvoj celého systému zaostává.
Jak to řeší v zahraničí?
V Evropě najdeme několik inspirativních příkladů, kde se podařilo integrovat jízdenkové systémy napříč státním i soukromým sektorem. Tyto příklady ukazují, že lze nastavit férové a srozumitelné podmínky a současně přinášet výhody pro cestující i pro životní prostředí.
Německo: celostátní měsíční „Deutschlandticket“
V květnu 2023 Německo zavedlo Deutschlandticket – celostátní měsíční předplatné, které umožňuje neomezené cestování v regionálních a městských autobusech, tramvajích, metru i regionálních vlacích po celé zemi. Původně stálo 49 €, od ledna 2025 58 € a díky vyjednávání spolkových zemí a federální vlády se plánuje další zvýšení na 62–64 € od ledna 2026. Jízdenka je financována společně spolkem a zeměmi, každá přispívá 1,5 miliardy eur ročně. Navzdory sporům o financování má ticket výrazný úspěch: rychle zvýšil počet cestujících a snižuje emise oxidu uhličitého.
Proč je to pro nás zajímavé? Klíčové je, že Německo vytvořilo jednoduché předplatné, které platí u všech regionálních dopravců bez ohledu na to, zda jde o státní Deutsche Bahn nebo soukromé městské či regionální dopravce. Cestující nemusí zkoumat jednotlivé tarify – mají jeden jediný. Cenotvorba je transparentní, stát a spolkové země se podílejí na nákladech a neomezují konkurenci.
Rakousko: roční KlimaTicket Ö
Rakousko šlo ještě dál a roku 2021 zavedlo KlimaTicket Ö – roční „klimatickou jízdenku“ platnou na veškeré plánované veřejné dopravy, tedy jak na státní železnice ÖBB, tak na soukromé dopravce (např. WESTbahn nebo RegioJet) a na všechny městské a regionální dopravní prostředky. Díky ročnímu předplatnému lidé jezdí neomezeně a jsou motivováni nechávat auto doma. Ceny se kvůli inflaci mění: do 31. července 2025 stála klasická varianta 1 179,30 €, od 1. srpna 2025 stojí 1 300 € a od 1. ledna 2026 se zvýší na 1 400 €. Mladí do 25 let, senioři nad 65 let a osoby se zdravotním postižením platí sníženou cenu (975 € od srpna 2025, 1 050 € od ledna 2026).
Čím je Klimaticket inspirativní? Jde o skutečně celostátní tarif, který zahrnuje i většinu soukromých dopravců. Poukazuje na to, že integrace není jen politický slogan, ale reálný produkt podporovaný legislativou a dlouhodobým financováním. Rakouské ministerstvo dopravy navíc investuje miliardy do modernizace infrastruktury, aby si lidé mohli předplatné užívat naplno.
Švýcarsko: GA Travelcard a SwissPass
Švýcarsko má několik typů ročních a měsíčních karet, z nichž nejznámější je Generalabonnement (GA Travelcard), která umožňuje neomezené cestování na všech linkách státních železnic SBB, většině soukromých železnic, poštovních autobusech (Postbus), lodích a většině městských tramvají a autobusů. GA Travelcard je uložená na univerzálním SwissPass a její držitelé často dostávají slevy na horské dráhy a turistické železnice. Díky jediné kartě tak mohou Švýcaři a turisté cestovat zpořád celé země, aniž by řešili, který dopravce trasu provozuje.
Nizozemsko: OV‑chipkaart a nástupce OVpay
Nizozemsko zavedlo již v roce 2011 bezkontaktní kartu OV‑chipkaart, která nahradila papírové jízdenky v městské dopravě, a v roce 2014 postupně i u železnic. Kartu vydává konsorcium státního dopravce NS a hlavních městských a regionálních dopravců (Connexxion, GVB, HTM, RET), což umožňuje cestujícím cestovat metrem, tramvají, autobusem i vlakem na jedno médium. Kromě kreditové formy lze na kartu nahrát předplatné.
Od roku 2022 Nizozemsko zavádí postupně nový systém OVpay, jenž umožňuje odbavení prostřednictvím bankovní karty nebo mobilního telefonu. Systém je kompatibilní s EMV a v následujících letech má zcela nahradit OV‑chipkaart. Toto ukazuje, že integrace jízdenek jde ruku v ruce s moderními platebními metodami.
