Článek
Je ale jasné, že klima krize přispěla ke zranitelnosti oblastí, kde se katastrofy a extrémy staly. A tak je to právě klimakrize, která zařídila, že se z extrémních jevů stává běžná kulisa k letním prázdninám.
A než si vyjmenujeme, co se toto léto stalo, je dobré si připomenout, že naprosto drtivá většina vědců se shoduje na tom, že změnu klimatu jasně způsobuje člověk pálením fosilních paliv, deforestací a zemědělstvím.
Co se tohle léto stalo?
- Nejničivější požár v USA za posledních sto let zpustošil ostrov Maui, zemřelo nejméně 106 lidí.
- Teploty naměřené na povrchu severní části Atlantského oceánu nutí svým extrémem vědce rozšiřovat grafy.
- Teplotní rekordy padaly všude na planetě, červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření. Minulé léto v důsledku vln veder v Evropě zemřelo více než 60 tisíc lidí.
- Nebývale vysoké tání mořského ledu na Jižním pólu (pravděpodobnost jednou za 7,5 milionu let). To je špatná zpráva, protože tající led zpomaluje hlubokomořské proudy.
- Požáry v jižní Evropě, Severní Africe a Severní Americe, povodně a sucho v Číně.
Co jiného se ještě tohle léto stalo?
- Britský premiér Rishi Sunak dal zelenou stovkám nových licencí na těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři a slíbil, že fosilní zdroje „maximálně vytěží“.
- Ropný gigant BP zmírnil své závazky v oblasti klimatu, zaznamenal zisk ve výši dvou miliard liber.
- Lídři zemí v povodí Amazonky se nedokázali dohodnout na zastavení rozšiřování těžby ropy a plynu.
- Celosvětová poptávka po ropě dosáhla v srpnu rekordu.
Rozhodnutí z druhé části ovlivňují to, co se děje v první části. A vypadá to, že se ještě chvíli na tomhle přímém vlaku do pekel svezeme – než si, doufejme, politici uvědomí, že profitovat na lidském utrpení je prostě špatně.
Potřebujeme silné politiky, kteří se nezaleknou fosilní ani zemědělské lobby. Nesmíme se nechat opít rohlíkem a nechat si znovu a znovu nakukávat od fosilních gigantů, že budou sami investovat do dekarbonizace, že jejich aktivita vlastně tolik změny klimatu nezpůsobuje, že už s klima krizí nemůžeme nic dělat a spoustu dalších pohádek.
Nechceme stav, v rámci kterého korporace bez špetky odpovědnosti vydělávají na ničení životního prostředí. A i když fosilní průmysl má ty nejlepší markeťáky, je ostuda, že jim i přes to, kolik informací máme, řada politiků nedokáže říct ne.
