Hlavní obsah
Názory a úvahy

Lék čeká na českého pacienta 659 dní. Evropě nechybí peníze, chybí jí čas

Foto: V0lkanic / Wikimedia Commons (CC BY 4.0)

Od registrace léku po jeho dostupnost v Česku uběhne 659 dní, zatímco v Německu jen 158 - AI by zrychlila procesy, ale rozhodovat by měl vždy člověk.

Článek

Debata o evropské konkurenceschopnosti se točí kolem peněz. Nejostřejší čísla jsou ale o čase. Převod duševního vlastnictví z výzkumné instituce do nově založené firmy trvá v Německu v průměru 18,4 měsíce. Zjistil to průzkum mezi 118 takovými firmami, který v roce 2024 zveřejnila německá agentura pro průlomové inovace SPRIND. Nový lék schválený pro celou EU se k pacientům dostane v průměru za 597 dní od registrace, v Česku za 659 dní. Uvádí to přehled evropské asociace farmaceutického průmyslu EFPIA.

Chorvatský manažer Gordan Kolak z firmy Končar před dvanácti lety stavěl dům na chorvatském pobřeží a stavební povolení měl za šest měsíců. Když před dvěma lety začal stavět další dům, čekal na povolení osmnáct měsíců.

V žádném z těch případů nechyběly peníze ani nápad. Čekalo se na rozhodnutí. Úzkým hrdlem Evropy není kapitál, ale rozhodovací kapacita státu.

Stejná registrace, jiný čas

Lék registrovaný centrálně pro celou EU je v Německu dostupný pacientům v průměru za 158 dní, v Rumunsku za 1 110 dní. Registrace je přitom pro všechny stejná, evropská. Rozdíl vzniká v tom, co v každém státě následuje po registraci. U většiny zemí jde o zařazení léku na seznam léků hrazených z veřejného pojištění.

Německá agentura pro průlomové inovace SPRIND v roce 2023 navrhla převod duševního vlastnictví z výzkumu do firem standardizovat. Jasné kroky a vzorové smlouvy mají proces uzavřít do tří měsíců, nejvýš do šesti. Dnes to trvá v průměru 18,4 měsíce. Na zrychlení není potřeba nový zákon, ale pořádek v procesu.

Česká povolení čekají na spis

Podle dat ministerstva pro místní rozvoj, která letos zazněla v Poslanecké sněmovně, trvá samotné stavební řízení na úřadě v průměru 98 dní, medián je 78 dní. To číslo samo nezní dramaticky. Potíž je v tom, s čím úřad pracuje.

Systémy pro digitalizaci stavebního řízení běží od 1. července 2024. Ministerstvo pro místní rozvoj letos v dubnu v odpovědi na žádost o informace napsalo, že se systémy rozvíjejí jen v režimu „nezbytného rozvoje“ a že „dodávka nového řešení byla pozastavena s ohledem na novelizaci stavebního zákona“. Novelu stavebního zákona, která mění organizaci stavebních úřadů, podepsal prezident 17. září 2026. Úřady tak pracují v systému, jehož vývoj stojí, a jakýkoli chytřejší nástroj nemá na čem stavět.

Co by dělal agent

Studie The Agentic State popisuje veřejnou správu, kde rutinu a objem práce obstarávají AI agenti. Hlavním autorem je Luukas Ilves, bývalý šéf estonské vládní IT. Psal jsem o ní letos na jaře.

Ve stavebním řízení by agent zkontroloval úplnost podání hned v den podání. Dohledal by a připomínal stanoviska dotčených orgánů. Sestavil by podklady a připravil návrh rozhodnutí s odůvodněním.

Studie řadí povolení mezi vhodné agendy, protože jde o hodně případů, strukturované rozhodování a dobře popsané postupy. Jako příklad studie uvádí brazilský stát Goiás, kde agent zkrátil posuzování inovačních projektů, které žádají o financování, z jednoho roku na jediný týden.

Rozhoduje člověk

Zásada je jasná: AI připraví, člověk rozhodne a nese za rozhodnutí odpovědnost. Žádné automatické schvalování. Studie The Agentic State u úřadů, které už strojová doporučení používají, popisuje, že lidé ta doporučení posuzují a o každém případě rozhodují sami. Stejnou logiku má evropský akt o umělé inteligenci (AI Act) u systémů, kterými úřad posuzuje nárok lidí na dávky a služby veřejné podpory: řadí je mezi vysoce rizikové a vyžaduje u nich lidský dohled.

Zrychlení nepřichází z toho, že se vynechá úředník, ale z toho, že úředník nečeká a nedohledává. Rozhodnutí, za kterým nestojí konkrétní člověk, se špatně napadá i opravuje.

Kde začít

Jednotná evropská registrace léku už dnes funguje. Zdržení vzniká v národních procesech po ní (Německo 158 dní, Rumunsko 1 110, Česko 659). Sdílený standard procesu by mohl fungovat stejně jako vzorové smlouvy SPRIND. Evropa tu není cíl, ale způsob, jak rozhodovat rychleji společně.

Změřitelné lhůty jako cíl. Digitální spis jako podmínka. Agent jako nástroj. Úředník jako ten, kdo podepisuje. Evropa nemá problém s penězi. Má problém s časem, a ten se dá vrátit.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz