Článek
Na pražské konferenci reVize Česka znovu vzplanul starý spor. Prezident Petr Pavel řekl, že lpět na koruně „za každou cenu“ nedává smysl a že euro by Česko přiblížilo k jádru evropského rozhodování. Premiér Andrej Babiš to smetl ze stolu: euro prý znamená další ztrátu svrchovanosti, protože v eurozóně rozhodují velcí a malí jsou do počtu. Zní to vlastenecky. Stojí proto za to podívat se, co ta naše opečovávaná „svrchovanost“ znamená v praxi.
Kdo dnes drží českou korunu
Měnovou politiku v Česku neurčuje vláda ani parlament. Určuje ji sedmičlenná bankovní rada České národní banky - guvernér, dva viceguvernéři a čtyři členové. A teď to podstatné: všech sedm jmenuje a odvolává jediný člověk, prezident republiky. Žádné hlasování ve sněmovně, žádný spolupodpis vlády, žádná veřejná oponentura. Prezident ukáže prstem a je hotovo.
Jak to vypadá dnes? Šest ze sedmi členů rady jmenoval bývalý prezident Miloš Zeman - tedy politik, jehož dlouholetá proruská orientace byla léta veřejně zdokumentovaná. Dva z nich dosadil 13. února 2023, pár týdnů před koncem svého mandátu. Guvernér Aleš Michl, kterého Zeman postavil do čela banky, bude vládnout české měnové politice až do roku 2028. Jediného člena rady stihl jmenovat současný prezident.
To není výtka konkrétním lidem - jsou ze zákona nezávislí a dělají svou práci. Je to výtka systému. O české koruně rozhoduje úzké těleso, které z šesti sedmin sestavil jeden politik, bez jakékoli plurality a parlamentní kontroly. Tomuhle se říká svrchovanost?
Evropská centrální banka je pravý opak
Babišova představa, že po přijetí eura by o nás rozhodovali „Němci a Francouzi“, je přesně naopak. Evropskou centrální banku řídí Rada guvernérů: šestičlenný výkonný výbor a guvernéři národních centrálních bank všech zemí eurozóny. Výkonný výbor nejmenuje jeden člověk - navrhuje ho Rada EU, schvaluje Evropská rada složená z hlav mnoha států a předtím se k němu vyjadřuje i Evropský parlament. Funkční období je osm let a neobnovitelné, takže nikdo z členů nemá důvod zalíbit se tomu, kdo by ho mohl jmenovat znovu.
A hlavně: Evropská centrální banka se zpovídá Evropskému parlamentu. Její šéf čtyřikrát ročně sedí před poslanci a vysvětluje svá rozhodnutí. Přijmout euro tedy neznamená předat korunu Berlínu. Znamená to vyměnit těleso vybrané jedním českým politikem za pluralitní, mnohonárodní instituci, ve které bychom měli vlastní křeslo a vlastní hlas - a která se na rozdíl od té naší zodpovídá voleným zástupcům.
Tohle není abstrakce. Rozhoduje to o vaší hypotéce.
Kdo si myslí, že je to akademický spor o vlajky a mince, ať si zkusí vzít hypotéku. Od roku 2021 totiž právě bankovní rada ČNB zákonně určuje, kolik si můžete půjčit: stanovuje strop poměru úvěru k ceně nemovitosti (dnes 80 procent, pro mladší 36 let 90) a od dubna přitvrzuje pravidla pro investiční byty. Jinými slovy - to, jestli na vlastní bydlení dosáhnete a za jakých podmínek, neurčuje trh ani vámi volená vláda, ale ona sedmička.
Když si tedy stěžujeme na nedostupné bydlení a předražené byty, mluvíme mimo jiné o rozhodnutích instituce, kterou personálně poskládal jeden bývalý prezident. Měnová politika, úrokové sazby, dostupnost hypoték - to nejsou bankovky a hrdé symboly, to je váš nájem a vaše splátka. A otázka zní, jestli měna slouží lidem, nebo zůstává nástrojem úzké skupiny.
Svrchovanost, nebo jen vlastní razítko
Pravda je, že žádnou velkou nezávislost stejně nemáme. Česká národní banka v praxi stínuje kroky Evropské centrální banky - přebíráme evropskou měnovou realitu, jen bez práva u toho stolu hlasovat. To není svrchovanost, to je čekání na chodbě.
A je tu i obyčejná ekonomika. Jsme jedna z nejvíc exportních zemí Evropy, navázaná hlavně na eurozónu. Naše firmy v eurech fakticky žijí a nesou kurzové riziko, které by společná měna škrtla. Slovensko přijalo euro v roce 2009, žádnou svrchovanost neztratilo a prošlo krizemi líp než leckdo. Eurozóna dnes čítá dvacet zemí - to už není klub, to je jádro Unie. A my postáváme za dveřmi.
Komu má měna sloužit
Spor o euro proto není „euro, nebo svrchovanost“. Je to spor o to, kdo a jak rozhoduje o penězích, které používáme každý den. Jestli to má být sedm lidí vybraných jediným politikem, bez parlamentní kontroly - nebo pluralitní evropská instituce, ve které máme svůj hlas a která se zpovídá voleným poslancům.
A nenechte se mýlit - možná máte rádi Miloše Zemana a nesnášíte Petra Pavla, takže se současným nastavením měnové politiky se cítíte na koni. No, za pár let se situace otočí, Zemanovi lidé odejdou a ČNB bude řízená lidmi vybranými prezidentem Pavlem.
Za pět let v Evropském parlamentu jsem viděl zblízka, jak se klíčová rozhodnutí dělají v jádru, a jak ten, kdo zůstane venku, jen přebírá hotové. Svrchovanost, která v praxi znamená, že lidi určující vaši hypotéku vybral jeden člověk na Hradě, je dost zvláštní druh svrchovanosti. Měna má sloužit lidem. Ne být soukromým panstvím toho, kdo zrovna sedí v prezidentském paláci.