Belgie: MoBIB – jedna karta pro vlaky, tramvaje i autobusy
Belgie má čtyři různé dopravní organizátory – státní železnice SNCB/NMBS a tři regionální podniky (De Lijn ve Flandrech, STIB/MIVB v Bruselu a TEC ve Valonsku). Přesto se Belgičanům podařilo vytvořit jednotnou čipovou kartu MoBIB, kterou lze používat na všech těchto sítích. Na kartu lze nahrát až osm různých druhů jízdenek nebo předplatných, základní karta stojí 6 € a platí pět let. Cestující tak nemusí shánět lístky pro každý dopravní podnik – stačí jedna karta.
Směr Evropské unie: OSDM – Open Sales and Distribution Model
Evropská unie se snaží o celokontinentální interoperabilitu jízdenek. V roce 2025 se Deutsche Bahn chystá zprovoznit novou platformu na bázi standardu OSDM. Tento technický standard umožní, aby si dopravci vyměňovali data o jízdních dokladech a cestující mohli rezervovat mezinárodní jízdenku jako jeden produkt. První budou propojeny německé systémy s rakouskými ÖBB a švýcarskými SBB; do konce roku 2026 by mělo být propojeno velké množství evropských železničních společností. Standard ale sám o sobě nezaručí jednotnou cenu – záleží na politické vůli dopravců i států. Kritici upozorňují, že některé společnosti se z konkurence obávají jednotný systém adoptovat a že je třeba vyřešit odpovědnost při zpožděních či přestupech.
Co si z toho může vzít Česko?
Naše jízdenková džungle je důsledkem roztříštěného tarifu mezi státem, jednotlivými kraji a soukromými dopravci. Větší část těchto problémů je způsobena politikou – ministerstvo přenáší zodpovědnost na kraje, které si prosazují své tarify, a soukromí dopravci nabízejí vlastní ceny, jež jsou občas výhodnější než státní tarif. Výsledkem je nefér soutěž, kde se největší znalec dostane k nejnižší ceně.
Na základě zahraničních příkladů bych navrhnul několik kroků:
- Jednotná národní jízdenka pro regionální a městskou dopravu, podobně jako německý Deutschlandticket. Mohla by být platná na celém území a zahrnovat vlaky ČD, RegioJet, Leo Express, Arrivu, městské hromadné dopravy i krajské autobusy. Financování by kombinovalo příspěvek státu, krajů a prostředků z emisních povolenek. Cena by měla být sociálně přístupná, ale dostatečná k udržení služeb.
- Roční předplatné na vzor rakouského KlimaTicket Ö. Držitel by mohl jezdit druhou třídou na všech běžných linkách (kromě luxusních či turistických vlaků). Pro studenty, seniory a osoby se zdravotním postižením by byla nižší cena. Příjmy z ročního předplatného by doplnily příspěvky státu.
- Univerzální čipová karta nebo digitální účet (česká obdoba MoBIB či OV‑chipkaart) napojená na centrální clearingový systém. Cestující by platil „čipem“ nebo mobilem, systém by automaticky vyúčtoval správnou částku jednotlivým dopravcům. Karta by mohla obsahovat i předplatné – tím by se odstranilo množství různých e-shopů a aplikací.
- Zapojení do evropského standardu OSDM, aby české jízdenky šlo kupovat v zahraničních aplikacích a naopak. To je důležité zejména pro mezinárodní linky a pro cestující, kteří navazují v zahraničí. Připojení k OSDM by znamenalo, že jízdenky na trasu Praha–Vídeň nebo Brno–Mnichov půjde koupit v jedné transakci, čímž se odstraní zmatky okolo kombinování tarifů.
- Transparentní řízení kvality. Zahraniční systémy mají vysoké standardy – např. Švýcaři garantují s GA Travelcard určitou úroveň spolehlivosti a v případě zpoždění vyplácejí kompenzace. Česko by mělo nastavit podobná pravidla, aby jednotné jízdné bylo doprovázeno garancí kvality.
Závěr
Evropské příklady ukazují, že sjednocená jízdenková politika není utopií, ale realitou, která zvyšuje komfort cestujících, podporuje využívání veřejné dopravy a přispívá k ochraně klimatu. Jako Volt Česko chceme prosazovat, aby se Česko zařadilo po bok těchto zemí a přestalo komplikovat život vlastním občanům. Cestující by měli mít jistotu, že za stejné služby zaplatí stejnou cenu, a že na jeden průkaz nebo v aplikaci získají přístup do celého systému. Pokud naši sousedé dokázali integrovat státní a soukromé dopravce a zavést jednotnou jízdenku, dokážeme to i my.
